• Jak jsem byl vychováván a jak jsem se já sám učil vychovávat aneb v čem mi pomohla kniha Respektovat a být respektován


    Moje výchova mě naučila říkat ANO, ale odnaučila říkat NE. Tím jsem se odpojil od svých emocí a přestal jim, tj. sobě, důvěřovat. O co méně jsem věřil sobě, o to více jsem věřil ostatním. Stal se ze mě poslušný, snadno manipulovatelný člověk. Když se mi pak narodila první dcera, zařekl jsem se, že tohle já jí tedy neudělám :-). Začal jsem dělat, co jsem jí na očích viděl. Tím jsem jí ale pozapomněl učit respektu vůči potřebám druhých. Neučil jsem jí tak poslušnosti, ale ani zodpovědnosti,... spíše "jedináčkovství", či dokonce asociálnosti.
    Naštěstí jsem si svou chybu záhy uvědomil. V tom mi pomohla mimo jiné kniha Respektovat a být respektován, kterou jsme právě vydali v zásadně přepracovaném vydání. Do tohoto blogu dávám předmluvu, kterou jsem ke knize napsal, která tyto mé trampoty s výchovou vysvětluje. To, v čem se kniha liší od prvního vydání, najdete detailně na stránce knihy. Nově je tam, mimo jiné, kapitola věnovaná sebe-řízenému vzdělávání, plná oči-otevírajících souvislostí, které jsou v době, kdy se k miliónu českých a statisíce slovenských dětí vzdělává bez docházení do školy, více než aktuální. Kniha je k dispzici i v cenově zvýhodněném balíčku Nová výchova s knihou, která vysvětluje, že základem základů veškeré výchovy, učení a obecně mezilidských vztahů je tzv. vazba či pouto. Tyto dvě knihy se tak výjimečně dobře doplňují: Držte si své děti dodá nutný kontext a Respektovat a být respektován je praktická příručka, která naučí nový jazyk a ukáže, jak řešit většinu běžných situací. Mimochodem, kniha je psána tak, aby byla návodem pro jakýkoli jiný mezilidský vztah - tj. nejenom rodič-dítě, ale i manželé, kolegové,... Je návodem jakémukoli vztahu podřízený-nadřízený, kde je zájem přejít od mocenského přístupu k vzájemnému respektu. 

    číst více
  • Svoboda učení do každé rodiny aneb důležitý kontext pro domácí vzdělávání (E-kniha zdarma)

    Bezmála milion českých dětí má za sebou prvních 9 dní vzdělávání bez docházení do školy. Těžko odhadovat, jak dlouho to ještě potrvá, ale např. ministr Vojtěch připouští, že bychom se do škol mohli vrátit až v září. Těch, kteří jsme na to zvyklí, je přitom naprosté minimum. Pro většinu to byla rána z nebe. Ze všech koutů slyším, jak obtížné je to pro mnohé rodiče. Přitom tzv. sebe-řízené vzdělávání není zase tak složité, pokud člověk pochopí určité souvislosti. Abychom přiložili ruku k dílu, rozhodli jsme se uvolnit elektronickou verzi knihy Svoboda učení z pera velkého propagátora učení bez školy Petera Graye, která dává učení bez školy důležitý kontext. 

    číst více
  • Svoboda: Co to je a co to není?

    Včera v Da Vinci v Dolních Břežanech jsme ještě nasedli na vlnu oslav 30 let svobody v naší zemi a bavili se o tom, co to svoboda je a co to není. Pokusil jsem se převyprávět svou cestu zkoumání svobody a podělit se o některá zjištění, která mi otevřela oči. Chcete-li, podívejte se na to ze záznamu. Níže se podívejte i na prezentaci: 

    číst více
  • O práci s Davidem Chábem

    Tohle byl zase moc milý rozhovor! Po více než roce (viz O nové práci a o minimalismu) jsme se znovu sešli s Davidem Chábem, abychom probrali téma nové práce a radostného života. David dokázal švihnout s tím, co dělat nechtěl a vybudoval si život, o kterém mnozí sní. Navíc o tom, proč, co a jak dělá umí i poutavě vyprávět. Posuďte sami. S Davidem se budete moci pobavit na živo 4.10. na diskuzním podvečeru s tématem "dobrého života", který se jmenuje Život bez škatulek.

    číst více

  • Podzimní cyklus přednášek

    Ahoj přátelé! Kromě nového fejsbuku jsem včera dokončil i tři podzimní setkání, na kterých jsem dělal už od června, a na která se už moc těším. A když už to je, natočil jsem k tomu video-pozvánku. Podívejte se :-).

    číst více

  • Fb.me/hajzlert

    Snimek obrazovky 2016-08-30 v 08.53.09

    Před třema lety jsem si na půl roku vypnul sociální sítě ("Vzpomínky na offline"), abych si získal odstup a zamyslel se nad tím, jak je chci používat. Dnes, na základě toho, dělám pár změn ve fejsbucích, které spravuji. V tomto textíku chci vysvětlit tu hlavní: přestávám používat svůj osobní účet a místo toho přecházím ode dneška na fb.me/hajzlert.

    číst více

  • Můžeme si my Češi důvěřovat?

    panoramaHubMensi

    Je to asi dva týdny, kdy jsem z pražského Hubu (jehož jsem členem) dostal mailem zprávu s tímto názvem: "Náš bar prodělává"... tak nějak jsem to v kostech tušil, ale přesto mě to dostalo. Hlavně to, jak velká ta ztráta je...
    Abyste mi rozuměli.... Hub je jedním z mála míst v našich končinách, které fungují relativně velmi svobodně. Svou existenci staví především na důvěře. Fungují bez kontroly, bez cukru a bez biče. Nechávají tak například na členech, aby si sami (podle svého nejlepšího vědomí a svědomí) určili svůj úvazek a ten si následně ohlídali (a podle toho zaplatili) nebo, aby si v baru brali cokoliv podle své chuti a sami (bez kontroly) platili cenu podle jídelního a číst více

  • Rozhovor o svobodě ve škole

    Mrkněte na další ze série letních gaučovo/lavičkových rozhovorů - tentokrát s Vláďou Dobešem z demokratické školy Donum Felix v Buštěhradě u Kladna. Téma svobody ve škole a fungování Sudbury modelu jsme se snažili pouze rozpovídat a chceme v něm pokračovat.

    číst více

  • O svobodě v práci v OpenOne

    Přátelé, podívejte se na včerejší rozhovor s Michalem Beránkem, kmenovým náčelníkem společnosti OpenOne. Proč? Protože OpenOne patří, v naší části světa, k jedněm z největších experimentátorů s budováním ne-hierarchické firemní kultury postavené na sdílených hodnotách, smyslu a tedy na důvěře. Je to IT firma, momentálně s 22 zaměstnanci se sídlem v Praze. Více o nich - viz jejich profil na Cocumě.

    číst více

  • O práci & o životě @ Cleverminds

    S Honzou Strakou jsme se poznali před lety v HUBu. Honza po čase odešel a společně s kamarádem Petrem založili Cleverminds. Vytvořili si tak pro sebe smysluplnnou a pro druhé užitečnou práci, díky které dnes žijí mnohem více podle svých představ. Vyrábějí promyšlené papírové pomocníky, které jsou kromě funkčnosti - podobně jako v případě Papelote - až nečesky hezké. My Češi jsme přece jenom spíše na funkci a na vzhled zas tak nedáme a nalézt v našich končinách něco takhle pěkného je pro mě vždy potěšení. číst více