Příběhy z okraje

Před dvanácti lety jsme se nastěhovali do jedné z těch anonymních nocleháren, které se dnes staví na periferiích velkých měst. Napadlo nás, že hostina by pro nás mohla být prostředek, jak v té anonymitě nalézt blízké lidi, jak vytvořit vazby a jak rozšířit rodinu pro naše děti a děti našich sousedů.
Po nějakém čase nás nadchlo, jak skvělý nástroj hostina je. Rozhodli jsme se proto téma hostění nastudovat i teoreticky, některé hostiny nafotit a napsat k nim podrobný manuál, včetně receptů. Tak vznikla kuchařská kniha "HOSTINA". 
Každá hostina byla obrovský zážitek, a tak jsme se rozhodli pro pokračování. Pustili jsme se do projektu "HOSTINA II". Už jsme nechtěli propojovat sousedy a kamarády, ale místo toho jsme začali vyhledávat aktivní lidi, kteří (ve stínu konzumu) budují jeho regenerativní alternativy. Chtěli jsme přispět k tomu, že se o těchto lidech a jejich projektech bude více vědět, a hlavně !!, že se navzájem lépe propojí. 
Tématem první hostiny bylo zemědělství a byla skvělá. Reportovala o ní Sláma v botách: ZDE.
Při druhé hostině jsme se zaměřili na školství a jeho změnu tak, aby nevytvářelo "ozubená kolečka do soukolí konzumní mašinérie!, ale celé, zdravé a šťastné lidi. Taky byla skvělá. 
Bohužel, jak se dočtete v závěru tohoto článku, tato "školní hostina" byla, projektu HOSTINA II, naše poslední. 
V dnešním blogu najdete záznam části myšlenek, které se mi podařilo během té hostiny zachytit. Jsou to "jen" útržky, ale mnohdy silné a hluboké. Alespoň pro mě. Přišlo by mi líto si je nechat pro sebe. Nejedná se vždy o přesné citace, někdy spíše o převyprávění toho, co ten večer padlo. Tam, kde se mi podařilo zachytit autora, najdete u citace i jméno. 
Myslím, že i vědomí toho, že tu podobní lidé existují, může v dnešní smutné době zahřát u srdce a naplnit nás nadějí. 

číst více

Léta nesleduji, nečtu a neposlouchám to, čemu se říká zprávy nebo zpravodajství. 
"A kde teda berete informace o tom, co se děje ve světě?", zeptala se mě - v návaznosti na to - nedávno jedna paní. Napadlo mě vzít odpověď, kterou jsem jí poslal a trochu jí rozpracovat i sem do blogu. Třeba to bude někomu k užitku. 

číst více

Zde jsou slibované Zprávy ze života č. 96. Poslední léta slyším mnohem častěji než dřív, že jsem "kontroverzní osoba". V těchto Zprávách se chci podělit o to, jak to celé chápu, co jsem v tomto tématu zatím zažil, co to se mnou dělá a chci se zamyslet nad tím, co to je, kde se to celé bere a co s tím. 

číst více

Zprávy ze života č. 95. Doporučuji v nich čtyřdílný seriál Mr. Bates vs. Britská pošta, což je skutečný příběh toho, jak se obyčejný člověk dokázal postavit nespravedlivému, destruktivnímu systému. 

číst více

Nevratné poškození je kniha, kterou jsme jako rodiče dospívajících dcer a nakladatelé knih Gabora Matého přečetli jedním dechem. Proto jsme jí i zařadili do našeho eshopu, abychom jí pomohli šířit. Záhy na to jsme ale zjistili, že je to jedna z knih, kterou používají různí bojovníci dnešních kulturních válek. Abych vysvětlil, proč je - z mého pohledu - tato kniha důležitým příspěvkem do nutné celonárodní diskuze, napsal jsem tento blog. 

číst více

Pokaždé, když se vrátím odněkud, kde ještě funguje místní ekonomická infrastruktura a tím pádem i místní komunity, dostanu facku. Před týdnem jsme se (po měsíci) vraceli z Vietnamu, kde i v těch nejmenších městečkách míjíte na každém kroku nějaké potraviny, restaurace, kavárny, železářství, domácí potřeby,... všude jsou tržiště, řemeslné dílny a opravny snad všeho, co si člověk dovede představit. Čerstvé, sezónní, místní jídlo a všechno ostatní, co člověk potřebuje, je tu na každém kroku - tj. dostanete se k tomu pěšky. A protože ta infrastruktura je naprosto dokonalá, všude jsou lidé (ve Vietnamu bohužel i mraky motorek). To samé na venkově. Tam zase míjíte jedno malé políčko za druhým, na kterých pracují místní lidé. 

číst více

Knižní ulice v Saigonu - Ho Chi Minh City Book Street - je úžasné místo. Někoho tu napadlo vyhradit celou jednu ulici jenom knihkupectvím, nakladatelstvím a vytvořit tu místo, kde můžete strávit den s celou rodinou, neboť si tu každý najde něco. Nejsou tu žádná auta, je to jen pro pěší. Za to tu jsou - kromě knih - i mraky místních kaváren, vývařoven, posezení, workshopů,... je tu dokonce i pódium pro pořádání besed, přednášek a vystoupení.   

číst více

Když se zeptáte běžného člověka, co to je ekonomie či ekonomika, zjistíte, že velká část nemá ponětí. Většině z nás to přijde tak složité a odtažité, že ekonomie je zkrátka něco, co s úlevou přenecháváme ekonomům, potažmo politikům a byznysmanům - viz Ekonom je novodobý šaman, za kterým chodí novináři ptát se na budoucnost. Bohužel, tím se stáváme jejich nevolníky. V úvodním videu se snažím vysvětlit esenci toho, co je to ekonomie/ekonomika z pohledu nás běžných lidí. Níže v textu to porovnávám s ekonomií z pohledu oligarchů a korporací. 

číst více

Často se mě někdo ptá na to, jak se mi podařilo opustit "zlatou klec" korporací, najít svůj důlek a vytvořit si relativně svobodný, radostný mikro-život, který je (snad) navíc i někomu k užitku. Došlo mi, že důležitými pomocníky v mém osvobození (od nánosů výchovy a matrixu) byli všichni zvídaví lidé jako je například František Feer Balej, kteří se mě po celá ta léta ptají na to, kdo jsem, kde jsem se vzal, kam patřím a kam směřuji.
Toto byl jeden z těch vzácných rozhovorů, kdy se o vás někdo upřímně zajímá, naslouchá vám, bedlivě si všímá toho, co jste řekli a klade otázky, která vás vedou hlouběji, než byste se kdy sami dostali. Jsem za ten rozhovor vděčný, stejně tak jako za všechny další, které mi pomohly uchopit svou podstatu a stát se tím, kým jsem. 

číst více

Vítek Prokop je můj nedávný objev. Dozvěděl jsem se o něm v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou. Nadchlo mě, jak jednoduše a přitom srozumitelně tam dokázal pojmenovat možná hlavní problém moderního Česka, kterým je extrémní nástup oligarchizace (vláda úzké skupinky superbohatých a tím de facto konec demokracie). Vítek je jeden z těch mladých lidí, kterým není jedno, co se děje s naší zemí a také se Zemí. Rozhodl se proto vstoupit do politiky (Strana Levice) a tím přiložit ruku k dílu k budování žitelnější budoucnosti. Jestli z něčeho čerpám naději, jsou to právě tito mladí lidé. Zasedli jsme spolu k (pro mě) velmi inspirativnímu rozhovoru, ve kterém jsme téma levice, politiky a problémů Česka pěkně rozpovídali.   

číst více