Humanizace dopravy v Barceloně (25. díl seriálu o car-free životě)

Všímám si, že roste počet lidí, kteří si všímají, jak moc nám individuální automobilová doprava ve městech přerostla přes hlavu. Dochází nám, že čím víc je ve městě aut, tím méně je tam života a naopak. Kdo by chodil dobrovolně někam, kde neslyší vlastního slova, kde dýchá rakovinotvorné výpary, kde musí být non-stop ve střehu, aby ho něco nezabilo a pokud má s sebou dítě nebo psa tak musí být ve střehu dvoj-, troj-násob. Centra měst se proto vylidňují, podniky v centrech krachují ( = čem méně lidí, tím méně zákazníků). Místo života nastupuje, v mnoha místech, "automobilová dystopie" tak, jak ji známe z amerických, jihoasijských nebo třeba i saudsko-arabských megapolí, kde už se ani nebudují chodníky, neboť chodit tam (nebo jezdit na kole) by nikoho nenapadlo. O co víc jsou světová velkoměsta zaplavována auty, o to hlasitější jsou hlasy volající po humanizaci, tj. po návratu lidí do měst. Jedním z příkladů, kde tyto hlasy slyší, je Barcelona. V tomto blogu se podívejte na foto-reportáž z letošního února. 

Z měst, která se cestou návratu svých center lidem vydala (z těch velkých západních, kromě Barcelony například Paříž nebo New York,...) víme, že k základním opěrným pilířům patří vybudování infrastruktury umožňující cyklo-dopravu. Klíčovou zásadou je oddělit dopravu na kolech nějakou formou fyzické překážky od dopravy auty. Jedině tak budou lidé kolo, jako prostředek dopravy, používat. Podívejte se na několik příkladů, kde jsou pruhy pro cyklisty vždy oddělené něčím, co znemožní nebo mimořádně znesnadní to, aby kolům do cesty vjelo auto: 

Dalším opěrným bodem re-humanizace center měst je infrastruktura pro chodce. I zde platí důležitý princip fyzického oddělení od automobilů: pěší zóny, lavičky, hřiště a další hrací či "pobytové" zóny,... cokoli dalšího, co umožňuje mezi-lidskou interakci:  

A samozřejmě klíčové jsou důvody do centra města vůbec zajít/zajet. Důležitým důvodem (a dalším prvkem infrastruktury) jsou místní krámky. Jak už jsem psal v úvodu - počet prosperujících podniků v centrech měst je přímo úměrný počtu lidí, kteří v centru jsou (ať už tam bydlí nebo sem přijíždějí). V tomto ohledu je klíčové, aby se podpora místních podniků dostala mezi priority (místních) politiků, mimo jiné aby bylo dostatek prostor ve vlastnictví města a tedy nekomerčních nájmů. V případě, že budou místní obchůdky či dílny "soutěžít" s bankami a dalšími korporacemi, nemají šanci (o tom více zde). Podívejte se na pár fotek z barcelonské čtvrti El Poblenou:

Mezi důležitá místa infrastruktury center patří tržnice, městské knihovny (a jakékoli další "magnety" na lidi) - viz dva příklady z Barcelony - tyto tržnice a knihovny (v Česku je koncentrace veřejných knihoven ještě větší) jsou zde v každé čtvrti: 

Tolik k Barceloně jako jednomu z dalších příkladů měst, kam se vrací život. 

Pozoruji, že roste počet lidí, kteří si všímají, jak s nárůstem automobilismu (nejenom ve městech) přicházíme o svobodu. Nejviditelnější je - v tomto ohledu - právě svoboda zvolit si formu dopravy. Zkuste si všimnout, kde a jak často se můžete vy zcela svobodně rozhodnout, jak se někam dopravíte - spolehlivě, pohodlně a dostupně veřejnou dopravou, kam si můžete vy nebo vaše děti zajet na kole nebo na koloběžce a kam se dostanete pěšky tak, aby to bylo bezpečné a příjemné. V Evropě od osmdesátých, u nás od devadesátých let s nástupem konzumu těchto míst, tj. svobod rapidně ubylo a dál ubývá. Ve společnosti, která se pyšní tím, že je svobodná, bychom nad tímto vývojem měli zbystřit.

Na závěr dva citáty k tématu: "Jestli navrhnete město pro auta, nefunguje pro nikoho, včetně řidičů. Když navrhnete město, které umožňuje všechny druhy dopravy, funguje pro všechny, včetně řidičů":

"Pokud navrhujete města pro auta a dopravu, dostanete auta a dopravu. Když navrhujete města pro lidi a místa, dostanete lidi a místa." 

Všechny díly seriálu o car-free životě najdete zde.

____________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Všechny moje články: Linktree 
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.