• O potřebě kritizovat

    Včera jsme si s Lukášem sedli na šutry za naším domem a zkusili se pobavit o tématu kritizování. Přijde nám, že je tohoto fenoménu okolo nás celkem dost, a že by si debatu zaloužilo. Neformálně, bez střihu se dvěma třísekundovými výpadky.

    číst více
  • Čtyři jezdci Václava Klause

    John Gottman, jeden z nejvěhlasnějších vědců, zkoumající mezilidskou komunikaci, definoval před lety čtyři základní formy komunikace, které ničí vztahy (viz úvodní video). Tou "nejtoxičtější" formou je tzv. opovržení (v angl. contempt, tj. kritika z pozice vyššího, chytřejšího, lepšího). Protože se blíží prezidentské volby, poslouchám o to bedlivěji, co leze našim politikům a především současnému prezidentovi z úst. V tomto blogu mi dovolte krátkou úvahu o komunikaci prezidenta a jeho vlivu na celou společnost.

    číst více
  • Ti bílí a ti barevní

    Přátelé, již chvíli se cítím „pohnutý“ událostmi v okolí Varndsdorfu. Nebo spíše jejich většinovou interpretací. Prostě to mnou „pohnulo“ tak, že jsem se rozhodl sáhnout po jedné ze svých oblíbených reklam (o rasismu ve fotbale) a přihodit k diskuzi o problematice soužití „Romů“ s „bílými“ pár řádků.

    číst více
  • Mluvení před lidmi

    Jako malé dítě jsem prý neměl problém stoupnout si před lidi a vyprávět jim jakýkoli příběh. Pak jsem prošel českým vzdělávacím systémem a moje sebevědomí se z horních pater přestěhovalo do sklepa a z mluvení před lidmi se stala velká noční můra. Už prezentace na vysoké škole znamenaly dopředu zpravidla bezesnou noc a následně výčitky svědomí. V prvním zaměstnání mě párkrát vystrčili před asi stovku obchodních zástupců a pokaždé to byla katastrofa. Ani nevím, jak jsem do tenkrát dokoktal. 

    číst více
  • Jak nám zobák narost…

    Myslím, že velmi často mluvíme sakra složitě. A že se díky tomu zatraceně míjíme. A myslím si, že to (mimo jiné) souvisí s tzv. „děláním dojmu“. Já ho nikdy dělat neuměl. Většinou jsem se u „toho“ červenal, občas se i zakoktal a bylo mi celkově tak nějak divně. Přitom právě „dělání dojmu“ je v naší společnosti důležitější než být sám sebou (alespoň to je můj pocit). Velkou součástí této „hry na někoho jiného“ jsou logicky slova. Čím větší a cizejší, tím větší pocit důležitosti (v některých kruzích) člověku zdánlivě dodávají. A protože je to hra, kterou hrajeme odnepaměti, většinou se jí ani nedivíme.

    číst více
  • Kurz manažerského rozvoje

    Kdo jste se tu už trochu rozhlédli, nebo jste u nás na něčem byli, víte, že místy používáme poněkud netradiční slovník. Mně totiž ten náš jazyk přijde natolik krásný, že by byla škoda si s ním trochu nezaexperimentovat. Jenomže jak už to s experimenty bývá, občas nevyjdou… mnozí si možná vzpomenete na moje vzdechy, že mi není rozumět!?

    číst více
  • Čurání zakázáno!

    Čurání, močení… (nebo jak jinak tomu říkáte!?) je fakt problém. Pokud jste muž – Evropan, uvědomujete si ho pravděpodobně nejčastěji na veřejných záchodcích. Čas od času se zde objevují pokynu typu: „Miřte do pisoáru a ne na zem!“, nebo vás jednoduše napomene „hajzlbába“. Jestli žijete s ženou (matkou, manželkou, přítelkyní), je určitá pravděpodobnost, že podobné komentáře či povzdechy zaznamenáte i doma.

    číst více
  • Proč jsme tak negativní?



    Pokud jste to ještě neudělali, podívejte se na příští televizní zprávy s tužkou v ruce. U každého oznámení si zaznamenejte, zda je pozitivní nebo negativní. Stejný experiment můžete udělat při čtení novin.

    číst více
  • Formuluj přesně!



    Tenhle film miluju! Petr Nárožný mě nepřestává fascinovat svým trváním na tom, aby jeho filmová manželka Iva Janžurová tzv. „formulovala přesně“, tj. aby používala správná slova.

    číst více
  • Není zač!

    Kolikrát to denně řeknete?
    Kolikrát to denně slyším v televizi, v rádiu, v seriálech, na schůzce – všude.
    Je pravda to, co slyší moje uši? Je pravda, co ta věta vyjadřuje?
    Nebojte se, nebude to sáhodlouhá soci… a jiná blabla studie.
    Jen krátké zamyšlením nad tím, co vypouštíme z úst.

    číst více