Slušná firma

Během Covidu máme ojedinělou možnost všimnout si toho, jak naše společnost funguje. To, co bývá běžnému člověku skryto je najednou jako pod mikroskopem. Naše dcera Valérie byla nedávno s kamarádkou v centru Prahy. Vrátila se ale mnohem dřív než plánovala. Důvodem bylo to, že holky nenalezly ve městě ani po půl hodině toaletu. Dostupnost veřejných toalet (která je nyní covidem dokonale obnažená) patří k rysům společnosti, na které je možné ukázat skryté hodnotové systémy. O to se chci pokusit v dnešním blogu. Mimochodem, o tématu jsem psal v roce 2018 na stránkách Pravého domácího časopisu v textu s názvem "Toaleta: Lidské právo nebo produkt?". 

číst více

Minimálně do 1.2.'21 jsou v Česku dlouhodobě uzavřené sjezdařské areály. Mnohé z nich však všemu navzdory naplno zasněžují. Tím spotřebovávájí hektolitry vody a megawatty (převážně fosilní) elektřiny, jejíž výroba je významným zdrojem rakovinotvorných látek a CO2, které je zase hlavním viníkem selhávání klimatu. Hluk ze "zasněžování" obtěžuje místní obyvatele a celý tento zbytečný (navíc momentálně nikomu nesloužící) a destruktivní cirkus si platíme z našich daní. Před týdnem jsem strávil pět dní v jednom lyžařském středisku, udělal tam pár fotek, video a nemůžu k tomu nepřidat i pár řádek. Tyto zasněžovací radovánky totiž považuji za velmi trefnou metaforu našeho dnešního přístupu k životu, k druhým lidem a planetě. 

číst více

Deset let je dlouhá doba… pro mojí mladší dceru Valentýnu - celý život.
Tak dlouho se u nás věnuji tématu svobody v práci. 
Byl to pro mě kus života, a tak cítím potřebu zbilancovat. Vzhledem k tomu, že žijeme v časech, kdy je třeba se znovu po-hnout, myslím že by česko-slovenský příběh hnutí za Svobodu v práci mohl posloužit i jako příklad toho, jak rozpoutat nějaká další hnutí.

číst více

Toto je druhá část dvou-dílného seriálu věnovaného skutečným příčinám a řešení non-stop rostoucího množství (nejenom plastového) odpadu. V prvním díle jsme se věnovali především popisu rozsahu tohoto problému. Dnes se chci zaměřit na otázku, kdo za to (skutečně) může a jaká jsou opravdová řešení. Musím říct, že otázka zodpovědnosti pro mě byla doslova oči-otevírající. Dozvěděl jsem se o tom, co mi dlouho vrtalo hlavou: Jak se stalo to, že většina Čechů dnes považuje třídění odpadů za ochranu přírody (= nic jiného není třeba dělat) a snižování množství odpadů nikdo nepožaduje (foto zdroj). Je to opět obsáhlé čtení, a tak si na to najděte klidnou chvíli, uvařte si kafčo/čaj a proklikejte si i zdroje. 

číst více

V roce 2016 jsme vydali náš, zatím nepřekonaný bestseller, Domácnost bez odpadu a začali se vážně zabývat dopadem našeho nakladatelství na přírodu a lidské zdraví. Doma fungujeme už léta jako "zero-waste domácnost" (např. zde nebo zde). 
Právě jsem odeslal poslední balíček komentářů tiskového pdf-ka mé nové knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, kde jsem zpracovával i téma (plastového) odpadu. Přestože se tomu léta věnuji, bylo to pro mě natolik oči-otevírající, že jsem tu část vzal a upravil jí do formy dvoudílného blogu, v kterém chci ukázat především to, jak se byznysu podařilo přenést zodpovědnost za to šílené a navíc ještě non-stop rostoucí množství (plastového) odpadu a s tím spojené škody na nás občany. Chci tak ukázat, jak se stalo to, že korporace chrlí rok od roku víc a víc odpadu a my následně část těchto odpadků poslušně nosíme a třídíme do barevných popelnic a většina si zcela absurdně myslíme, že tím zachraňujeme planetu. Přitom to celé byla bouda jako hrom, kterou jsme spolkli i s navijákem. 
Toto je první část, druhá je zde. Je to obsáhlé čtení, a tak si na to vyhraďte klidnou chvíli, uvařte si čaj/kafe a v klidu se začtěte. 
Moc vás prosím o dvě věci: Zaprvé ničemu, co tu píšu, nevěřte a vše si sami ověřte - v textu najdete množství zdrojů. Zadruhé, bude-li to oči-otevírající i pro vás, sdílejte oba díly, co vám budou síly stačit, ať se ta informace dostane, kam se dostat má. Díky vám za to. 

číst více

Je to už tři roky, co jsme se rozhodli přestat dělat kompromisy v tom, jak vyrábíme naše knihy. Aby byla sranda, řekli jsme si, že se pokusíme stát nejekologičtějším nakladatelstvím v Evropě. V tomto úvodním videu jsem se včera pokusil vysvětlit, proč jsme se tak rozhodli, co proto děláme a také prosím, abyste nám tyto přístupy pomohli rozšířit i do jiných nakladatelství a dalších oborů. 

číst více

Máme za sebou s Peoplecommem druhý rok na cestě k vizi nejekologičtějších tištěných knih v Evropě, druhý rok s 1% pro planetu. V tomto článku chci říct, co se nám v tom podařilo a jak jsme se stali partnery Hnutí duha. 

číst více

Na tenhle blog jsem se těšil dva roky :-). Spouštíme jím totiž registraci do prvního spolkového obchodu OBŽIVA, kterým chceme do našich končin přinést (staro)nový model obchodu, který vlastní jeho členové. V situaci, kdy českému trhu s potravinami dominují nadnárodní potravinové řetězce nabízející všechno možné, jen ne skutečné jídlo a odsávající hodnotu neznámo kam, to považujeme za velmi důležité.
Obchod chceme otevřít na jaře 2019 v prostorách pražského Dvora Kobylisy. V tomto blogu chci vysvětlit, jak Obživa funguje, čím je tento projekt v českých podmínkách unikátní a jak se do něho zapojit. Máte-li zájem, ZDE se můžete zaregistrovat.

A moc prosím, pomozte nám Obživu rozkřiknout do světa, ať se o ní dozví ti, pro které by mohla být cestou k jídlu a/nebo ti, kteří by podobný obchod mohli otevřít ve své obci či čtvrti.

číst více

V tomto blogu se podívejte na mojí přednášku z konference Zero Waste, kde jsem se snažil představit to, jak funguje naše modřanská KPZ-ka. Systém komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) patří k mých největších objevům za posledních deset let.
V přednášce vysvětluji, proč jsme se do toho pustili, jak to celé funguje, jaké jsou s tím potíže a divím se, že hnutí KPZ, které k nám přišlo z Japonska a Francie, je v Česku otázkou zhruba jen asi 5000 lidí. Přitom máloco mě osobně změnilo život (směrem k tomu dobrému) tak zásadně jako právě KPZ-ka.

číst více

V tomto blogu najdete dvě přednášky v češtině, které mě letos osobně posunuly ze všech nejvíc. Pokud si chcete vybrat, na co se podívat, doporučuji právě tyto dvě. V této úvodní se seznamte s Honzou Valeškou, který stojí za neskutečným počtem projektů (Nadace pro půdu, Potravinová suverenita, Pro-bioliga, KPZky, Obživa, Kompot, Kuchyňka a jak jsem zjistil teprve nedávno i Šoulet). Už jenom tím je Honza velmi inspirativní. V přednášce mluví velmi otevřeně o krizi českého zemědělství a o tom, jak ovlivňuje doslova každého z nás. Zároveň nastiňuje některé cesty, jak z toho složitého dnešního stavu ven.

číst více