Korporátní globalizace

Je to jako bychom se znovu probudili v devadesátkách... jen - jako v počítačové hře - o několik levelů výš/dál Myslím, že žijeme v době, kdy bychom se všichni, kdo máme ještě nějaký hlas, měli ozvat, neboť aktivity ODS a jejich přátel ve vládní koalici a v parlamentu dláždí cestu k něčemu mnohem horšímu než tomu, co v naší zemi reprezentují Okamura nebo Babiš. V dnešním příspěvku se chci pokusit vysvětlit, co je ta jejich mantra PRIVATIZACE. Chci se pokusit to vysvětlit po-lopaticky "tak jako bych to vysvětloval své babičce". 

číst více

Pražské Hlavní nádraží je laboratoří proměny české ekonomiky po roce 1990 (a té globální od 80.let dál). Jeden z fenoménů, které tu můžete pozorovat jako pod mikroskopem, je obří koncentrace ekonomické moci v rukou nadnárodních korporací. Vyfotil jsem si tam - jako příklad - kavárny (v patře a přízemí). Našel jsem osm, z kterých si člověk může vybrat. Šest z nich je ve vlastnictví obří nadnárodní korporace Lagardére (o nich jsem psal zde), dvě kavárny jsou ve vlastnictví Coca-Coly, která je ve vlastnictví amerických investičních fondů (zde). 

číst více

V systému volnotržního kapitalismu je naprosto klíčová role ekonoma. Ekonom je novodobý šaman, za kterým chodí novináři, aby se ho ptali na budoucnost. Čím složitěji tento šaman hovoří, tím více je vzýván a tím více prostoru v médiích dostává. 

číst více

Snad každý Čech dnes pláče a říká si, co se to kde sakra zvrtlo a jestli to náhodou nebyl jen blbý hollywoodský film. 
Zdá se, že nebyl :-(. Média i asociální sítě přetékají zprávami, interpretacemi, kondolencemi,... stále ještě šokem, bolestí a smutkem. 
Kromě své vlastní bolesti, která je v mém případě chronická, chci sdílet tři úhle, které mě ve veřejném o-hlasu na včerejší tragédii zatím chybí. 
Možná na ně ještě nenastal čas, ale já dnes asociální sítě vypínám, a tak to sem - s dovolením - napíšu dnes (tento příspěvek jsem ve zkrácené verzi napsal na FB/IG). 

číst více

Ve Zprávách ze života #82 píšu o několika událostech posledního měsíce a nových knihách, které jsme v PeopleCommu vydali. 
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Podstatou demokracie je to, že lidé spolu-rozhodují o věcech veřejných. Zodpovědně rozhodovat může však jen ten, kdo má informace. Zajistit lidem informace je v demokratických zemích úlohou především tzv. veřejnoprávních médií. Když se pozorně zaměříte na zpravodajství těch našich, zjistíte, že informace, které nám zajišťují jsou z velké míry jedno-stranné, a že tedy značně zkreslují to, jak vnímáme skutečnost. V dnešním blogu chci nabídnout osobní zkušenost jedné palestinské Češky - zkušenost, která by pro nás ostatní měla být především alarmující. Pro mě osobně je i velmi inspirativní. 

číst více

Myslím, že už začíná být obecně známo, že žijeme v nejabsurdnější době, v které kdy člověk žil. Jedním z těch nejvíce absurdních rysů moderní společnosti je to, že ti, kteří lidské životy, naší svobodu a náš společný domov nejvíce ničí, sami sebe prezentují jako reprezentanty dobra, šiřitele demokracie, "elitu" a jako ty "nejhodnotnější" z nás. Činí tak prostřednictvím médií (která vlastní nebo mají ve svém vlivu), jim podřízených politiků, prodejných celebrit a stále častě i algoritmů umělé inteligence. Jedním z posledních počinů na toto téma - v nich končinách - je žebříček českých "créme de la créme" s názvem "Česká Elita".  

číst více

Zemřel Henry Kissinger. Jeho odkaz ve světových médiích je unikátní lekcí fenoménu "vytváření souhlasu" a fungování globálních struktur moci. 
Zde jsou jen dva/tři z mnoha titulků z dnešních médií, která na Kissingera vzpomínají:  

číst více

V zemích, kde se ještě "volnému trhu" (ideologie dominance korporací a oligarchů nad ekonomikou) nepodařilo rozbít místní ekonomickou infrastrukturu, máme unikátní příležitost pozorovat vliv tržišť, drobných místních krámků a dalších prvků místních komunit na kvalitu lidského života. Dnešní blog píšu v gruzínském Batumi. Chci v něm porovnat místní pekárny (jako jeden z příkladů podniku a ilustraci několika důležitých fenoménů) s těmi, které známe z našich měst. Musím říct, že je to fascinující rozdíl. 

číst více

Velká Británie, možná ještě více než Spojené státy, je místem, kam se můžeme jezdit dívat na naší budoucnost. Je to evropská i světová mecca kolonizace, patriarchátu a konzumu. Historické kořeny mnoha dnešních krizí vedou právě sem. V mnoha trendech jsou v Británii mnohem dál než jsme my u nás, v postkomunistické Evropě. Na jedné straně tu najdete to nejhorší z kapitalismu (extrémní konzum, ultra-individualismus, epidemii osamělosti, obrovské nerovnosti, impozantní krysí závod, nárůst nemocnosti, všudypřítomné bezdomovectví, destrukci přírody,…) ale zároveň tu mají i to nejlepší z alter-nativ, které vznikají jako protiváha konzumu a destrukce na okrajích společnosti.
Do tohoto blogu sepisuji několik postřehů, které mě zaujaly během nedávné návštěvy Bristolu.  

číst více