Zprávy ze života #77: Slušná firma - rozloučení

07. 09. 2023, TOMÁŠ HAJZLER

Zde jsou "Zprávy ze života #77", v kterých se loučím s projektem Slušná firma, který jsem před osmi lety spollu-zakládal. Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

Přátelé, zdravím!

Skončil jsem v jednom ze svých nejdůležitějších projektů posledních let: ve Slušné firmě (SF). Těmito zprávami se chci rozloučit. 

Projekt a následně pak i spolek jsme založili před osmi lety s cílem přispět k urychlení evoluce podnikání z - dnes nejrozšířenější fáze - "extrakční" jednostranné kumulace zisku pro vlastníky a přenášení škod na ostatní k obecné prospěšnosti a přebírání zodpovědnosti za důsledky podnikání.  

Za těch osm let se nám s kolegy podařilo vytvořit unikátní projekt mapující téma podnikání, firmy a obecně organizace, a to i z globálního pohledu. Vyvinuli jsme index, který pojmenovává evoluční stádia organizace a celkem přesně popisuje, co každá firma (či jiná forma organizace) potřebuje proto, aby naplňovala své poslání, prospívala všem zúčastněným, zdravě prosperovala a přebírala zodpovědnost za dopady svých aktivit.

Léta života investovaná do osvěty

Od založení jsme ve Slušné firmě uspořádali nespočet setkání, kam jsme pozvali - z dnešního pohledu - úctyhodný špalír inspirativních lidi - vždy s prosbou, aby se s námi dělili o své zkušenosti s vyššími vývojovými stádii organizace a ekonomiky (všechna vystoupení najdete na youtube SF, starší pak na mém YT). 
Obrovské množství energie jsme vložili do šíření osvěty o tom, jaká byla dosavadní historie podnikání, jak v detailu funguje dnešní většinová firma, jaké jsou základní “neviditelné” síly, které ovlivňují podnikání na pozadí a jaké jsou alter-nativy dnešního extrakčního, destruktivního podnikání. Já osobně jsem psaní na toto téma věnoval kus života - většinu obsahu najdete na blogu Slušné firmy, část i na mém osobním, komplexně pak v knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.

Patagonia a Zpátky k jídlu

Od začátku nám byla inspirací - mimo jiné - i firma Patagonia. Jejich firemní filozof Vincent Stanley nám pomáhal s laděním indexu a zakladatel, Yvon Chouinard nás, mimo jiné, inspiroval k tématu zemědělství a jídla. Z toho popudu vznikl projekt Zpátky k jídlu a v rámci něho skvělá konference, řada rozhovorů, článků a propojení. Všechny výstupy jsou dnes k dispozici na webu projektu.  

Učíme se nápodobou

Velký díl energie jsme věnovali a dál věnujeme vyhledávání organizací, které jsou v Česko-Slovensku vývojově dál než je dnešní mainstream (viz členové). Všimli jsme si totiž, že člověk je “opice”, tj. učí se především nápodobou. Věříme, že příklady “not for profit” (nerůstových), sociálních, komunitních, svobodných, skutečně zodpovědných, “tyrkysových” firem (obecně těch fungujících v recipročním, ne v extrakčním režimu), jsou tím hlavním, co potřebujeme proto, abychom se posunuli dál. 

Síla propojování

Děláme, co je v našich silách, abychom ve Slušné firmě vytvořili prostředí pro vznik a fungování komunity našich členů a i na venek se propojujeme s každou spřízeněnou duší, na kterou narazíme. Jsme přesvědčení, že to hlavní, co je nutné v dnešní době dělat, je právě propojování. Slovy Billa Mc Kibbena: “Pokud se dnes chceme zapojit do nutných změn, je nutné být míň jednotlivci. Je třeba se znovu-napojit na sebe, jeden na druhého a na přírodu”. 
Propojování členů Slušné firmy má samozřejmě i praktické přínosy pro ně samotné, neboť je toho opravdu hodně, v čem si mohou navzájem pomoct: vnitřní organizace, soulad mise a hodnot s podnikáním, detaily evoluce podnikání, finance, mattering, nové produkty, pracovní nabídky, společné zapojování se do zmiňovaných změn,... 

A proč jsem vlastně skončil

Co se týče mého odchodu, nutnost skončit jsem pociťoval už dlouho před letošním květnem. Pověstnou “poslední kapkou”, po které jsem věděl, že už musím ven, byly Zprávy ze života, v kterých jsem se pokusil zaměřit na téma fungování mocenských struktur, výroby souhlasu a propagandy. Několika členům našeho společenství se text hrubě nelíbil. A začali mi říkat, že moje aktivity Slušnou firmu ohrožují a dožadovali se toho, abych text změnil nebo, že prý ze spolku (Slušná firma) odejdou.

A tak jsem raději odešel já. 

Svobodu chceme, ale zodpovědnost odmítáme

Nutno říct, že Slušná firma je dalším vývojovým stádiem projektu, do kterého jsem se pustil v roce 2010 pod názvem Svoboda v práci. Nikdy jsem se proto nedokázal vyhnout tomu, abych tyto dva projekty, či spíše dvě fáze stejné věci, porovnával.
Zatímco v dobách svobody v práci (2009 - 2014) jsem jen stěží zvládal zájem podnikatelů, médií i veřejnosti, od začátku Slušné firmy byla odezva miniaturní, často dokonce žádná. O svobodu byl zájem obrovský, zodpovědnost či slušnost jakoby ale nikoho nezajímala. 
Je to logické - akcentování svobody (extrakčního) podnikání je základem kapitalismu. Všudypřítomné PR Matrixu nám do mozku vyrývá jasnou rovnici: "Kapitalismus = svoboda". V této rovnici ovšem chybí dovětek, který by vysvětloval, že když nadřadíme svobodu extrakčního podnikání nad jiné svobody, z těch jiných svobod toho nakonec moc nezbyde.  

Blahobytní muži vs. přetížené matky

Za důležité považuji to, že mezi firmami, které se na přelomu roku 2010 hlásily k hnutí za svobodu v práci a mezi společnostmi sdruženými ve spolku Slušná firma je jeden podstatný rozdíl. Svoboda (v práci) přitahovala na prvním místě mladé muže z měst v bohatých regionech - podnikatele, především z blahobytného a rychle rostoucího IT sektoru. Na druhou stranu, témata zodpovědnosti, slušnosti a celistvosti jsou magnetem pro ženy. 
Firmy a další organizace ve Slušné firmě tak vedou velmi často právě ženy, často matky, obecně aktivní lidé, kteří jsou i u sebe doma zapojení do občanského života a dalších aktivit. Jejich podniky působí v široké škále (neziskových nebo nízko-ziskových) oblastí od biopotravin, přes sociální služby až třeba po ochranu přírody. V porovnání se zisky a odměnami běžnými v dnešní IT branži, existuje velká část organizací ve Slušné firmě spíše v nějaké míře finanční nejistoty. To je dáno na z velké míry fenoménem globalizace a nastavením dnešního peněžního systému, kdy je velký byznys stále větší, zatímco malý, místní, prospěšný, skutečně zodpovědný, sociální… je stále častěji zkupován velkým, živoří nebo dokonce krachuje viz Zprávy ze života #75.
Není tedy divu, že míra zapojení často přetížených matek, řešících nespočet témat najednou a často navíc ve finančních obtížích, je násobně nižší než mladých mužů v blahobytné IT branži bez dalších závazků. 

Dobro- a green-washing vs. prospěšnost a zodpovědnost

Navíc, v Česku existuje řada iniciativ, asociací, které se též věnují reformě podnikání. Hovoří o “zodpovědném”, “společensky prospěšném”, “sociálním” podnilkání, o “firemní kultuře”, “štěstí v práci”, o "podnikání, které má dopad". Valná většina těchto projektů ale funguje z paradigmatu starého příběhu, ze starého extrakčního paradigmatu (detaily viz výše). Je to odraz toho, kde je dnes vývojově mainstream, kde cílem je zisk, kde podnikání musí expandovat a růst, tj. kde zrychluje komodifikace/zpoplatňování přírody a lidského života, škody se externalizují (přenášejí na druhé) a kde jsme my ostatní trvale utvrzováni v tom, že toto je svoboda a tedy ideál. Problémy, které se zákonitě hromadí, má vyřešit další ekonomický růst a rozmach technologií. 
Místo uvědomění a celistvosti tak dnešní podnikatelé “konají dobro”, a to nejčastěji formou tzv. dobro- a green-washingu (viz "nekalé praktiky" níže na stránce). Taková firma tak například posílá "pár korun" na dobročinnost, sponzoruje třeba kulturu, vzdělávání nebo chudé děti a/nebo prohlašuje, že její produkty pomáhají přírodě. Ve skutečnosti se ale jedná o zástěrku stále rychlejší destrukce - přírody, zdraví a kvality lidského života. Bohužel, běžný člověk dobro- a green- washing od skutečné prospěšnosti a zodpovědnosti nerozezná.

PR persony vs. nasvětlování stínu

Na PR extrakčního modelu podnikání jsou ročně vynakládány miliardy dolarů. Korporace, oligarchové a politici nám prodávají "starý, hnědý, fosilní, HDP" svět jako tu jedinou správnou cestu do budoucnosti. Personou, tj. vymyšleným, vyumělkovaným obrazem tohoto světa jsou naše mozky non-stop "promývány" bez toho, že by si toho byla většina z nás vědoma. 
Je úlohou společenských kritiků - mezi které sebe i spolek Slušná firma - počítám, nasvěcovat stín (tj. skutečnou podstatu fungování). Vysvětlení "persony/stínu" najdete zde.   
Doba je ale nesnadná,... na pozadí nárůstu nerovností, chudoby, celkové dezorientace a fenoménu rozdělené společnosti, je kritika extrakčního stylu podnikání, vnímána mainstreamem stále negativněji. Moje názory tak na (a)sociálních sítích, patří k terčíkům ventilování rostoucí frustrace a nenávisti.

Podtrženo, sečteno: Budovat v tomto kontextu spolek organizací, které spojují vyšší ideály, než je jen kumulace zisku s cílem společenské změny, chce dnes mimo-řádnou dávku vnitřní síly a energie. 

A té mám já stále míň. 

Kromě toho, co jsem už popsal a též i vzhledem k faktu stárnutí  a tedy přirozeného úbytku energie čelím řadě těžkostí i v osobní rovině: V covidu došlo ke katarzi dlouholetého problému s alkoholismem a domácím násilím v mé rodině. Na přelomu roku 2022/3 mi, během tří měsíců, zemřeli tři kamarádi na rakovinu. Do toho, jako citlivý člověk, vnímám vcelku bolestivě stále hlasitější burcování k válce a zrychlující kolabování planetárních ekosystémů.

Vize & mise

Mojí inspirací pro vizi fungování Slušné firmy bylo od samého začátku fungování naší KPZ-ky, což je symbióza asi sedmdesáti rodin z pražských Modřan, kteří si společnými silami zajišťují jídlo a další potřeby. I KPZku jsem spolu-založil a jejímu rozjezdu věnoval, první léta, obrovskou dávku energie. Když se pak rozjela, upozadil jsem se a dnes jsem obyčejný člen, který dál (jenom) plní své úkoly, které z členství vyplývají. 

Smyslem fungování Slušné firmy zůstává dál komunita/smečka pro ty, kteří se cítí v dnešním extrakčním, komodifikovaném (zpeněženém) světě osamocení. Dál budeme vyhledávat příklady recipročního, komunitního přístupu k životu jako alternativy k dnešní narůstající extrakci a komodifikaci. Proto potřebujeme aktivní členy, kteří se budou zapojovat do aktivit Slušné firmy mnohem víc než tomu bylo doposud. Já v SF zůstávám, jako (aktivní) člen za Peoplecomm. 

Téma proměny podnikání patří k mým srdcovkám (viz: Jak firmou začít měnit svět? Jak vybudovat tu svobodnou, tyrkysovou?). Tzn. k tématu se chci dál vyjadřovat.

Toť k rozloučení se Slušnou firmou vše. 
Držím nám palce. 

P.S.: Foto v úvodu je z první Svobody NaŽivo z roku 2011. Už tenkrát jsem se ptal: "Co s tím dál?" 

Nové knihy:

Stále věřím, že knihy mohou být tím, co dokáže změnit svět. Odeslali jsme do tisku ultra-důležitou Propast (bude zkraje října) a do e-shopu jsme zařadili pět nových knih: 
Posvátnou ekonomii 
Jedna z nejlepších knih vysvětlující fungování peněžního a ekonomického extrakčního systému, která ve zcela konkrétních obrysech ukazuje i to, jak vybudovat svět postavený na celistvost a reciprocitě. Mě osobně kniha uchvátila, chystám se z ní hodně citovat.
Továrna na lži 
Důležitý titul vysvětlující, jak vznikají lži na téma proměny planetárního klimatu 
Hrdinové kapitalistické práce v Evropě
Unikátní reportáž ze života Východoevropanů pracujících v západní Evropě
Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje 
Vybrané texty předního propagátora sebeřízeného vzdělávání Petra Graye
Vášeň západní mysli
Práce z pera kultovního Richarda Tarnase, kterou do češtiny přeložil Vlado Lobotka (viz jeho rozhovor o knize zde). 

Co aktuálně dělám?

Zahrady i příroda teď plodí, jak zblázněné, a tak sbíráme, zavařujeme a jinak zpracováváme jídlo. Včera jsme dozpracovali 80 kg rajčat, na zahradách jsem teď každý den. 

Do toho se snažím psát, co mi síly stačí. Od podzima si chci totiž sednout k nové knize na téma práce a potřebuji čistý stůl. Do té doby chci proto dopsat několik textů, které mám aktuálně v konceptech. Mám tam "prázdninové experimenty" (dva posílám už dnes - níže) - mimo jiné zážitek s cyklo-dopravou z Holandska, téma historie mlékárny v krkonošském Kruhu a potom železářství VJRousek, chci napsat o obchodu Future is local na pražském letišti, mám tam rozpracované téma historie komunismu a kolektivního traumatu nás Východoevropanů z života v totalitě, "šokové doktríny" vlády Petra Fialy, tj. skokového transferu bohatství od běžných lidí směrem k oligarchům. Nakonec - ze všeho nejvíc - potřebuji dopsat téma traumatu mé vlastní rodiny, včetně zkušeností s rozsahem domácího násilí v Česku s tím, jak na toto téma nahlíží naše soudnictví a společnost jako celek. 
V sobotu máme u nás doma v Komořanech sousedskou slavnost. Kdybyste měl někdo cestu kolem, stavte se na kus řeči (začínáme od 13.00 a jsme tam do 22.00).

____________________

Další témata a odkazy:

V minulých Zprávách jsem vybízel ke společným projekcím dvou/tří filmů. Povedlo se někomu něco svolat? Pokud ano, podělte se o dojmy, prosím.  

15.9. je uzavírka přihlášek na podzimní Důlek.

Na přelomu září/října jedeme do Bristolu na Planet Local Summit. Chystáte se též někdo? Když tak napište, prosím. 

Zde jsou první dva z výše zmiňovaných experimentů z tohoto léta:  

V Kravanech nad Dunajom, v malé slovenské obci na břehu Dunaje jsem natočil krátké video a sepsal k němu esej o tom, jak se tato vesnice za posledních 50 let, co tam jezdím, proměnila. Snažil jsme se některé hlavní principy zobecnit a na příkladu Kravan ukázat, co se za tuto dobu odehrálo a dál odehrává i ve většině dalších obcí napříč planetou. Dal jsem si s tím hodně práce a snažil jsem se to vystihnout, co nejsrozumitelněji. Mrkněte, zda se mi to povedlo: Proměna Kravan nad Dunajom jako jeden z obrazů změn v moderní konzumní společnosti

Strávili jsme o prázdninách nějaký čas na evropských dálnicích a já snad nikdy v životě neviděl tolik kamionů pohromadě. Je přitom známým faktem, že velká část jich převáží zbytečně věci sem a tam: Práce na hovno za volantem kamionu aneb o přetahování potravin sem a tam

Vesmír mi servíruje mraky příběhů na téma extrakčního/recipročního světa. Co můžu se snažím sdílet. Jeden z posledních příběhů se týká jedné z velkých leváren korporací, kterou je tzv. plánované zastarávání - popsal jsem ho na příkladu firem Whirlpool a Philco: Philco: Další příklad strategie plánovaného zastarávání jako způsobu, jak nám prodat ještě víc toho, co nepotřebujeme

V minulých Zprávách jsem prosil, zda tyto Zprávy nečte i nějaký právník, který se vyzná v rozvodovém právu a který by mi byl ochotný za nekomerčních podmínek pomoci s jednou rozvodovou tragédií v mé rodině na Lanškrounsku. Prosím, pokud byste o někom věděli, propojte mě. 

Kamarádova dcera ze Slovenska nastupuje od 1.10 v Praze na VŠ (fakulta humanitních studií v Troji) a hledá - s kamarádkou nějaké ubytování. Pokud byste někdo něco nekomerčního nabízeli nebo o něčem víte, napište. 

Díky!

Mějte se hezky. 

Tomáš 

Všechna čísla Zpráv ze života naleznete zde. 
Pokud víte o někom, koho by potěšily, k objednání jsou zde.

____________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Všechny moje články: Linktree 
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.