Ekologický kolaps

České dráhy zavedly novou linku na sever Polska. Chtěl jsem si koupit jízdenku do Gdaňsku. Když jsem viděl jejich cenu, zhořkl mi úsměv. Když jsem si ji pak porovnal s náklady na cestu autem a letadlem, zhořkl mi ještě víc. 

číst více

Tento blog patří do seriálu o carfree životě, neboť vypráví o jedné 700 km dlouhé cestě, kterou se nám s dětmi podařilo překonat - z větší části - veřejnou dopravou. Daleko víc je to ale příběh o jedné z velkých absurdit moderní doby, kdy zástupy turistů ze zemí bohaté části světa jezdí pozorovat poslední zbytky přírody, které na Zemi ještě zbývají. Člověk se považuje za cosi odděleného od přírody. Na jedné straně dělá maximum proto, aby přírodu vytěžil a tedy zničil, na druhé straně jezdí (jako turista) její zbytky pozorovat. My se, v rámci našeho pobytu v Ománu, vydali do vyhlášené želví rezervace. Přečtěte si, jak to dopadlo. Foto: V Ománu jsme byli v roce 2016, kdy byly naše dcery ještě malé. Byly doslovným magnetem pro místní, kteří se s nimi chtěli neustále fotit :-).  

číst více

Je to jeden z "plíživých převratů dnešní doby". Jednou větou: Našim dětem není dobře. Mají deprese a jiná psychická onemocnění, řežou se, chtějí si měnit pohlaví,... V české a celkově v západní společnosti ovšem neexistuje diskuze o skutečných příčinách této alarmující krize. Odborníci (i laici na asociálních sítích) se o příčinách a důsledcích přou spíše než že by připustili ty skutečné. Existuje totiž nespočet studií, které nám tu "nepohodlnou pravdu" o skutečných příčinách servírují jako na talíři. 
S mnoha těmito studiemi se můžete seznámit v literatuře. Jednou z našich posledních knih, kterou jsme vydali je světový bestseller Mýtus normálnosti, který ty příčiny polopaticky vysvětluje. Popisuji je i já ve své poslední knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Proto obě knihy najdete balíčku s názvem  Dekonstrukce konzumu. V tomto krátkém článku mi dovolte jen  drobný příspěvek do tolik potřebné diskuze. 

číst více

Po letech jsem si tento týden naservíroval návrat do EU po zemi. Už jsem to zažil dvakrát - jednou z Maroka (pěšky) a pak z Běloruska (busem). Ze Srbska jsme se vraceli autem. 

číst více

Ve Zprávách ze života #82 píšu o několika událostech posledního měsíce a nových knihách, které jsme v PeopleCommu vydali. 
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Je známým faktem, že žijeme v systému, který musí non-stop růst, aby nezkolaboval. "Růst" (ve smyslu růstu ekonomiky) znamená, že se musí stále více prodávat, vyrábět, spotřebovávat a vyhazovat. 
V naší části světa už dávno žijeme v situaci, kdy nic moc nového nepotřebujeme. Jednou ze strategií velkého byznysu, jak tento fakt překonat je to, že vyrábí věci, které se co nejrychleji rozpadnou, přestanou fungovat, jsou jednorázové, nejdou opravit nebo je oprava nechutně drahá či obtížná. Pro tuto levárnu se vžil termín "plánované zastarávání". Je to dnes tak časté a všudy-přítomné šméčko, že ho jednoduše nevidíme. Občas se nad něčím, co se nám rozpadlo v rukou podivíme, někdo si zanadává, ale obecně se proti tomu nikdo nebouří. To, že musíme stále dokola kupovat stejné věci, které vydrží stále kratší dobu, jsme přijali za trpký fakt.
Já chci v tomto blogu sdílet jeden z posledních příkladů z mého života - rozpadlé šuplíky v mrazáku Philco a v lednici Whirlpool. Věřím totiž, že podobné sdílení je to hlavní, co je třeba udělat, abychom tuto nehoráznost zviditelnili, konečně se naštvali se a řekli dost.

číst více

Srpen je v druhé polovině, venku vedra vyšší než v Chorvatsku a můj skleník přetéká okurkami. Já jdu okolo Billy, kde právě vyvěsili reklamu na "zlevněné" okurky z Řecka/Španělska/Chorvatska (...kdo se v tom má vyznat, odkud do té Billy vlastně přijely a kolik km přitom nacestovaly). Jako by nestačilo, že dnešní okurky jsou normálně nasáklé pesticidy, obalené v toxickém igelitu, a že na plantážích v jižní Evropě dřou v otrockých podmínkách utečenci z Afriky, ony navíc ještě i ve vrcholné sezóně musejí cestovat v kamionech napříč Evropou i tam, odkud se okurky (též) vyvážejí. 

číst více

Odeslal jsem dnes "Zprávy ze života #76". Je to jedno z těch čísel, kdy jsem si nemohl pomoct, jednoduše jsem je musel napsat. Jsou o tom, co můžeme udělat - my obyčejní lidí - v případě, že se chceme zapojit do klimatického hnutí a obecně do snah zvrátit temné scénáře, ke kterým aktuálně směřujeme.  
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Posílám dnes "Zprávy ze života #75" jako nekrolog Bezobalu. 
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Posílám dnes "Zprávy ze života #73". Je to jedno z čísel, u kterého jsem opět cítil, že je prostě musím napsat. 
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více