Knihy

Nemoc typu chřipka nebo COVID je hodně často výjimečnou příležitostí se zastavit, zalést do postele tak, aby člověk znovu nabral síly. Pokud člověk tu možnost má, nemoc je i skvělá příležitost nerušeně číst. 
Já toho za COVID přečetl už hodně, ale tři knihy mi otevřely oči tolik, že je považuji takřka za povinnou literaturu.
Proto mi dovolte o každé pár řádek. 

číst více

Jak už jsem tu psal, při práci na knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti vznikla hromada textu, která se do knihy nedostala - tak jako při výrobě filmů, i při psaní knih, vzniká moře "vystříhaných" pasáží. Jednou z těchto částí je i příběh iráckého města Basra, který jsem chtěl použít do závěru knihy jako příklad dystopického scénáře, ke kterému sice zatím spolehlivě směřujeme, ale kterému se musíme, stůj co stůj, vyhnout. 

číst více

Valnou většinu tohoto roku nedělám nic moc jiného, než že pracuji na dokončení knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. To je i důvod, proč zanedbávám blogy, do kterých přispívám. Jediný, do kterého píši, je ten na Slušné firmě, kde každé úterý publikuji seriál o firmě - o tom, co to firma je, kde se firma vzala, jak funguje a v čem všem ovlivňuje naše životy. Jedná se o kapitoly z výše jmenované knihy. 
Při práci na knize vzniklo i moře textu, které se do finální verze nevešlo - viz např. Vymazané scény z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti: Čtvero ročních odcizení. Dnes tu mám další část textu, který se věnuje odvěké otázce dobra a zla. Jedná se o dva příběhy. Oba se odehrávají v pacifiku. Jeden je z mé knihovny a na ten druhý mě navedl holandský historik Rutger Bregman. Obojí je fascinující čtení, i když jsou rozdílné jako noc a den. 

číst více

Tento měsíc dokončujeme s kolegy rukopis knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti k poslednímu pročtení před sazbou. A podobně jako když vzniká film, množí se i zde "deleted scenes"/vymazané scény... tj. příběhy, statistiky, metafory a souvislosti, které se do knihy nevejdou. Koncept "čtverého odcizení" (mimochodem popsaný před 176 lety Karlem Marxem a v posledních letech stále častěji znovu citovaný) v knize v knize nakonec bude, ale v mnohem komornější verzi. Tu plnou dávám sem do blogu. Pokud ho neznáte, velmi, velmi doporučuji. Je to jedna těch věcí, která by se měla učit už na základních školách a zároveň jedna z těch věcí, kterou až pochopíme, konzumní společnost, vysávající naše duše, se rozsype jako domeček z karet. Čtvero odcizení vysvětluje, proč se tak často cítíme ztracení a poukazuje na to hlavní, co je třeba opravit, abychom mohli být (tím, kým jsme, ne kým nejsme).

číst více

V tomto blogu najdete úvod ke knize V říši hladových duchů, v kterém popisuji, jak moc jsem se ve vztahu k závislostem mýlil. Podle výzkumů se podobně mýlí 99% z nás. Závislosti mají jiný původ a jiná řešení, než ta, kterým dnes věříme. Kromě toho závislosti nejsou problémem jen úzké skupinky vyděděnců, ale týkají se prakticky každého z nás. Ve vysvětlení toho, co se děje a co s tím, je tato kniha nezastupitelná. Je to jedna z těch, které mění životy. Můžete si ji pořídit i v cenově zvýhodněném balíčku s názvem Gábor Maté, společně s dalšími dvěma Matého knihami Když tělo řekne NE a Držte si své děti.

číst více

Moje výchova mě naučila říkat ANO, ale odnaučila říkat NE. Tím jsem se odpojil od svých emocí a přestal jim, tj. sobě, důvěřovat. O co méně jsem věřil sobě, o to více jsem věřil ostatním. Stal se ze mě poslušný, snadno manipulovatelný člověk. Když se mi pak narodila první dcera, zařekl jsem se, že tohle já jí tedy neudělám :-). Začal jsem dělat, co jsem jí na očích viděl. Tím jsem jí ale pozapomněl učit respektu vůči potřebám druhých. Neučil jsem jí tak poslušnosti, ale ani zodpovědnosti,... spíše "jedináčkovství", či dokonce asociálnosti.
Naštěstí jsem si svou chybu záhy uvědomil. V tom mi pomohla mimo jiné kniha Respektovat a být respektován, kterou jsme právě vydali v zásadně přepracovaném vydání. Do tohoto blogu dávám předmluvu, kterou jsem ke knize napsal, která tyto mé trampoty s výchovou vysvětluje. To, v čem se kniha liší od prvního vydání, najdete detailně na stránce knihy. Nově je tam, mimo jiné, kapitola věnovaná sebe-řízenému vzdělávání, plná oči-otevírajících souvislostí, které jsou v době, kdy se k miliónu českých a statisíce slovenských dětí vzdělává bez docházení do školy, více než aktuální. Kniha je k dispzici i v cenově zvýhodněném balíčku Nová výchova s knihou, která vysvětluje, že základem základů veškeré výchovy, učení a obecně mezilidských vztahů je tzv. vazba či pouto. Tyto dvě knihy se tak výjimečně dobře doplňují: Držte si své děti dodá nutný kontext a Respektovat a být respektován je praktická příručka, která naučí nový jazyk a ukáže, jak řešit většinu běžných situací. Mimochodem, kniha je psána tak, aby byla návodem pro jakýkoli jiný mezilidský vztah - tj. nejenom rodič-dítě, ale i manželé, kolegové,... Je návodem jakémukoli vztahu podřízený-nadřízený, kde je zájem přejít od mocenského přístupu k vzájemnému respektu. 

číst více

Epidemie koronaviru ukazuje mnohým z nás, že soběstačnost a vzájemná výpomoc jsou kvality, které v sobě musíme znovu-objevit. Vidíme, že spoléhat se ve všem výhradně na korporace a stát, je slepá cesta. Dovednosti se předávají nejlépe člověk člověku žitým příkladem. Jedním ze znovu-objevovatelů soběstačnosti v naší zemi je Veronika Kyčera Kučerová alias Sláma v botách. Zde jsem psal o tom, Proč číst Slámu v botách: Soběstačnost, zdravé jídlo, komunita, vztahy a řádná dávka humoru k tomu.
Kromě toho, že mnozí z nás jsou nyní povinně zavření doma, se klube jaro a s ním i obrovská příležitost, abychom se ve velkém vrátili k soběstačnosti potravinové. Veronika s ní léta experimentuje a umí o ní strhujícím způsobem psát. Pro vás, kdo jste ještě nečetl její knihu Sláma v botách 2 Nejdůležitější v životě je láska. A hlína za nehty!, jsem si dal tu práci a vybral pár odstavečků z úvodu, které mi přijdou něčím trefné, vtipné či objevné. I když, kdo znáte Veroničino psaní, víte, jak těžké je vybrat malý kousek, neboť ono to je celé trefné, vtipné a objevné :-). Obzvlášť ten její humor je v dnešní době milá, ale velmi důležitá třešínka na dortu. 

číst více

Bezmála milion českých dětí má za sebou prvních 9 dní vzdělávání bez docházení do školy. Těžko odhadovat, jak dlouho to ještě potrvá, ale např. ministr Vojtěch připouští, že bychom se do škol mohli vrátit až v září. Těch, kteří jsme na to zvyklí, je přitom naprosté minimum. Pro většinu to byla rána z nebe. Ze všech koutů slyším, jak obtížné je to pro mnohé rodiče. Přitom tzv. sebe-řízené vzdělávání není zase tak složité, pokud člověk pochopí určité souvislosti. Abychom přiložili ruku k dílu, rozhodli jsme se uvolnit elektronickou verzi knihy Svoboda učení z pera velkého propagátora učení bez školy Petera Graye, která dává učení bez školy důležitý kontext. 

číst více

V Anketě Katedry české literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy „Která kniha vás v uplynulém roce nejvíce zaujala? doporučuje dr. Josef Peterka knihu Třináct tisíc dní aneb Čtyřicátníkovi postřehy z cestování životem. 

číst více

Těsně před Vánoci, v sobotu 21.12. jsme se sešli v Parku Louny na Křtu Slámy v botách 2. 
Kdo jste u toho nemohli být s námi, podívejte se na video a fotky. Krásný to tam bylo. Ze všeho nejvíc pro mě byl projev Lidušky Kučerové (20. minuta). 
Sláma je vzácný a důležitý spojenec v tom, abychom zase začali žít tam, kde bydlíme. Zde jsem psal, Proč číst Slámu v botách: Soběstačnost, zdravé jídlo, komunita, vztahy a řádná dávka humoru k tomu.

číst více