• Jeden masakr v Sharpeville denně. Už 16. měsíců.

    Minulý týden uplynulo 65 let od masakru v jihoafrickém Sharpeville. Myslím, že tuto strašlivou tragédii bychom si měli připomínat i u nás. I nám Čechům nebo Slovákům totiž může poskytovat dnes tolik potřebný kontrast. Je to totiž právě kontrast, který nám umožňuje vidět neviditelné. Jak všichni víme - bílou na bílé neuvidíme, ale na černé ano. 
    Obr. zdroj: zdeCreative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International.  

    číst více
  • Zprávy ze života #88: Hledání odpovědí na otázky dnešního světa v místech jugoslávských genocid z 90.let

    V 88. čísla "Zpráv ze života" píši o naší nedávné cestě po několika státech, které vznikly rozpadem Jugoslávie. 
    Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud je nedostáváte a chtěli byste, objednat si je můžete zde. (Foto v úvodu: kavárna v jiho-bosenském Trebinje).

    číst více
  • "Je suis Charlie", ale určitě ne "Je suis RTS". Jedna z mnoha ukázek dvojího metru vlád USA a EU.

    V důsledku teroristického útoku na Charlie Hebdo, při němž bylo zabito dvanáct lidí – včetně šéfredaktora a čtyř dalších kreslířů – a čtyři Židé byli zavražděni v košer obchodě krátce poté, vyhlásil francouzský premiér Manuel Valis "válku proti terorismu, proti džihádismu, proti radikálnímu islámu, proti všemu, co směřuje ke zničení bratrství, svobody a solidarity."

    Miliony lidí demonstrovali za odsouzení těchto zvěrstev, posílené sborovým protestem proti hrůze pod transparenty s nápisem ”Je suis Charlie”. Byly tu výmluvné projevy rozhořčení, které dobře vyjádřil šéf izraelské Strany práce Isaac Herzog, který prohlásil že "terorismus je terorismus a není možné jej vykládat dvěma způsoby, a že všechny národy, které usilují o mír a o svobodu, čelí ohromné výzvě ze strany brutálního násilí." Foto: CC0 1.0 UNIVERSAL

    číst více
  • Muzeum zločinů proti lidskosti a genocidy 1992 - 1995 v Sarajevu

    Nechal jsem si týden na to, abych si sepsal dojmy ze sarajevského Muzea zločinů proti lidskosti a genocidy z let 1992 - 1995. Pro mě osobně to bylo jedno z nejsilnějších muzeí genocid, které jsem v životě navštívil. Vedle Muzea arménské genocidy v Jerevenu, Muzea míru v Hirošimě, Muzea Gulagu v Moskvě a Muzeu okupace v Rize ho řadím do svým top 5 míst s tematikou ultimátního lidského zla. 
    Ještě nikdy jsem ale nebyl v muzeu, kde by bylo lidské zlo páchané na jiných lidech tak detailně zdokumentované jako zde v Sarajevu.
    Máte-li na to žaludek, v tomto blogu se podívejte na několik fotografií a přečtěte si pár mých komentářů. Není to systematické, spíše jsem vybral to, u čeho se mi podlomila kolena. 
    Pokud mohu doporučit, prohlédněte si to i optikou aktuální genocidy Palestinců. Pokud jsou genocidy z dob jugoslávských válek dnes už solidně zdokumentované, genocida páchaná státem Izrael na Palestincích je nám poslední léta přenášena doslova online. Nikdy v historii jsme neměli tolik informací jako máme dnes z Gazy a Západního břehu... což je v ostrém kontrastu s tím, jak vehementně je tato systematická eliminace jednoho celého etnika, popírána celým blokem tzv. západních zemí. Česko je v tomto popírání světovým Hujerem. 
    Na pár příkladů "pokrytectví Západu" se podívejte do jiném blogu z Balkánu s názvem: "Je suis Charlie", ale určitě ne "Je suis RTS". Jedna z mnoha ukázek dvojího metru vlád USA a EU. nebo "Evropo, nestačilo to? Obnažená tvář evropské/americké "demokracie" uprostřed Bosny", případně v knihách "Obnažený Západ".  V závěru dovolte i něco málo k tématu skutečných příčin rozbití Jugoslávie, což je též téma, které by nám mohlo pomoci pochopit skutečné dění i v našich devadesátkách a mnohé konflikty dneška. 

    číst více
  • Evropo, nestačilo to? Obnažená tvář evropské/americké "demokracie" uprostřed Bosny

    Fascinují mě systémy uspořádání života, a to nejenom toho našeho, lidského. Došlo mi, že pokud chci pochopit ty naše... lidské, evropské musím Evropu (nebo obecně "globální sever" opustit. Tím se snažím, už přes třicet let, řídit. Proto pravidelně odjíždím do zemí, kde si vytvořili jiné systémy, jiné způsoby organizace života. 
    O tom, co je to (ve skutečnosti) "demokracie", "(neo)liberalismus" a obecně kapitalismus - tedy "náš systém" po roce 1990 - jsem se naučil nejvíc v zemích, kterým byl tento systém násilně nebo skrytě (v)nucen. Mezi tyto země patří i ty, které bývaly součástí Jugoslávie (o rozbití Jugoslávie zde). Přijde mi, že "nejčistější zrcadlo" tam má náš systém nastavené v Bosně a v Srbsku. 

    číst více
  • Muzeum genocidy v Sarajevu: Vzkazy od lidí lidem

    Před několika dny jsme byli v Sarajevu. Půl dne jsem tam strávil v Muzeu zločinů proti lidskosti a genocidy 1992 - 1995 v Sarajevu. Ze všeho nejvíc mě tam zaujala a dojala místnost, která byla komplet polepená postihy od návštěvníků. Nadchlo mě a překvapilo, že jsem tu nenašel jediný nenávistný vzkaz. Každý papírek volal po míru. Byl to oči-otevírající kontrast mezi tím, co slyšíte dnes a denně od politiků a z (jejich) médií oproti tomu, co opravdu, ve skutečnosti všichni chceme. Pár post-itů jsem vyfotil...

    číst více
  • Naše média byla unesena - střípky

    Můžeme být vděční za to, že covid, ruská invaze na Ukrajinu a nakonec i poslední válka proti Gaze zcela obnažily fungování moderních západních médií. Z jedné strany je nám non-stop opakováno, že jsou demokratická, svobodná a nezávislá. My ale na druhé straně vidíme, že "zprávy" a "informace" jsou i v moderní západní společnosti "nebe a dudy", a že informace je třeba hledat úplně jinde než v médiích. V poslední fázi kapitalismu, ve které se aktuálně nacházíme, se média stala ještě důležitějším nástrojem mocenských zájmů, než tomu bylo v minulosti Většina médii jsou dnes vlastněna oligarchy a i ta, která ještě zůstala ve veřejné správě, byla oligarchům podřízena. Místo informování tak dnes všechna mainstreamoová slouží k šíření narativů umocňujících moc mocných. V tomto blogu se podívejte na tři, čtyři - do očí bijící - střípky z fungování dnešních médií.  

    číst více
  • Proč a jak se vyrábí válka? Protože nakupování a válka jsou dva základní fenomény, na kterých stojí kapitalismus

    Dočítám fascinující knihu z pera jedné z předních bojovnic za sociální spravedlnost a mír Arundhati Roy s názvem "Capitalism, A Ghost Story". Autorka se v knize pokládá nejednu oči-otevírající otázku a popisuje řadu - běžnému oku neviditelných - souvislostí. Toto je jeden z mnoha příkladů: "Potřebujeme zbraně, abychom mohli bojovat ve válkách? Nebo potřebujeme války, abychom vytvářeli trh pro zbraně?", ptá se Royová a dodává: "Přeci jenom ekonomika USA, Evropy a Izraele závisí do obrovské míry na zbrojním průmyslu. Je to jediná věc, kterou nepřesunuli do Číny." 
    Pro ekonomický systém, který vyžaduje non-stop růst (aby se nezhroutil) jsou války klíčovým a nevyhnutelným zdrojem růstu. V kapitalismu jsou proto války uměle vytvářeny podobně jako jsou (stejnými technikami) uměle vytvářeny "potřeby", na základě kterých jsou nám pak prodávány věci, které nepotřebujeme a které (nám) škodí. V tomto blogu dovolte několik málo střípků z vytváření dvou aktuálních válek - válce proti Palestincům a válce na Ukrajině. Foto zdrojCreative Commons Attribution 4.0 International license.

    číst více
  • Tři příklady sociopatie z české politiky. Proč je naší povinností se jim divit a komentovat je?

    Paní Adamová Pekarová, předsedkyně jedné z vládnoucích stran u nás a šéfová Poslanecké sněmovny českého Parlamentu se fotí s poslancem genocidního státu. Na svém twitteru  - v červenci 2024, tj. několik měsíců po obžalování Izraele z genocidy a vydání zatykače na jeho čelní představitele, píše o jakémsi "právu".
    Myslím, že i my - obyčejní lidé - máme svá práva. K těm důležitým patří, se chování těchto sociopatických politiků divit a jejich toxické a destruktivní chování komentovat. Z pohledu budoucnosti našich dětí to považuji za naši důležitou občanskou povinnost. 

    číst více
  • Tři základní (neveřejné) techniky propagandy. Jak se používají v demokratické společnosti?

    V tomto blogu chci popsat tři základní techniky či kroky, na kterých staví propaganda (moderně též "marketing", "PR" nebo  "re-KLAM-a"*) tak, jak je praktikována korporacemi, státem a v obecné rovině mocenskými elitami. Snahy řídit, kompletně měnit naše chování a podřídit naše životy mocenským zájmům, po roce 2020 obrovsky narostly. Tyto snahy jsou z velké  míry neveřejné, běžný člověk o nich nemá tušení. Propaganda přitom mění naše životy, podsouvá nám cizí hodnoty, staví nás proti sobě, prodává nám věci, politiky, ideologie a války, které ničí naše zdraví, kvalitu našich životů a možnosti udržení života na Zemi. Naší nadějí je porozumět tomu, jak funguje a tu manipulativní, skrytou pak společně, postavit mimo zákon. Tento článek píši jako příspěvek k tomuto porozumění. 

    číst více