Slušná firma

Podívejte se na moc milý rozhovor o tom, jak jsme se rozhodli vydávat knihy, tj. jak vznikl PeopleComm jako nakladatelství; o tom, co to byla Svoboda a práci (deset let jednoho mini-hnutí) a jak se nám dařilo okolo tohoto tématu vyprodávat sály; o tom, jak vznikal Slušná firma, proč jsem z ní odešel, jak dnes funguje, a že je to moje psychoterapie; o tom jak hloupě dnes pracujeme a okrajově také o kapitalismu a stále rozdělenější společnosti. 

číst více

Pražské Hlavní nádraží je laboratoří proměny české ekonomiky po roce 1990 (a té globální od 80.let dál). Jeden z fenoménů, které tu můžete pozorovat jako pod mikroskopem, je obří koncentrace ekonomické moci v rukou nadnárodních korporací. Vyfotil jsem si tam - jako příklad - kavárny (v patře a přízemí). Našel jsem osm, z kterých si člověk může vybrat. Šest z nich je ve vlastnictví obří nadnárodní korporace Lagardére (o nich jsem psal zde), dvě kavárny jsou ve vlastnictví Coca-Coly, která je ve vlastnictví amerických investičních fondů (zde). 

číst více

Dostal jsem se po čase na ruzyňské letiště. Letiště jsou většinou eldorády konzumu, kde koncentrace toxických, předražených zbytečností a manipulativních re-klam-ních technik, je dech-beroucí. O to víc mě tu překvapil krámek s názvem Future is local. Přesně takhle se totiž v originále jmenuje jedna z našich nejdůležitějších knih Naše budoucnost je lokální (Our Future is local). Minimálně zevní dojem mě nadchl. 

číst více

Zde jsou "Zprávy ze života #77", v kterých se loučím s projektem Slušná firma, který jsem před osmi lety spollu-zakládal. Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Je známým faktem, že žijeme v systému, který musí non-stop růst, aby nezkolaboval. "Růst" (ve smyslu růstu ekonomiky) znamená, že se musí stále více prodávat, vyrábět, spotřebovávat a vyhazovat. 
V naší části světa už dávno žijeme v situaci, kdy nic moc nového nepotřebujeme. Jednou ze strategií velkého byznysu, jak tento fakt překonat je to, že vyrábí věci, které se co nejrychleji rozpadnou, přestanou fungovat, jsou jednorázové, nejdou opravit nebo je oprava nechutně drahá či obtížná. Pro tuto levárnu se vžil termín "plánované zastarávání". Je to dnes tak časté a všudy-přítomné šméčko, že ho jednoduše nevidíme. Občas se nad něčím, co se nám rozpadlo v rukou podivíme, někdo si zanadává, ale obecně se proti tomu nikdo nebouří. To, že musíme stále dokola kupovat stejné věci, které vydrží stále kratší dobu, jsme přijali za trpký fakt.
Já chci v tomto blogu sdílet jeden z posledních příkladů z mého života - rozpadlé šuplíky v mrazáku Philco a v lednici Whirlpool. Věřím totiž, že podobné sdílení je to hlavní, co je třeba udělat, abychom tuto nehoráznost zviditelnili, konečně se naštvali se a řekli dost.

číst více

Sdílím jeden rozdíl-hovor, který se odehrál asi při rokem na téma práce. Nebyl ale nikdy publikován, a tak ho dávám alespoň sem do blogu, ať je to k užitku. 

číst více

Zde je úvod do tématu evoluce a anatomie svobodného či tyrkysového podnikání (17.5.'23, Městská knihovna Praha-Břevnov). V tomto blogu najdete dále i odkazy na další texty, doporučené knihy a především deset dalších videí vysvětlujících principy, na kterých stojí vyšší vývojová stádia organizací. 

číst více

Děti navrhly, abychom jeli v létě k moři. Já věděl o letním spoji Praha-Split provozovaný firmou Regiojet. Přemýšlel jsem, že by se mi tahle cesta hodila do seriálu o car-free životě, kde mapuju, jak dnes funguje veřejná doprava. A tak jsem navrhl, že bychom jeli vlakem. Děti budou mít moře, já experiment :-). Jestli chcete, udělejte si kafe/čaj a přečtěte si, co jsme na té cestě zažili. Byl to experiment dobrodružný, tak říkajíc "za všechny prachy". 

číst více

Toto byl můj nákup před-minulý týden v Obživě. Odhadem 35 kg v batohu, 10 kg v tašce. Cesta z domova do Obživy trvá přes hodinu: bus, tram, tram. Nákup a cesta zpět, dohromady přes tři hodiny. Stejné je to u nás s trhem - nejbližší máme jednou za týden, v sobotu na Výtoni. O víkendu je to hoďka tam a hoďka sem. 

číst více

Před dvěma lety jsme se s Peoplecommem stali partnery Hnutí duha (zde) a jako součást hnutí 1% pro planetu se každoročně dobrovolně zdaňujeme a Duze posíláme 1% našich příjmů. Je to součást našich snah o snížení dopadu našeho knižního snažení na přírodu. Odeslání našeho "jednoho procenta" je každý rok příležitost zreflektovat, čím jen tato jediná organizace prospěla naší přírodě a tím i globálním snahám o zvrácení změn klimatu a zastavení destrukce přírody. V tomto blogu se podívejte, čemu se v Duze (i v tom podivném covidovém) roce 2020 věnovali a poslechněte si rozhovor s jejich ředitelkou Aničkou Kárníkovou, který jsme natočili minulé léto v rámci projektu Zpátky k jídlu.  

číst více