Vlastní cesta

Moje velká obava v souvislosti se změnami klimatu je, jak si vypěstujeme jídlo. A tak jsem chtěl zjistit, jak to dělají v extrémních klimatických podmínkách. Po 45 stupních v Austrálii jsme si zkusili 32 stupňů (s 90% vlhkostí) na Samoi. Strávili jsme týden na farmě, v malé vesničce ostrově Savai'i. Holky natočily do školy video (nahoře) a dole si o té zkušenosti povídáme. 

číst více

V rámci našeho letošního putování jsme strávili deset dní na permakulturní, soběstačné farmě nedaleko australského Hurstbridge. Po foto-reportáži z Dandenongu se chci podělit i o tuto naši zemědělskou zkušenost, neboť mi přišla mimořádně oči-otevírající.
Cílem farmy o velikosti 33 ha, tj. zhruba padesáti fotbalových hřišť je (pouze) soběstačnost - tj. měla by uživit její zakladatelku, lidi, kteří na ní pracují a posloužit jako inspirace ostatním v tom, jak pěstovat a chovat jídlo v podmínkách extrémního sucha, veder a hrozby požárů.
Na cestě jsme i s našimi dětmi (Valentýna 8, Valérie 13), které v tomto období studují na vlastní triko. Kromě zadané práce, kterou dostaly u sebe ve škole jsme se dohodli, že budeme jako studijního materiálu využívat vše, co nám život přihraje. A právě zmiňovaná farma byl parádní výcvikový camp. 
Dohodli jsme se s holkama, že z našeho pobytu natočíme krátký dokument (v úvodu). 

číst více

Zdravím z Melbourne. 9.1. - 12.4. jsme na cestě po třech, pěti zemích.
V tomto blogu chci vysvětlit, co má tahle cesta za cíl a jak můžu - jako relativně ekologicky smýšlející člověk - v roce 2019 ještě vůbec lítat.  
To první se mi osvědčilo proto, že pak mě občas někdo propojí s někým na místě (např. vloni v Atlasu) a to druhé pro případ, že by mě chtěl někdo kritizovat za to, že lítáme letadlama (tak, ať k tomu máte potřebný kontext). 

číst více

Tak jako jsem si koncem roku zvykl slavit Vánoce nebo Silvestra, už pár let sedám v tomhle období ke kompu, abych si sepsal to nejzajímavější z roku, který skončil. Zde je mých top dvaadvacet AHA roku 2018. Zde 2017, 2016 zde a 2014 zde. 

číst více

Minulý čtvrtek jsme strávili na evropském summitu organizace s názvem 1% pro planetu v Amsterdamu. Byl to den, který mě nabil i vybil na hodně dlouho. V tomto blogu se podívejte na pár fotek a dojmů.

číst více

Když se rozhlédnete okolo, nemůžete si nevšimnout, kolik lidí se všude probouzí a kolik iniciativ na polidštění života se děje zezdola. Jednou z nových je projekt video-rozhovorů Leap Makers, který si dal do podtitulku: Vracíme Čechům důvěru v sebe i ostatní. V našich projektech motivujeme lidi překonávat své hranice a naplňovat svůj potenciál. Měl jsem tu čest, že mě kluci vyzpovídali mezi prvními. Bylo to moc príma letní povídání. Mluvíme o úspěchu, štěstí, práci i o obyčejném životě. Zaposlouchejte se. 

číst více

Stavovali jsme se minulý týden u disfrutalistky, antropoložky a velké experimentároky se životem Katky Varhaník Wildové. Katku můžete znát z Manifestu disfrutalismu, z Kapitol z dospělé ekonomie, jejích článků v Pravém domácím časopise nebo našich rozhovorů z maringotky (např. zde). V mém okolí je to jeden z mála lidí, který dokáže žít bez toho, že by na život musel vydělávat. Pro nás ostatní je tak obrovskou inspirací v tom, jak se vymanit z nadvlády peněz a pro mnohé i z tzv. hypotékového otroctví.

číst více

Na tenhle blog jsem se těšil dva roky :-). Spouštíme jím totiž registraci do prvního spolkového obchodu OBŽIVA, kterým chceme do našich končin přinést (staro)nový model obchodu, který vlastní jeho členové. V situaci, kdy českému trhu s potravinami dominují nadnárodní potravinové řetězce nabízející všechno možné, jen ne skutečné jídlo a odsávající hodnotu neznámo kam, to považujeme za velmi důležité.
Obchod chceme otevřít na jaře 2019 v prostorách pražského Dvora Kobylisy. V tomto blogu chci vysvětlit, jak Obživa funguje, čím je tento projekt v českých podmínkách unikátní a jak se do něho zapojit. Máte-li zájem, ZDE se můžete zaregistrovat.

A moc prosím, pomozte nám Obživu rozkřiknout do světa, ať se o ní dozví ti, pro které by mohla být cestou k jídlu a/nebo ti, kteří by podobný obchod mohli otevřít ve své obci či čtvrti.

číst více

Někdy od roku 2005 jsem se profesně věnoval na prvním místě budoucnosti práce. V té době jsem se začal divit, kolik lidí vydělává na život místo aby prostě žili. Navrhl jsem Důlek, napsal k tomu knihu, odstartoval Svobodu v práci, která nakonec vyústila v projekt Slušné firmy. Okolo roku 2013 mi začalo docházet, že práci nepochopíme bez pochopení života. Sedl jsem proto a sepsal další knihu: Třináct tisíc dní, v které jsem poprvé použil sousloví "Dobrý život". Pak přišla první přednáška s tématem Dobrý život v konzumní společnosti a nespočet cest do míst, kde se dobrý život žije. Nejvíce mě ovlivnily cesty do Sudbury, Ithacy, na Okinawu a do Dobrého pastiera.
Od února pracuji na nové knize, které se zabývá právě tím, zda a jak žít dobrý život v konzumní společnosti. Díky tomuto projektu mě došlo, že přesně toto je poslední léta mé úhlavní téma, tedy to, co mě ze všeho nejvíc zajímá. Práce a spolu-práce (tedy svoboda, slušnost a zodpovědnost ve firmách) jsou pouhou podmnožinou, stejně tak jako i témata dětství, rodičovství a vzdělávání. Ve světle toho se změnilo i Proč? našeho nakladatelství. Od založení jsme se věnovali změně práce a podnikání. Už nějakou dobu je to ale spíše ten zmiňovaný dobrý život v konzumní společnosti.

číst více

Veronika Kyčera Kučerová alias Sláma v botách je můj nový objev. Musím vám jí v tomto blogu představit - pro případ, že byste jí náhodou ještě neznali :-).
"Zahlédl" jsem jí sice už před dvěma lety na jedné sešlosti, ale až teprve letos jsem si přečetl její knihu a už dlouho jsem nečetl nic tak čtivého! Co se týče tématu jídla a zahradničení, je to snad nejvtipnější (přitom ale velmi poučná kniha), kterou jsem kdy četl.
Fakt je ten, že Češi jsou národem zahrádkářů. Devadesátým letům a snaze developerů zastavět každou zelenou plochu navzdory. Není tu ale moc lidí, kteří by o pěstování zeleniny a ovoce uměli tak poutavě vyprávět. Zahrádkaření je přitom fascinující fenomén. Je to cesta, jak se dostat zpátky k jídlu a k lidem, je to parádní fitko, studnice vitamínu Dé, hektolitry čerstvého vzduchu a také škola života. Je to jeden z přirozených způsobů, jak si vzít život zpátky. A zdá se, že je nás víc, kdo si to uvědomujeme... alespoň soudě podle vzrůstající aktivity v zahrádkářských koloniích, na soukromých zahradách, v městských komunitních zahradách nebo třeba jen na balkonech, střechách nebo terasách městských domů.

číst více