• Make bezobaly great again

    Byl jsem dnes na srazu českých bezobalových obchodů. 
    Bylo pro mě mimo-řádně silné vidět tváře za všemi těmi jmény, které jsem dodneška znal jen z netu a vyprávění. Cítím obrovské nutkání o tom napsat pár řádků a říct vám, že bezobaly existují, a že většině se v covidu nedaří vůbec dobře - tj. potřebují naši pomoc - v případě, že tento fenomén v naší společnosti i nadále chceme. 

    číst více
  • Naše odpadky: Díl č. 2 - Vynález mýtu recyklace odpadků jako nástroj ochrany životního prostředí nebo mnohamiliardový byznys?

    Toto je druhá část dvou-dílného seriálu věnovaného skutečným příčinám a řešení non-stop rostoucího množství (nejenom plastového) odpadu. V prvním díle jsme se věnovali především popisu rozsahu tohoto problému. Dnes se chci zaměřit na otázku, kdo za to (skutečně) může a jaká jsou opravdová řešení. Musím říct, že otázka zodpovědnosti pro mě byla doslova oči-otevírající. Dozvěděl jsem se o tom, co mi dlouho vrtalo hlavou: Jak se stalo to, že většina Čechů dnes považuje třídění odpadů za ochranu přírody (= nic jiného není třeba dělat) a snižování množství odpadů nikdo nepožaduje (foto zdroj). Je to opět obsáhlé čtení, a tak si na to najděte klidnou chvíli, uvařte si kafčo/čaj a proklikejte si i zdroje. 

    číst více
  • Naše odpadky: Díl č. 1 - Byznys vyprodukuje 18 krát víc odpadu než domácnost, instituce a drobné místní podniky dohromady. Proč se tedy věnujeme pouze odpadkům z domácností?

    https://blog.tomashajzler.com/clanek/proc-je-plastovych-odpadku-stale-vic-v-cem-je-problem-a-co-s-tim-dil-c-1-jak-vazny-je-to-problem

    V roce 2016 jsme vydali náš, zatím nepřekonaný bestseller, Domácnost bez odpadu a začali se vážně zabývat dopadem našeho nakladatelství na přírodu a lidské zdraví. Doma fungujeme už léta jako "zero-waste domácnost" (např. zde nebo zde). 
    Právě jsem odeslal poslední balíček komentářů tiskového pdf-ka mé nové knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, kde jsem zpracovával i téma (plastového) odpadu. Přestože se tomu léta věnuji, bylo to pro mě natolik oči-otevírající, že jsem tu část vzal a upravil jí do formy dvoudílného blogu, v kterém chci ukázat především to, jak se byznysu podařilo přenést zodpovědnost za to šílené a navíc ještě non-stop rostoucí množství (plastového) odpadu a s tím spojené škody na nás občany. Chci tak ukázat, jak se stalo to, že korporace chrlí rok od roku víc a víc odpadu a my následně část těchto odpadků poslušně nosíme a třídíme do barevných popelnic a většina si zcela absurdně myslíme, že tím zachraňujeme planetu. Přitom to celé byla bouda jako hrom, kterou jsme spolkli i s navijákem. 
    Toto je první část, druhá je zde. Je to obsáhlé čtení, a tak si na to vyhraďte klidnou chvíli, uvařte si čaj/kafe a v klidu se začtěte. 
    Moc vás prosím o dvě věci: Zaprvé ničemu, co tu píšu, nevěřte a vše si sami ověřte - v textu najdete množství zdrojů. Zadruhé, bude-li to oči-otevírající i pro vás, sdílejte oba díly, co vám budou síly stačit, ať se ta informace dostane, kam se dostat má. Díky vám za to. 

    číst více
  • Naše australská zkušenost s HELPx jako cesta, jak propojit lidi, jak cestovat a učit se

    V rámci našeho letošního putování jsme strávili deset dní na permakulturní, soběstačné farmě nedaleko australského Hurstbridge. Po foto-reportáži z Dandenongu se chci podělit i o tuto naši zemědělskou zkušenost, neboť mi přišla mimořádně oči-otevírající.
    Cílem farmy o velikosti 33 ha, tj. zhruba padesáti fotbalových hřišť je (pouze) soběstačnost - tj. měla by uživit její zakladatelku, lidi, kteří na ní pracují a posloužit jako inspirace ostatním v tom, jak pěstovat a chovat jídlo v podmínkách extrémního sucha, veder a hrozby požárů.
    Na cestě jsme i s našimi dětmi (Valentýna 8, Valérie 13), které v tomto období studují na vlastní triko. Kromě zadané práce, kterou dostaly u sebe ve škole jsme se dohodli, že budeme jako studijního materiálu využívat vše, co nám život přihraje. A právě zmiňovaná farma byl parádní výcvikový camp. 
    Dohodli jsme se s holkama, že z našeho pobytu natočíme krátký dokument (v úvodu). 

    číst více
  • Obživa: Spouštíme registraci do prvního spolkového obchodu v ČR

    Na tenhle blog jsem se těšil dva roky :-). Spouštíme jím totiž registraci do prvního spolkového obchodu OBŽIVA, kterým chceme do našich končin přinést (staro)nový model obchodu, který vlastní jeho členové. V situaci, kdy českému trhu s potravinami dominují nadnárodní potravinové řetězce nabízející všechno možné, jen ne skutečné jídlo a odsávající hodnotu neznámo kam, to považujeme za velmi důležité.
    Obchod chceme otevřít na jaře 2019 v prostorách pražského Dvora Kobylisy. V tomto blogu chci vysvětlit, jak Obživa funguje, čím je tento projekt v českých podmínkách unikátní a jak se do něho zapojit. Máte-li zájem, ZDE se můžete zaregistrovat.

    A moc prosím, pomozte nám Obživu rozkřiknout do světa, ať se o ní dozví ti, pro které by mohla být cestou k jídlu a/nebo ti, kteří by podobný obchod mohli otevřít ve své obci či čtvrti.

    číst více
  • 5 480 lidských životů. Ročně


    Je zase zima a s ní zase jeden z našich evergreenů. Smog. Je prakticky všude, kde bydlí lidé. Zvykli jsme si na něj. Málokdo ale ví, jak toxická směs to je, a taky že zabíjí. Přitom jsou v Evropě místa, která už bez spalování tuhých paliv nebo bez podobně toxických dieslových motorů fungují. A já si říkám, že to nakonec musí jít i u nás! Stačí, že se dusíme doma.

    Vzal jsem proto kapitolu z knihy Třináct tisíc dní, která se věnuje právě kvalitě toho, co dýcháme a vytvořil k tomu krátké video. Souzníte-li, sdílejte.

    číst více