Vlastní cesta

Léta přemýšlím nad tím, jak to, že jsme jako národ tak často “papežtější než papež”. V naší kultuře se pro tuto snahu "být lepší, než nejlepší" či jinými slovy “blýsknout se před nadřízenými”, vžil termín Hujerismus. Právě ten si, s dovolením, vypůjčím pro název tohoto zamyšlení. Začnu ho jedním příběhem z minulosti. Foto CC BY-SA 3.0

číst více

Často se mě někdo ptá na to, jak se mi podařilo opustit "zlatou klec" korporací, najít svůj důlek a vytvořit si relativně svobodný, radostný mikro-život, který je (snad) navíc i někomu k užitku. Došlo mi, že důležitými pomocníky v mém osvobození (od nánosů výchovy a matrixu) byli všichni zvídaví lidé jako je například František Feer Balej, kteří se mě po celá ta léta ptají na to, kdo jsem, kde jsem se vzal, kam patřím a kam směřuji.
Toto byl jeden z těch vzácných rozhovorů, kdy se o vás někdo upřímně zajímá, naslouchá vám, bedlivě si všímá toho, co jste řekli a klade otázky, která vás vedou hlouběji, než byste se kdy sami dostali. Jsem za ten rozhovor vděčný, stejně tak jako za všechny další, které mi pomohly uchopit svou podstatu a stát se tím, kým jsem. 

číst více

Vítek Prokop je můj nedávný objev. Dozvěděl jsem se o něm v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou. Nadchlo mě, jak jednoduše a přitom srozumitelně tam dokázal pojmenovat možná hlavní problém moderního Česka, kterým je extrémní nástup oligarchizace (vláda úzké skupinky superbohatých a tím de facto konec demokracie). Vítek je jeden z těch mladých lidí, kterým není jedno, co se děje s naší zemí a také se Zemí. Rozhodl se proto vstoupit do politiky (Strana Levice) a tím přiložit ruku k dílu k budování žitelnější budoucnosti. Jestli z něčeho čerpám naději, jsou to právě tito mladí lidé. Zasedli jsme spolu k (pro mě) velmi inspirativnímu rozhovoru, ve kterém jsme téma levice, politiky a problémů Česka pěkně rozpovídali.   

číst více

Dnes slavíme "Den boje za svobodu a demokracii". Slušelo by se připomenout, že je to svátek, který je rok od roku trpčí... Jeho název je dnes v mnoha případech spíše "PR sloganem" než něčím, co by popisovalo většinovou skutečnost. Řada svobod se po roce 89 objevila, řada jich ale zmizela. Dlouhý zástup svobod je ale pouze "marketingovými motty", případně je k dispozici jen "pro pár vyvoleným". Foto zdroj, Attribution 3.0 Unported. 

číst více

Ušli jsme teď kus cesty a byl to pro nás velký zážitek. Do tohoto čísla "Zpráv ze života" jsem z toho sepsal své hlavní dojmy. Nám podobný blog s touto naší cestou moc pomohl. A tak třeba přijde i tenhle někomu vhod. 

číst více

Ekonomický růst je novodobý Hospodin, ke kterému se modlí politici na všech stranách spektra napříč planetou. Bezpodmínečná nutnost ekonomického růstu je mantra omílaná všemi mainstreamovými médii zemí Západu i jinde. Je to něco, co se v moderní západní společnosti nezpochybňuje, kritika de facto neexistuje. 
Mluví se o tom, že právě zaměření se na ekonomický růst a HDP přineslo - po druhé světové válce - bezprecedentní nárůst ekonomického bohatství. Bohužel se už ale mlčí o tom, že valná většina tohoto "bohatství" je soustředěna jen v několika málo rukou (viz 1O nejbohatších mužů vlastní tolik, co dolních 3,1 miliardy lidí) a nůžky se dále a stále rychleji rozevírají (viz příklad Česka). A už vůbec se nemluví o tom, že zbožšťování HDP/ek. růstu je též hlavní příčinou kolapsu planetárních ekosystémů, nárůstu nerovností, extrémismu a válek. V tomto blogu chci vysvětlit, co je "ekonomický růst" ve skutečnosti, na příkladu potravin. A na potravinách chci též nabídnout, jak se každý z nás může božství/hegemonii ekonomického růstu postavit. 

číst více

Toto považuji za jeden ze základních kontextů pro pochopení fungování světa, v kterém žijeme. 

číst více

Minulý týden jsem zažil několik oči-otevírajícich setkání/interakcí souvisejících s válkou, především s tou na Ukrajině a v Rusku. Chci je sdílet v naději, že se třeba dotknou i nějakého jiného srdce než mého. Válku na Ukrajině, kromě veškerého zmaru a destrukce, považuji za jedno z největších ohrožení organizovaného života Homo Sapiens na Zemi. USA/EU se tu snaží všemožně vyprovokovat zemi s 6000 jadernými hlavicemi. Aktuálně jednají o použití raket, kterými by ostřelovali Moskvu. Běžný člověk si neuvědomuje, že použití jediné jaderné hlavice by ukončilo život tak, jak ho známe. Kromě zcela zásadního ohrožení našeho přežití je tato válka stejným útokem na naší svobodu, inteligenci a majetek jako byl covid, jen to celé na desátou. 

číst více

Je to jeden z "plíživých převratů dnešní doby". Jednou větou: Našim dětem není dobře. Mají deprese a jiná psychická onemocnění, řežou se, chtějí si měnit pohlaví,... V české a celkově v západní společnosti ovšem neexistuje diskuze o skutečných příčinách této alarmující krize. Odborníci (i laici na asociálních sítích) se o příčinách a důsledcích přou spíše než že by připustili ty skutečné. Existuje totiž nespočet studií, které nám tu "nepohodlnou pravdu" o skutečných příčinách servírují jako na talíři. 
S mnoha těmito studiemi se můžete seznámit v literatuře. Jednou z našich posledních knih, kterou jsme vydali je světový bestseller Mýtus normálnosti, který ty příčiny polopaticky vysvětluje. Popisuji je i já ve své poslední knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Proto obě knihy najdete balíčku s názvem  Dekonstrukce konzumu. V tomto krátkém článku mi dovolte jen  drobný příspěvek do tolik potřebné diskuze. 

číst více

Nechal jsem si týden na to, abych si sepsal dojmy ze sarajevského Muzea zločinů proti lidskosti a genocidy z let 1992 - 1995. Pro mě osobně to bylo jedno z nejsilnějších muzeí genocid, které jsem v životě navštívil. Vedle Muzea arménské genocidy v Jerevenu, Muzea míru v Hirošimě, Muzea Gulagu v Moskvě a Muzeu okupace v Rize ho řadím do svým top 5 míst s tematikou ultimátního lidského zla. 
Ještě nikdy jsem ale nebyl v muzeu, kde by bylo lidské zlo páchané na jiných lidech tak detailně zdokumentované jako zde v Sarajevu.
Máte-li na to žaludek, v tomto blogu se podívejte na několik fotografií a přečtěte si pár mých komentářů. Není to systematické, spíše jsem vybral to, u čeho se mi podlomila kolena. 
Pokud mohu doporučit, prohlédněte si to i optikou aktuální genocidy Palestinců. Pokud jsou genocidy z dob jugoslávských válek dnes už solidně zdokumentované, genocida páchaná státem Izrael na Palestincích je nám poslední léta přenášena doslova online. Nikdy v historii jsme neměli tolik informací jako máme dnes z Gazy a Západního břehu... což je v ostrém kontrastu s tím, jak vehementně je tato systematická eliminace jednoho celého etnika, popírána celým blokem tzv. západních zemí. Česko je v tomto popírání světovým Hujerem. 
Na pár příkladů "pokrytectví Západu" se podívejte do jiném blogu z Balkánu s názvem: "Je suis Charlie", ale určitě ne "Je suis RTS". Jedna z mnoha ukázek dvojího metru vlád USA a EU. nebo "Evropo, nestačilo to? Obnažená tvář evropské/americké "demokracie" uprostřed Bosny", případně v knihách "Obnažený Západ".  V závěru dovolte i něco málo k tématu skutečných příčin rozbití Jugoslávie, což je též téma, které by nám mohlo pomoci pochopit skutečné dění i v našich devadesátkách a mnohé konflikty dneška. 

číst více