• Permablitz v Cholupicích: Dovedete si představit, co bychom dokázali, kdybychom byli svobodní v tom jak pracujeme?

    Minulý víkend jsem zažil něco mimo-řádného. Na naši chatku do pražských Cholupic jsme svolali "permablitzovou" brigádu, abychom v partě 5 - 8 lidí společně zbourali nefunkční betonové stavby a uvolnili tak místo záhonům
    Byla to těžká, destruktivní, přesto ale v mnoha ohledech, fascinující práce a zkušenost. Udělali jsme toho neuvěřitelné množství - něco, co bych já sám nikdy nedokázal. Opět mě nadchlo, že je to něco, co se dřív dělo naprosto normálně - kdykoli bylo třeba něco udělat - sousedi/rodina spojili síly a šlo se.
    V dnešním zkomodifikovaném (zpoplatněném) světě nám ale bylo podsunuto, že "vše nepohodlné by za nás měla udělat firma" (rozuměj: neměli bychom to dělat sami, ale měli si to - u firem - koupit). A tak nakupujeme. A čím víc nakupujeme, tím víc musíme vydělávat. V konečném důsledku jsme tak uvízli v soukolí krysího závodu - osamělí, vyčerpaní, závislí a stále ne-mocnější.
    Myslím, že "permablitz" nebo prostě česky "brigáda" je jedna z nejelegantnějších, nejradostnějších a nejsnazších forem odboje proti destrukci konzumu. Myslím, že je to nejlepší způsob, jak "ekonomiku finanční" obohatit zpětně o "ekonomiku daru".
    Měl jsem z toho víkendu řadu aha. Čtyři z nich jsem popsal tomto v blogu. Najdete zde popsanou i logistiku toho celého. 

    číst více
  • Tržiště v Jerevanu a Kutaisi - další příklady ekonomické demokracie a dostupnosti jídla

    Podívejte se na další dva příklady tržišť - tj. ekonomické demokracie, kdy místní prodávají místním bez korporátních překupníků a překážek od státních úředníků. Podívejte se na další dva příklady míst a způsobů, jak se dostat ke skutečnému, místnímu, čerstvému jídlu bez toxických jednorázových obalů za sousedské ceny. První je arménský Jerevan, druhý gruzínské Kutaisi.

    číst více
  • Pekárny v gruzínském Batumi vs. pekárny v českých městech - šest věcí, o které přicházíme oligarchizací a korporatizací Česka (Série "Oligarchizace Česka")

    V zemích, kde se ještě "volnému trhu" (ideologie dominance korporací a oligarchů nad ekonomikou) nepodařilo rozbít místní ekonomickou infrastrukturu, máme unikátní příležitost pozorovat vliv tržišť, drobných místních krámků a dalších prvků místních komunit na kvalitu lidského života. Dnešní blog píšu v gruzínském Batumi. Chci v něm porovnat místní pekárny (jako jeden z příkladů podniku a ilustraci několika důležitých fenoménů) s těmi, které známe z našich měst. Musím říct, že je to fascinující rozdíl. 

    číst více
  • Future is local - ukázka budoucnosti maloobchodu pod taktovkou všudypřítomné nadnárodní korporace

    Dostal jsem se po čase na ruzyňské letiště. Letiště jsou většinou eldorády konzumu, kde koncentrace toxických, předražených zbytečností a manipulativních re-klam-ních technik, je dech-beroucí. O to víc mě tu překvapil krámek s názvem Future is local. Přesně takhle se totiž v originále jmenuje jedna z našich nejdůležitějších knih Naše budoucnost je lokální (Our Future is local). Minimálně zevní dojem mě nadchl. 

    číst více
  • Proměna Kravan nad Dunajom jako jeden z obrazů změn v moderní konzumní společnosti

    Kravany nad Dunajom, malá obec na břehu Dunaje, moje velká srdcovka, kam jezdím od dětství. Natočil jsem tam tyto prázdniny video a v blogu popsal, jak se Kravany, za posledních padesát let změnily ze soběstačného místa plného života v "noclehárnu dělníků továren korporací". Kravany v tomto případě používám jako obraz změn, ke kterým v moderním západním světě, došlo napříč planetou. V blogu se snažím vysvětlit, proč k této změně došlo a navrhnout, co s tím - jak do Kravan (i jinam) navrátit (unesený) život.

    číst více
  • Philco & Whirlpool: Další příklad strategie plánovaného zastarávání jako způsobu, jak nám prodat ještě víc toho, co nepotřebujeme

    Je známým faktem, že žijeme v systému, který musí non-stop růst, aby nezkolaboval. "Růst" (ve smyslu růstu ekonomiky) znamená, že se musí stále více prodávat, vyrábět, spotřebovávat a vyhazovat. 
    V naší části světa už dávno žijeme v situaci, kdy nic moc nového nepotřebujeme. Jednou ze strategií velkého byznysu, jak tento fakt překonat je to, že vyrábí věci, které se co nejrychleji rozpadnou, přestanou fungovat, jsou jednorázové, nejdou opravit nebo je oprava nechutně drahá či obtížná. Pro tuto levárnu se vžil termín "plánované zastarávání". Je to dnes tak časté a všudy-přítomné šméčko, že ho jednoduše nevidíme. Občas se nad něčím, co se nám rozpadlo v rukou podivíme, někdo si zanadává, ale obecně se proti tomu nikdo nebouří. To, že musíme stále dokola kupovat stejné věci, které vydrží stále kratší dobu, jsme přijali za trpký fakt.
    Já chci v tomto blogu sdílet jeden z posledních příkladů z mého života - rozpadlé šuplíky v mrazáku Philco a v lednici Whirlpool. Věřím totiž, že podobné sdílení je to hlavní, co je třeba udělat, abychom tuto nehoráznost zviditelnili, konečně se naštvali se a řekli dost.

    číst více
  • Práce na hovno za volantem kamionu aneb o přetahování potravin sem a tam

    Srpen je v druhé polovině, venku vedra vyšší než v Chorvatsku a můj skleník přetéká okurkami. Já jdu okolo Billy, kde právě vyvěsili reklamu na "zlevněné" okurky z Řecka/Španělska/Chorvatska (...kdo se v tom má vyznat, odkud do té Billy vlastně přijely a kolik km přitom nacestovaly). Jako by nestačilo, že dnešní okurky jsou normálně nasáklé pesticidy, obalené v toxickém igelitu, a že na plantážích v jižní Evropě dřou v otrockých podmínkách utečenci z Afriky, ony navíc ještě i ve vrcholné sezóně musejí cestovat v kamionech napříč Evropou i tam, odkud se okurky (též) vyvážejí. 

    číst více
  • Zásadní překážka pro obnovení místních komunit: Naše společenské role jsou dnes oddělené od rolí ekonomických

    Chcete-li, poslechněte si nedávný rozhovor na téma lokalizace, dobrého života v podcastu Cup of tea Lukáše Soukupa. 

    číst více
  • Mercat dels Encants: Unikátní obraz místní ekonomiky z Barcelony

    Pokud náhodou pojede do Barcelony, velmi doporučuji návštěvu jednoho z místních tržišť s názvem "Mercat dels Encants". Je to úžasné místo, kde máte možnost pochopit, jak funguje (skutečná) ekonomika, kdy jeden obchoduje s druhým, bez obvyklých nadnárodních korporátních prostředníků/"těžařů". To, jak důležité je "tržiště" pro každou místní komunitu si připomeňte například zde. Návštěva je zážitek i pro lidi, kteří se o žádnou ekonomiku, lokalizaci nebo dobrý život (jako filozofickou kategorii) nezajímají. Je to prostě něco. Podívejte se níže (foceno 23.2.'23): 

    číst více
  • K návratu od závislosti na produkci toxických průmyslových potravin zpět ke skutečnému, místnímu jídlu se potřebujeme vrátit i k městskému zahradničení

    Vedle "Saudské Arábie jako USA na ropných steroidech mě v KSA (království Saudská Arábie) dostalo a nadchlo několik příkladů městského, horského zahradničení. Čekal jsem vyprahlou zemi, kde je jenom písek a ropné vrty a kam se všechno k jídlu dováží z míst s příznivějším klimatem. Pak jsme ale přijeli do dvou měst v horách, kde byly v centrech měst rozlehlé zeleninové zahrady. Pěstovali tam nádhernou (bio)zeleninu, kterou jsme si pak mohli pořídit na místních tržištích nebo u místních zelinářů. 
    To samé jsem v minulosti obdivoval opakovaně při návštěvách jiho-jordánského přístavního města Aqaba. I tam mají v samém centru nádherou zeleninovou zahradu, která místním produkuje tu nejlepší, dostupnou zeleninu. V tomto blogu si prohlédněte obě místa.

    číst více