Seriál o car-free životě

V březnu tohoto roku se mi podařilo dostat do Saudské Arábie. Tato, pro turisty, dlouho zavřená země přichystá našincovi nejedno "Jiříkovo vidění". Přestože jsem kus arabského světa už sjezdil, v KSA (Kingdom of Saudi Arabia) jsem žasl každý den. Jedním z mých velkých úžasů byla místní doprava. Ta veřejná de facto neexistuje nebo jen velmi, velmi okrajově. Objev všudypřítomné ropy přinesl zemi obrovské materiální bohatství a způsobil, že benzín tu stojí "pár haléřů", auta jsou (v poměru k místnímu ropnému bohatství) za hubičku a asfaltové superdálnice vedou skoro do každé vesničky. Individuálně vlastněné auto je tak de facto jediným způsobem přepravy. Saudská Arábie překonala mé nejhorší zkušenosti z amerických a některých jihoasijských megapolí. Myslím, že může být jedním z obrazů toho, kam až může vést závislost na ropě. 

číst více

Včera jsem v Newsletteru PeopleCommu informoval o tom, že jsme začali šířit i několik knih z nakladatelství Neklid. Já právě dočítám Imperiální způsob života, kde je - mimo jiné - mistrně popsané téma automobilismu, a to z pohledu psychologie, historie, kvality života, dopadů na naše zdraví, štěstí a přírodu. Část z toho, s dovolením, kopíruji do seriálu o Carfree životě, který se právě těmto souvislostem věnuje. 
Je to "long-read", a tak si na to prosím vyhraďte nerušený čas, až budete moct. Jak uvidíte, je to strhují a oči-otevírající čtení. 
Imperiální způsob života, podobně třeba jako Dějiny světa a další "Neklidné knihy" jsou důležitými kousky puzzle do pochopení fungování moderní společnosti a krizí, kterým čelíme. Velmi doporučuji. Pomozte nám je šířit. Díky. Foto: cc, CC0 License.

číst více

Obrázek výše - vývoj ceny jízdenky pro člověka staršího 65 let z Lanškrouna do Prahy. 

Nutnou podmínkou funkční veřejné dopravy je to, že je frekventovaná, bezpečná a dostupná. Aby to tak mohlo být, je třeba na ní nahlížet jako na veřejnou službu, ne jako na byznys, který musí produkovat zisk. V podmínkách neoliberálního kapitalismu, kdy jsme "ve dvou posledních volbách zachraňovali demokracii před populismem", je dnes u moci společenství stran, jejíž členové nahlížejí na život, na prvním místě, právě optikou peněz. V jejich světě se služby mění na byznys, lidé by si ideálně měli na všechno vydělat sami. V tomto duchu padá jeden nápad za druhým...  zavedení školného ve školách, nadstandardů ve zdravotnictví, zkracování mateřské, snížení ochrany v nezaměstnanosti,...a mimo jiné se zrušilo i zvýhodnění jízdného pro děti a staré lidi a zdražuje se i to běžné jízdné. 
Jedním z příkladů proměny veřejných služeb na výdělečný byznys je už léta česká železnice a konkrétně i České dráhy. Po návratu ODS k moci tento vývoj nabral na tempu. V tomto blogu se chci podělit o čtyři osobní postřehy z naší železnice, které tento pozvolný převrat dokládají. V době sílící klimatické krize, můžeme v mnoha místech planety pozorovat opačný trend, kdy veřejná doprava zlevňuje nebo je dokonce provozována z veřejných zdrojů zdarma (Španělsko, Kanárské/Baleárské ostrovy/Ceuta, Německo,...).

číst více

Zde je několik otázek, které jsem dostal v létě od serveru Čierna labuť na téma života bez automobilu. Mé odpovědi sem přidávám jako další díl mého Car-free seriálu. Všechny díly z této série naleznete zde. 

číst více

Highline v NYC je obří inspirace pro další světová města v tom, jak využít zkrachovalé průmyslové objekty a zóny. Jedná se o bývalé kolejště z roku 1934, po kterém se mezi továrnami na západní straně středního Manhattanu přepravovalo maso, mléko a jiné výrobky mezi místními továrnami. V 60. letech začala trať pomalu dosluhovat a následně krachovat. Za starosty Gulianiho se měla dokonce zbourat. Nakonec se ale spojili místní obyvatelé a z bývalého kolejiště vytvořili unikátní, 2,33 km dlouhý park a zelenou stezku, dokonalou oázu, vyhlídku, fascinující místo, které se stalo důležitým centrem života místních obyvatel i magnetem pro návštěvníky z celého světa. 

číst více

Tohle je newyorská Broadway a Chinatown minulý týden. Před covidem to byla normální ulice tak, jak je to v New York City běžné - non-stop napěchovaná auty. Dnes jsou tu dlouhé úseky, které se podařilo znovu otevřít pro lidi. Stejně tak i jinde ve městě. Dohromady se v NYC podařilo vrátit lidem neuvěřitelných 160 km silnic/ulic. 

číst více

Věřím v potřebu inspirace a v sílu příkladů. Po letech života a cestování v/po jiných kulturách vím, že největší dávky inspirace dostávám při návštěvách cizích zemí. To byl i můj profesní důvod pro naší nedávnou cestu okolo Baltu. Osobním/rodinným, tj. hlavním důvodem, byla návštěva přátel ve Stockholmu a v Gdaňsku. Kromě toho jsem se chtěl (tentokrát i s celou rodinou) nostalgicky vrátit do Rigy (v roce 2014 jsem tu běžel půlmaraton), do Tallinu (v roce 1990, ještě za Sovětského svazu, jsme tu zažili zajímavé věci, v roce 2000 jsem tu stonal) a do Helsinek (kam jsem v roce 1990 pašoval ruskou vodku). Všechny tyto zážitky najdete popsané v knize Třináct tisíc dní). Co se týče výzkumu - na cestě jsem hledal příklady místní ekonomiky, funkčnosti a dostupnosti veřejné dopravy, zajímal mě rozsah a příklady cyklodopravy, míra a příklady lokalizace i globalizace, dobrého života, dostupnost jídla, nezávislá knihkupectví, místní literatura a pak samozřejmě i dopady klimatických změn a vliv přímého  sousedství s Ruskem.
Do tohoto blogu chci sepsat to, jak jsme se na cestě dopravovali, neboť veřejná doprava tam funguje parádně a je (až na pár výjimek) překvapivě dostupná. Inspirace to byla veliká. 

číst více

Děti navrhly, abychom jeli v létě k moři. Já věděl o letním spoji Praha-Split provozovaný firmou Regiojet. Přemýšlel jsem, že by se mi tahle cesta hodila do seriálu o car-free životě, kde mapuju, jak dnes funguje veřejná doprava. A tak jsem navrhl, že bychom jeli vlakem. Děti budou mít moře, já experiment :-). Jestli chcete, udělejte si kafe/čaj a přečtěte si, co jsme na té cestě zažili. Byl to experiment dobrodružný, tak říkajíc "za všechny prachy". 

číst více

Je to fakt: Cyklistika je pro ekonomiku hotová katastrofa. Ovšem jen pro ekonomiku dnešní, která musí růst, aby nezkolabovala a jejíž životaschopnost se poměřuje přes HDP. Cyklistika tak, jak jsme ji pojali my Češi (drahá kola, dresy z lycry, přilby, tretry, rukavičky,...) ještě něco přispívá, ale pokud by kola sloužila ve velkém jako dopravní prostředek, tak jak to známe z Holandska, Dánska a dalších zemí (foto výše je z Kodaně), byla by to hotová pohroma.  

číst více

Tohle Holanďanům závidím (a nejen jim). Kolo je tam pro většinu tím, čím je pro našince auto. Jezdí se tam 365 dní v roce, 24/7, za každého počasí. Infrastruktura, které to umožňuje, je - jedním slovem - úžasná... Kdo tam o prázdninách budete, zkuste to vnímat. Je třeba psát o výhodách? Zdraví. Úspora peněz. Interakce s lidmi, tj. nárůst důvěry, sociálního kapitálu a tedy lokalizace a v souvislosti s tím nárůst kvality života. Roste míra ohleduplnosti, empatie ve společnosti a radost. Ekologické dopady jsou nesmírné. A kolo jako dopravní prostředek v holandské síti cyklostezek, parkovišť a další infrastruktury je úžasný nástroj prostředek svobody. Stačí jen sednout na kolo a člověk může i v tom největším holandském městě kamkoli. 

číst více