Seriál o car-free životě

Tyto prázdniny jsme se - poprvé od covidu - dostali do Holandska. Mimo jiné jsme tam vyrazili i na pár výletů. Z jednoho z nich vzniklo toto krátké video (výše). Jeli jsme na kolech ze Zoetermeeru (předměstí Haagu) do 12 km vzdáleného Delftu a zpět. Do tohoto blogu jsem pak sepsal některé základní souvislosti okolo holandské cyklo-dopravy, snažím se tu vyvrátit hlavní argument proti tomu, abychom podobnou infrastrukturu budovali i ve městech jako je Praha a chci ukázat, jak důležitá je cyklodoprava pro svobodu člověka. 

číst více

Všímám si, že roste počet lidí, kteří si všímají, jak moc nám individuální automobilová doprava ve městech přerostla přes hlavu. Dochází nám, že čím víc je ve městě aut, tím méně je tam života a naopak. Kdo by chodil dobrovolně někam, kde neslyší vlastního slova, kde dýchá rakovinotvorné výpary, kde musí být non-stop ve střehu, aby ho něco nezabilo a pokud má s sebou dítě nebo psa tak musí být ve střehu dvoj-, troj-násob. Centra měst se proto vylidňují, podniky v centrech krachují ( = čem méně lidí, tím méně zákazníků). Místo života nastupuje, v mnoha místech, "automobilová dystopie" tak, jak ji známe z amerických, jihoasijských nebo třeba i saudsko-arabských megapolí, kde už se ani nebudují chodníky, neboť chodit tam (nebo jezdit na kole) by nikoho nenapadlo. O co víc jsou světová velkoměsta zaplavována auty, o to hlasitější jsou hlasy volající po humanizaci, tj. po návratu lidí do měst. Jedním z příkladů, kde tyto hlasy slyší, je Barcelona. V tomto blogu se podívejte na foto-reportáž z letošního února. 

číst více

Vláda Kanárských ostrovů rozhodla, že od 1.1.23 budou autobusy a tramvaje pro místní zdarma. Podmínkou je to, aby člověk jel autobusem minimálně patnáctkrát měsíčně a měl doklad residenta. Změna je cílená na místní pracující, cílem je ulevit místní husté automobilové dopravě a místním lidem. 

číst více

V březnu tohoto roku se mi podařilo dostat do Saudské Arábie. Tato, pro turisty, dlouho zavřená země přichystá našincovi nejedno "Jiříkovo vidění". Přestože jsem kus arabského světa už sjezdil, v KSA (Kingdom of Saudi Arabia) jsem žasl každý den. Jedním z mých velkých úžasů byla místní doprava. Ta veřejná de facto neexistuje nebo jen velmi, velmi okrajově. Objev všudypřítomné ropy přinesl zemi obrovské materiální bohatství a způsobil, že benzín tu stojí "pár haléřů", auta jsou (v poměru k místnímu ropnému bohatství) za hubičku a asfaltové superdálnice vedou skoro do každé vesničky. Individuálně vlastněné auto je tak de facto jediným způsobem přepravy. Saudská Arábie překonala mé nejhorší zkušenosti z amerických a některých jihoasijských megapolí. Myslím, že může být jedním z obrazů toho, kam až může vést závislost na ropě. 

číst více

Včera jsem v Newsletteru PeopleCommu informoval o tom, že jsme začali šířit i několik knih z nakladatelství Neklid. Já právě dočítám Imperiální způsob života, kde je - mimo jiné - mistrně popsané téma automobilismu, a to z pohledu psychologie, historie, kvality života, dopadů na naše zdraví, štěstí a přírodu. Část z toho, s dovolením, kopíruji do seriálu o Carfree životě, který se právě těmto souvislostem věnuje.
Je to "long-read", a tak si na to prosím vyhraďte nerušený čas, až budete moct. Jak uvidíte, je to strhují a oči-otevírající čtení.
Imperiální způsob života, podobně třeba jako Dějiny světa a další "Neklidné knihy" jsou důležitými kousky puzzle do pochopení fungování moderní společnosti a krizí, kterým čelíme. Velmi doporučuji. Pomozte nám je šířit. Díky. 

číst více

Nutnou podmínkou funkční veřejné dopravy je to, že je frekventovaná, bezpečná a dostupná. Aby to tak mohlo být, je třeba na ní nahlížet jako na veřejnou službu, ne jako na byznys, který musí produkovat zisk. V podmínkách neoliberálního kapitalismu, kdy jsme "ve dvou posledních volbách zachraňovali demokracii před populismem", je dnes u moci společenství stran, jejíž členové nahlížejí na život, na prvním místě, právě optikou peněz. V jejich světě se služby mění na byznys, lidé by si ideálně měli na všechno vydělat sami. V tomto duchu padá jeden nápad za druhým...  zavedení školného ve školách, nadstandardů ve zdravotnictví, zkracování mateřské, snížení ochrany v nezaměstnanosti,...a mimo jiné se zrušilo i zvýhodnění jízdného pro děti a staré lidi a zdražuje se i to běžné jízdné. 
Jedním z příkladů proměny veřejných služeb na výdělečný byznys je už léta česká železnice a konkrétně i České dráhy. Po návratu ODS k moci tento vývoj nabral na tempu. V tomto blogu se chci podělit o čtyři osobní postřehy z naší železnice, které tento pozvolný převrat dokládají. V době sílící klimatické krize, můžeme v mnoha místech planety pozorovat opačný trend, kdy veřejná doprava zlevňuje nebo je dokonce provozována z veřejných zdrojů zdarma (Španělsko, Kanárské/Baleárské ostrovy/Ceuta, Německo,...).

číst více

Zde je několik otázek, které jsem dostal v létě od serveru Čierna labuť na téma života bez automobilu. Mé odpovědi sem přidávám jako další díl mého Car-free seriálu. Všechny díly z této série naleznete zde. 

číst více

Tohle je newyorská Broadway a Chinatown minulý týden. Před covidem to byla normální ulice tak, jak je to v New York City běžné - non-stop napěchovaná auty. Dnes jsou tu dlouhé úseky, které se podařilo znovu otevřít pro lidi. Stejně tak i jinde ve městě. Dohromady se v NYC podařilo vrátit lidem neuvěřitelných 160 km silnic/ulic. 

číst více

Highline v NYC je obří inspirace pro další světová města v tom, jak využít zkrachovalé průmyslové objekty a zóny. Jedná se o bývalé kolejště z roku 1934, po kterém se mezi továrnami na západní straně středního Manhattanu přepravovalo maso, mléko a jiné výrobky mezi místními továrnami. V 60. letech začala trať pomalu dosluhovat a následně krachovat. Za starosty Gulianiho se měla dokonce zbourat. Nakonec se ale spojili místní obyvatelé a z bývalého kolejiště vytvořili unikátní, 2,33 km dlouhý park a zelenou stezku, dokonalou oázu, vyhlídku, fascinující místo, které se stalo důležitým centrem života místních obyvatel i magnetem pro návštěvníky z celého světa. 

číst více

Věřím v potřebu inspirace a v sílu příkladů. Po letech života a cestování v/po jiných kulturách vím, že největší dávky inspirace dostávám při návštěvách cizích zemí. To byl i můj profesní důvod pro naší nedávnou cestu okolo Baltu. Osobním/rodinným, tj. hlavním důvodem, byla návštěva přátel ve Stockholmu a v Gdaňsku. Kromě toho jsem se chtěl (tentokrát i s celou rodinou) nostalgicky vrátit do Rigy (v roce 2014 jsem tu běžel půlmaraton), do Tallinu (v roce 1990, ještě za Sovětského svazu, jsme tu zažili zajímavé věci, v roce 2000 jsem tu stonal) a do Helsinek (kam jsem v roce 1990 pašoval ruskou vodku). Všechny tyto zážitky najdete popsané v knize Třináct tisíc dní). Co se týče výzkumu - na cestě jsem hledal příklady místní ekonomiky, funkčnosti a dostupnosti veřejné dopravy, zajímal mě rozsah a příklady cyklodopravy, míra a příklady lokalizace i globalizace, dobrého života, dostupnost jídla, nezávislá knihkupectví, místní literatura a pak samozřejmě i dopady klimatických změn a vliv přímého  sousedství s Ruskem.
Do tohoto blogu chci sepsat to, jak jsme se na cestě dopravovali, neboť veřejná doprava tam funguje parádně a je (až na pár výjimek) překvapivě dostupná. Inspirace to byla veliká. 

číst více