Komunikace

V tomto blogu chci popsat tři základní techniky či kroky, na kterých staví propaganda (moderně též "marketing", "PR" nebo  "re-KLAM-a"*) tak, jak je praktikována korporacemi, státem a v obecné rovině mocenskými elitami. Snahy řídit, kompletně měnit naše chování a podřídit naše životy mocenským zájmům, po roce 2020 obrovsky narostly. Tyto snahy jsou z velké  míry neveřejné, běžný člověk o nich nemá tušení. Propaganda přitom mění naše životy, podsouvá nám cizí hodnoty, staví nás proti sobě, prodává nám věci, politiky, ideologie a války, které ničí naše zdraví, kvalitu našich životů a možnosti udržení života na Zemi. Naší nadějí je porozumět tomu, jak funguje a tu manipulativní, skrytou pak společně, postavit mimo zákon. Tento článek píši jako příspěvek k tomuto porozumění. 

číst více

V dnešním díle seriálu Škola základ života pokračujeme už čtvrtým mýtem naší kultury tedy toho, co rodiče a zbytek dospělé společnosti učí své děti o světě okolo nás. Dnešní mýtus se věnuje mimořádně aktuálnímu tématu, kterým je vnímání skutečnosti, tj. tomu jak skutečná je skutečnost.

číst více

Žijeme v časech, kdy se rozhoduje o tom, zda přežijí poslední zbytky demokracie, které se u nás ještě uchovaly. Jedním z rysů doby je masívní nástup cenzury - viz např. nedávný Otevřený dopis premiérovi ke dni lidských práv. V tomto blogu chci sdílet jednu nedávnou osobní, pro mě oči-otevírající zkušenost s cenzurou médií v Česku, potažmo v Evropě. 

číst více

Posílám dnes Zprávy ze života #69, v kterých vzpomínám na lidi, které jsem minulý rok ztratil. Píšu o tom, že každá ztráta nám může pomoci lépe pochopit, co je to život, mimo jiné i obnažit naší mytologii, např. mýtus o oddělenosti a individualismu.
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Psal jsem tento týden do svých (jubilejních 50tých) Zpráv ze života o opovržení jako o formě komunikace. Protože mi na to přišly desítky radostných dotazů, dávám to i do blogu, kde je to krapet trvanlivější. Třeba to bude někomu k užitku.

číst více

Radost jako emoce či stav bytí přitom patří v naší moderní společnosti k těm nejméně pochopeným. Většina z nás si ji plate s radovánkami. Chce-li člověk žít spokojený a vyrovaný život, je třeba si tyto dvě zcela rozdílné polohy vyjasnit. Text je z mé knihy: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.

číst více

Moje výchova mě naučila říkat ANO, ale odnaučila říkat NE. Tím jsem se odpojil od svých emocí a přestal jim, tj. sobě, důvěřovat. O co méně jsem věřil sobě, o to více jsem věřil ostatním. Stal se ze mě poslušný, snadno manipulovatelný člověk. Když se mi pak narodila první dcera, zařekl jsem se, že tohle já jí tedy neudělám :-). Začal jsem dělat, co jsem jí na očích viděl. Tím jsem jí ale pozapomněl učit respektu vůči potřebám druhých. Neučil jsem jí tak poslušnosti, ale ani zodpovědnosti,... spíše "jedináčkovství", či dokonce asociálnosti.
Naštěstí jsem si svou chybu záhy uvědomil. V tom mi pomohla mimo jiné kniha Respektovat a být respektován, kterou jsme právě vydali v zásadně přepracovaném vydání. Do tohoto blogu dávám předmluvu, kterou jsem ke knize napsal, která tyto mé trampoty s výchovou vysvětluje. To, v čem se kniha liší od prvního vydání, najdete detailně na stránce knihy. Nově je tam, mimo jiné, kapitola věnovaná sebe-řízenému vzdělávání, plná oči-otevírajících souvislostí, které jsou v době, kdy se k miliónu českých a statisíce slovenských dětí vzdělává bez docházení do školy, více než aktuální. Kniha je k dispzici i v cenově zvýhodněném balíčku Nová výchova s knihou, která vysvětluje, že základem základů veškeré výchovy, učení a obecně mezilidských vztahů je tzv. vazba či pouto. Tyto dvě knihy se tak výjimečně dobře doplňují: Držte si své děti dodá nutný kontext a Respektovat a být respektován je praktická příručka, která naučí nový jazyk a ukáže, jak řešit většinu běžných situací. Mimochodem, kniha je psána tak, aby byla návodem pro jakýkoli jiný mezilidský vztah - tj. nejenom rodič-dítě, ale i manželé, kolegové,... Je návodem jakémukoli vztahu podřízený-nadřízený, kde je zájem přejít od mocenského přístupu k vzájemnému respektu. 

číst více

Plánoval jsem letos zůstat zalezlý, abych dopsal knihu, kterou jsem posledních pět let rešešoval. Samotného mě překvapilo, jak jsem si tyto své hranice (zase) nedokázal udržet. Vysvětluju si to tak, že mě vychovali jako hodné dítě, pro které je schopnost stanovení si NE holt slabinou.
A tak jsem, svým předsevzetím navzdory, mluvil letos o všem možným. Do tohoto blogu jsem vybral to co mě nejvíc bavilo. Najdete tu přednášky o chudobě, o marketingu bez manipulace, o svobodě, zodpovědnosti, o naší KPZce nebo o tom, jak náš dnešní svět ovlivnilo to, co se stalo v letech 1939 - 1952 nebo dokonce mezi lety 1000 - 1300. Když byste se chtěli do něčeho zaposlouchat, ať víte, kam se podívat. Jinak mnoho dalších monologů i dialogů najdete na mém youtube kanále. 

číst více

Dostali jsme za úkol vyhodit 1200 nových knih, a to konkrétně Sedmidenní víkendu.
Ne, není to Apríl a já si nevzpomínám, kdy naposledy jsem psal podobně absurdní blog jako je ten dnešní.
Takže jako vážně. Na knihu, kterou jsem v roce 2010 zařadil mezi Dvanáct titulů, které nejvíc ovlivnily můj život, nám skončily práva a agent nám ji nyní uložil zlikvidovat.
Já tento blog píšu proto, abychom dali hlavy dohromady nad tím, jak ty zbylé knihy zužitkovat (rozuměj - darovat někomu, komu opravdu poslouží). A protože jsem se díky tomu dozvěděl, že se pravděpodobně nikdy v historii lidstva neničilo tolik knih jako dnes, chci informovat i o tom. Dostalo mě zjištění, že v likvidaci knih jsme dnes s největší pravděpodobností překonali i nacisty, kteří byli v likvidaci knih přeborníky (viz např. zde).

číst více

Odlišnost druhých lidí. Kromě smrti a veřejného projevu se průměrná lidská bytost snad ničeho tak moc nebojí. Já osobně z toho viním evoluci. Léta vývoje nás naučila “držet hubu a krok”, neboť to bylo bezpečnější. Představte si život v divočině - vystrčíte hlavu a někdo nebo něco vám ji (s určitou pravděpodobností) upinkne. Zástup, stejnost, jednolitost, šeď,... jsou pradávnými recepty na přežití. Alespoň tak tomu - podle všeho - rozumějí naše geny.

číst více