Zpátky k jídlu

Včera v Billa mě zaujalo, že 1 kg pšeničné hladké mouky BIO stálo 38 Kč. V eshopu PROBIO, která mouku pro Billu mele a balí stojí dokonce 58 Kč. A vedlo toho ta "normální" CHEMO-pesticidová je za 12 Kč/kg. V Penny, které má stejné vlastníky stojí chemo pšeničná mouka dokonce 9,90 Kč za 1 kg. Nepřestává mě fascinovat, že víc ingrediencí znamená často značně nižší cenu, tj. že přidávání toxických jedů potravinu paradoxně zlevňují. 

číst více

Maminka vlastní kus políčka po babičce. Ročně jí přijde několik podobných nabídek, kde jí různí překupníci nabízejí, že koupí její "parcelu" nebo "pozemek". Ona má přitom "pole", ne "parcelu".

číst více

Hromadný nákup jídla/potravin v rámci rodiny, sousedské komunity, s kolegy v práci nebo s kamarády, je jednou z úžasných cest, jak “hacknout nad-vládu agro-potravinářských a supermarketových korporací (kteří nás drtí ve spolupráci se státem) a vzít si kus "uneseného života" zpět. V tomto blogu najdete návod na to, jak tyto hromadné nákupy organizujeme my s našimi sousedy.  

číst více

Ve slovenském časopise Nota Bene vyšel článek o některých aspektech našeho (často) dobrého života ve stínu konzumní společnosti. Zaměřuje se na to, jak si obstaráváme jídlo a jak okolo jídla může vznikat úzce propojená, spolupracující komunita. Článek najdete níže v PDF-ku, které si můžete přečíst buď na netu nebo si ho můžete stáhnout na přečtení k sobě a kopíruji ho sem i jako 3 celé stránky (v JPG).  

číst více

Tohle je jeden ze dvou košů našeho letošního nákupu potravin v jednom italském supermarketu. Podobný nákup děláme přibližně jednou ročně a je to pro nás jeden ze zdrojů jídla pro naše hostiny. V dnešním blogu chci tuto (svým způsobem absurdní) zkušenost sdílet.

číst více

Můj život se už mnoho let točí hodně okolo jídla - viz projekty Zpátky k jídlu, KPZ-ky, Hostina,.... Deset důvodů, proč zahradničím. Do tohoto blogu kopíruji pár střípků z toho, co jsem (okolo jídla) zažil za poslední týden. 

číst více

Zde jsou Zprávy ze života č. 99. Chci vás v nich pozvat k sobě na zahradu a sdílet s vámi svých deset důvodů, proč zahradničím. Tradičně píšu i o tom, jak se mám a posílám též odkazy na svou tvorbu a na články, videa a projekty, které mě od minule otevřely oči - pro ty z vás, kteří tyhle Zprávy čtete a rádi se proklikáváte do větších hloubek a souvislostí.  

číst více

V tomto blogu najdete poslední číslo Newsletteru PeopleComm. 

Dobrý den, milí čtenáři! 

Dnes o tom, proč a jak nejíst (aspoň někdy) sám - tedy o hostinách a hostění. 

Naší rodině totiž hostiny, ve smyslu společného stolování s dalšími lidmi, změnily život. Z anonymního místa, kam jsme se před lety nastěhovali, nám pomohly vytvořit domov (viz úvodní foto z jedné z našich hostin, kdy stolujeme se sousedy v naší nehostinné :-) panelákové chodbě). 

Hostění, včetně obstarávání skutečného místního, sezónního jídla nás natolik nadchlo, že jsme se rozhodli ho nastudovat i teoreticky, některé hostiny nafotit a napsat k nim podrobný manuál, včetně toho, kde a jak se v Česku dostat k jídlu, toho co všechno člověk k pořádání hostin potřebuje a samozřejmě a také desítek sezónních receptů. Tak vznikla kuchařská kniha "HOSTINA". 

Hostinu (tak, jak na tento fenomén nahlížíme) považujeme za úžasný nástroj léčení a posilování zdraví, antidepresivum, nástroj vzdělání a výchovy dětí, úžasnou metodu řešení konfliktů, cestu budování místní ekonomiky, propojování se s ostatními a budování dobrého života. Proto jí věnujeme celé toto číslo našeho newsletteru. Hostinu v něm chceme blíže představit, požádat vás, ať nám ji jako koncept pomůžete šířit a max. osm z vás i na hostinu pozvat. 

číst více

Před dvanácti lety jsme se nastěhovali do jedné z těch anonymních nocleháren, které se dnes staví na periferiích velkých měst. Napadlo nás, že hostina by pro nás mohla být prostředek, jak v té anonymitě nalézt blízké lidi, jak vytvořit vazby a jak rozšířit rodinu pro naše děti a děti našich sousedů.
Po nějakém čase nás nadchlo, jak skvělý nástroj hostina je. Rozhodli jsme se proto téma hostění nastudovat i teoreticky, některé hostiny nafotit a napsat k nim podrobný manuál, včetně receptů. Tak vznikla kuchařská kniha "HOSTINA". 
Každá hostina byla obrovský zážitek, a tak jsme se rozhodli pro pokračování. Pustili jsme se do projektu "HOSTINA II". Už jsme nechtěli propojovat sousedy a kamarády, ale místo toho jsme začali vyhledávat aktivní lidi, kteří (ve stínu konzumu) budují jeho regenerativní alternativy. Chtěli jsme přispět k tomu, že se o těchto lidech a jejich projektech bude více vědět, a hlavně !!, že se navzájem lépe propojí. 
Tématem první hostiny bylo zemědělství a byla skvělá. Reportovala o ní Sláma v botách: ZDE.
Při druhé hostině jsme se zaměřili na školství a jeho změnu tak, aby nevytvářelo "ozubená kolečka do soukolí konzumní mašinérie!, ale celé, zdravé a šťastné lidi. Taky byla skvělá. 
Bohužel, jak se dočtete v závěru tohoto článku, tato "školní hostina" byla, projektu HOSTINA II, naše poslední. 
V dnešním blogu najdete záznam části myšlenek, které se mi podařilo během té hostiny zachytit. Jsou to "jen" útržky, ale mnohdy silné a hluboké. Alespoň pro mě. Přišlo by mi líto si je nechat pro sebe. Nejedná se vždy o přesné citace, někdy spíše o převyprávění toho, co ten večer padlo. Tam, kde se mi podařilo zachytit autora, najdete u citace i jméno. 
Myslím, že i vědomí toho, že tu podobní lidé existují, může v dnešní smutné době zahřát u srdce a naplnit nás nadějí. 

číst více

Pokaždé, když se vrátím odněkud, kde ještě funguje místní ekonomická infrastruktura a tím pádem i místní komunity, dostanu facku. Před týdnem jsme se (po měsíci) vraceli z Vietnamu, kde i v těch nejmenších městečkách míjíte na každém kroku nějaké potraviny, restaurace, kavárny, železářství, domácí potřeby,... všude jsou tržiště, řemeslné dílny a opravny snad všeho, co si člověk dovede představit. Čerstvé, sezónní, místní jídlo a všechno ostatní, co člověk potřebuje, je tu na každém kroku - tj. dostanete se k tomu pěšky. A protože ta infrastruktura je naprosto dokonalá, všude jsou lidé (ve Vietnamu bohužel i mraky motorek). To samé na venkově. Tam zase míjíte jedno malé políčko za druhým, na kterých pracují místní lidé. 

číst více