Make bezobaly great again

Byl jsem dnes na srazu českých bezobalových obchodů. 
Bylo pro mě mimo-řádně silné vidět tváře za všemi těmi jmény, které jsem dodneška znal jen z netu a vyprávění. Cítím obrovské nutkání o tom napsat pár řádků a říct vám, že bezobaly existují, a že většině se v covidu nedaří vůbec dobře - tj. potřebují naši pomoc - v případě, že tento fenomén v naší společnosti i nadále chceme. 

České bezobalové hnutí pro mě bylo před pěti/šesti lety jednou z velkých nadějí na to, že začneme znovu tkát síť místních komunit roztrhanou 6 lety nacismu, 44 lety komunismu a 25 lety nadnárodní ekonomické globalizace/hegemonie nadnárodních korporací a místních oligarchů. Jsou to moji hrdinové, kterým jsem za mnohé vděčný a na které jsem i náležitě hrdý - obzvlášť když se vyskytnu v jiné zemi globálního severu. Tam si vždy uvědomím, jak jsme v této oblasti (prodeje "bulk", "zero waste") napřed. Pomáhá to mému národnímu sebevědomí, neboť je to jedna z mála věcí z našich končin, na které jsem v posledních letech hrdý. 

Ve velkém to jsou nadšenci, kteří u sebe v obci odspodu, ve volném čase, často na koleně a bez peněz otevřeli krámek (často i kavárnu, mateřské centrum, lesní školku, alternativní školu, komunitní dílnu a další podobné projekty), aby zajistili svým dětem kamarády a rozšířenou rodinu, skutečné jídlo, aby se zbavili hor toxického igelitu, dostali se k lidem, přispěli k reformě zemědělství, záchraně české krajiny a připojili se ke globálnímu klimatickému hnutí.

Jenomže pak přišel covid a s ním strach z lidí, rostoucí ceny, chudnutí populace, posilování nadnárodních supermarketových korporací (na ně se lockdowny nikdy nevztahovaly) a rozmach giga eshopů typu Rohlík.cz, Alza.cz, Mall.cz, atpod. Do toho se do mainstreamu dostal "green-" i "dobro-"washing (viz zde), tj. předstírání, že firma prospívá lidem a planetě. V důsledku multimiliardových reklamních rozpočtů, tomu, že většina médií je v rukou miliardářů a také tomu, že většina z nás prošla českým školním systémem, který odnaučuje kritické myšlení, dnes málokdo dokáže rozlišit marketing od reality. Rohlik.cz, Košík.cz, Zero Waste sekce v Albertu, vegan krémy v DMku,... a cokoli jiného s nápisy BIO, EKO, Vegan, Zero Waste, XY free,... tak chápeme jako to, co nám prospívá, neničí planetu a je to tak to nejlepší, co bychom si měli pořídit. Bezobalářům nepomohlo ani to, že Tierra Verde, která rozmach českého bezobalového hnutí před lety podporovala v oblasti drogerie, se začala proměňovat na Kofolu, tj. místo drobných krámků dnes podporuje korporace (Rohlík, Albert, DMko,...). 

Drobné bezobalové krámky jsou pro mnohé najednou moc náročné, moc daleko, nabídka omezená, někdy i drahá... proč se tam trmácet, když to můžu z gauče nacvakat do Rohlíku nebo si to všechno nakoupit v nablýskaném (anonymním) Albertu. 

Většina Čechů dnes nedokáže rozlišit marketing od reality.

Skutečnost je ale mnohem, mnohem komplikovanější. Ze všech dopadů vypíchnu dva: materiální a vztahovou chudobu

K té materiální je nejnázornější fotka níže, která poeticky poukazuje na jasný fakt, že velká část korun utracených doma, doma i zůstává. Tam přispívá k bohatnutí místních lidí a rozvoje čtvrti. Většina korun utracených v Penny, Kauflandu, Rohlíku, Alze,... mizí na druhou stranu nenávratně pryč z našich čtvrtí, často do daňových rájů, kde z toho obyčejný člověk nemá zhola nic. Nakupovat u místních tedy znamená společné bohatnutí (to platí o to víc, o co funkčnější je místní infrastruktura). Nakupovat u cizích znamená ultra-bohatnutí těch nejbohatších, kumulaci ekonomické a politické moci a naše chudnutí. 

Člověk nemusí studovat ekonomii, aby pochopil, že koláč je jen jeden: O co víc si ukousnou nadnárodní korporace, Agroferti a Rohlíci, o to méně peněz zbyde pro ty drobné místní (viz nouzový stav podnikání). O "fenoménu Wall martu, ekonomické globalizaci a důležitosti místní infrastruktury hovořím v této nedávné přednášce. Zmiňuji tam i to, jak moc jsou pro nás právě bezobalové obchody důležité jako ukázka nové ekonomiky: 

Vztahová chudoba (či naopak bohatství) nebo někdy také "sociální kapitál" je ve své podstatě síť lidí, s kterými jsme si blízko, o kterou se můžu opřít, s kterými si pomáháme a - pokud je to doma - s kterými žijeme v atmosféře důvěry, blízkosti a bezpečí. Drobné místní krámky (o nich např. zde) jsou základním prvkem infrastruktury každého města či čtvrtě. Tyto podniky jsou jedním z míst, kde se potkávají sousedé a kde onen zmiňovaný soc. kapitál vzniká. Bez nadsázky tedy platí, že kde se daří drobným místním krámkům, tam se daří lidem. Čím víc skutečně místních podniků, tím vztahově (a často i materiálně) bohatí jsou místní lidé. 

Kde se daří drobným místním krámkům, tam se daří lidem. Čím víc skutečně místních podniků, tím vztahově (a často i materiálně) bohatí jsou místní lidé. 

V Česku (ani globálně) toto ale dnes rozhodně není pravidlem. 

V systému individualismu a ekonomické globalizace platí, že čím větší firma, tím větší je její vyjednávací moc a tím více podpory od státu, místní samosprávy i dodavatelů si dokáže zajistit. Historii a souvislosti dnešní hegemonie velkého byznysu se snažím vysvětlit v této přednášce z minulého týdne: 

Soutěž mezi Rohlíkem, Albertem,... a místním bezobalovým krámkem je soutěží Goliáše s Davidem (tak to dnes na srazu trefně pojmenoval Jan Krajhanzl). David má o to větší šanci, že to dá, o co víc ho podpoříme my sousedé, fanoušci, zákazníci a a ideálně vždy i místní spolky a samospráva. 

Chci proto požádat, ať si každý najdeme nejbližší bezobalový nebo jiný místní krámek a podporujme je, jak jen budeme moct. Tahle mapa může pomoci v rozhledu, i když není 100% aktuální. Jen pozor na to, aby to nebyl nějaká "na místno/bio/zero waste namalovanou" korporaci.

Blíží se Vánoce, většina z nás má víc věcí, než kdy do smrti spotřebuje.
Jídlo a drogerii ale potřebujeme všichni. Nakupme u nic Ježíška. 

Soutěž mezi Rohlíkem, Albertem a místním bezobalovým krámkem je soutěží Goliáše s Davidem. David má o to větší šanci, o co víc ho podpoříme my sousedé, fanoušci, zákazníci a ideálně vždy i místní spolky a samospráva.

Proč si "adoptovat svůj bezobal" vysvětluje názorně následujících sedm pobrázků z dílny Butterflies & Hurricanes aneb jak by svého času řekl guru Donald Trump: Make bezobalu great again! Díky!


Zde je PDF verze možná ke snažšímu šíření na sockách: odkaz, kde si PDF-ko případně i stáhnete. 

O tohle jde!

A touto knihou to v Česko-Slovensku před lety (znovu)začalo (Domácnost bez odpadu):

____________

Na Linktree najdete všechny mé články, které uveřejňuji na pěti blozích, do kterých přispívám. V případě, že čerpáte z mé práce a chtěli byste vyrovnat energie - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Když byste chtěli a mohli, prosím o podporu dvou našich hlavních neziskových projektů: Zpátky k jídlu můžete podpořit ZDE, Slušnou firmu ZDE.

Tomáš HajzlerLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy 
Moje poslední kniha: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.