Příběhy z okraje

Kdo si tady na tomhle blogu občas něco přečtete, asi víte že mám zálibu pro kontrasty. Všiml jsem si, že "bílou na bílé" neuvidíme. Abychom viděli, co je tak časté, že se to stalo neviditelným, potřebujeme prostě správný kontrast. Na jeden takový jsem narazil na uzbeckých železničních stanicích. Pro tento blog jsem vybral příklad z té ve městě Chiva (120 tis. obyvatel) a nafotil tam vše, co se vybavenosti týče. Podívejte se, co tam mají cestující k dispozici a pak si to porovnejte s našimi nádražími. 

číst více

Toto mne opravdu zaujalo. V zaprášeném, polopouštním, rozvojovém Uzbekistánu jezdí už od roku 2011 rychlovlaky. Vzdálenost, na kterou českým vlakem potřebujete 4-5 hodin, ujedete v Uzbekistánu za 2 hodiny. 

číst více

V tomto blogu se chci podělit o jedno krásné setkání, ke kterým na cestách tak často dochází a o zamyšlení nad tím, proč je v dnešní době důležitější cestovat víc než kdy v minulosti. 

číst více

Ve slovenském časopise Nota Bene vyšel článek o některých aspektech našeho (často) dobrého života ve stínu konzumní společnosti. Zaměřuje se na to, jak si obstaráváme jídlo a jak okolo jídla může vznikat úzce propojená, spolupracující komunita. Článek najdete níže v PDF-ku, které si můžete přečíst buď na netu nebo si ho můžete stáhnout na přečtení k sobě a kopíruji ho sem i jako 3 celé stránky (v JPG).  

číst více

S Jankem Piňosem (Archa21 a SOS Český ráj), jedním z průkopníků novodobé české ekologie se domlouváme už léta na setkání :-). Nyní nás svedlo dohromady to, že se s jeho partnerkou Karolinou Honlovou (Domov Alzheimer, Les ves) jako jediní z České republiky, zúčastnili světového summitu Planet Local. 

číst více

V tomto blogu se podívejte na "paklík" fotek s tématem cyklo-dopravy z naší letní návštěvy Kodaně. Blog je dalším dílem (už 37-mým) seriálu o car-free životě, který mapuje uměle vytvářenou závislost na automobilu a její alternativy. 

číst více

V sobotu jsme pořádali už 11.ročník sousedské slavnosti u nás doma v Komořanech. Do tohoto blogu kopíruji dvě krátká videa, která jsem tam natočil a přidávám i hromádku fotek. 

číst více

Po pár letech jsme se sešli s Tadeášem Žďárským, jednou z nejviditelnějších tváří české odnože nerůstového hnutí. Povídali jsme si o kapitalismu, o životě po kapitalismu, o podobě společnosti, která umožňuje dobrý život pro všechny a také o naději. Rozhovor si poslechněte v úvodu. V závěru se podívejte i na dva vybrané rozhovory s Jasonem Hicklem, autorem naší knihy Propast, neboť neznám dnes mnoho lidí, kteří dokážou otázku ekonomických systémů vysvětlit tak brilantně jako on. 

číst více

Před dvanácti lety jsme se nastěhovali do jedné z těch anonymních nocleháren, které se dnes staví na periferiích velkých měst. Napadlo nás, že hostina by pro nás mohla být prostředek, jak v té anonymitě nalézt blízké lidi, jak vytvořit vazby a jak rozšířit rodinu pro naše děti a děti našich sousedů.
Po nějakém čase nás nadchlo, jak skvělý nástroj hostina je. Rozhodli jsme se proto téma hostění nastudovat i teoreticky, některé hostiny nafotit a napsat k nim podrobný manuál, včetně receptů. Tak vznikla kuchařská kniha "HOSTINA". 
Každá hostina byla obrovský zážitek, a tak jsme se rozhodli pro pokračování. Pustili jsme se do projektu "HOSTINA II". Už jsme nechtěli propojovat sousedy a kamarády, ale místo toho jsme začali vyhledávat aktivní lidi, kteří (ve stínu konzumu) budují jeho regenerativní alternativy. Chtěli jsme přispět k tomu, že se o těchto lidech a jejich projektech bude více vědět, a hlavně !!, že se navzájem lépe propojí. 
Tématem první hostiny bylo zemědělství a byla skvělá. Reportovala o ní Sláma v botách: ZDE.
Při druhé hostině jsme se zaměřili na školství a jeho změnu tak, aby nevytvářelo "ozubená kolečka do soukolí konzumní mašinérie!, ale celé, zdravé a šťastné lidi. Taky byla skvělá. 
Bohužel, jak se dočtete v závěru tohoto článku, tato "školní hostina" byla, projektu HOSTINA II, naše poslední. 
V dnešním blogu najdete záznam části myšlenek, které se mi podařilo během té hostiny zachytit. Jsou to "jen" útržky, ale mnohdy silné a hluboké. Alespoň pro mě. Přišlo by mi líto si je nechat pro sebe. Nejedná se vždy o přesné citace, někdy spíše o převyprávění toho, co ten večer padlo. Tam, kde se mi podařilo zachytit autora, najdete u citace i jméno. 
Myslím, že i vědomí toho, že tu podobní lidé existují, může v dnešní smutné době zahřát u srdce a naplnit nás nadějí. 

číst více

Léta nesleduji, nečtu a neposlouchám to, čemu se říká zprávy nebo zpravodajství. 
"A kde teda berete informace o tom, co se děje ve světě?", zeptala se mě - v návaznosti na to - nedávno jedna paní. Napadlo mě vzít odpověď, kterou jsem jí poslal a trochu jí rozpracovat i sem do blogu. Třeba to bude někomu k užitku. 

číst více