Mytologie současnosti

Posílám dnes "Zprávy ze života #74" u příležitosti vydání očekávané knihy Mýtus normálnosti. 
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Hned na začátku invaze na Ukrajinu pohrozil Vladimír Putin použitím jaderných zbraní v případě, že by někdo ohrozil Rusko. Včera prohlásil, že nařídil nejvyšší ruskému atomovému arzenálu nejvyšší bojovou pohotovost. Kopíruji sem kapitolu z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti věnovanou tématu atomové hrozby. Kapitola začíná mým osobním zážitkem v Muzeu míru v Hirošimě, kde jsem brečel jako želva a pak vzpomínkou na mé spolužáky, které zemřeli na rakovinu na následky nemoci z ozáření v důsledku exploze v Černobylu. Tyto dva zážitky pro mě byly tím hlavním, kdy jsem pochopil, že hrozba atomové války je jednou z hlavních hrozeb moderního světa, aktuálně tou nejvážnější. Úřad pro jadernou bezpečnost aktuálně vydal doporučení, co dělat v případě jaderného útoku.  

číst více

Po mýtu svobodné vůle a oddělenosti tu mám dnes další základní mýtus starého příběhu, kterým je "past pokroku". V knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, z které čerpám, najdete - kromě těchto tří - celkem deset základních mýtů, na kterých naše moderní společnost stojí. Máme-li mít naději na žitelnou budoucnost, jsou to právě mýty, které je nutné převyprávět. 

číst více

V blogu s názvem Mýtus svobodné vůle jako to hlavní, co nás dnes drží v šachu jsem před časem psal o jednom z těch nejzákladnějších příběhů moderní společnosti, kterým je mýtus svobodné vůle. Právě dokončuji podklady pro druhé vydání knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, kde - do větší hloubky než v 1. vydání - rozpracovávám část mytologie. Dnes do blogu dávám draft oddělenosti s důrazem jeho historii, která je jedním slovem dechberoucí. Zde v blogu se nakonec podívejte ještě i na třetí mýtus z trilogie těch nejdůležitějších Past pokroku.

číst více

Historici a antropologové často upozorňují na fakt, že Homo sapiens, původně bezvýznamný živočich kdesi zprostředka potravinové pyramidy, se vyhoupl až na samý vrchol proto, že jako jediný druh na planetě dokáže spolupracovat s miliony, ba dokonce s miliardami jiných příslušníků svého druhu, které osobně vůbec nezná. Žádný jiný živočich toto nedokáže. Je to možné především díky tomu, že člověk umí vyprávět příběhy a těm následně i věřit. Sdílený příběh je pak to hlavní, co z jednotlivců dělá společnost. Takovým příběhům říkáme nejčastěji mýty. Ty mohou být pravdivé či smyšlené, životu mohou prospívat, nebo ho mohou ničit. V každém případě jsou však tím, co dává životu smysl, strukturu a řád a co z nás lidí udělalo pány tvorstva. Mýty jsou ze své podstaty neviditelné. Není to ústava, která by byla někde sepsaná. Často se do nich rodíme, bereme je jako dané a dál je vyprávíme tak, jak byly vyprávěny nám.

Jedním z nejdůležitějších mýtů moderní liberální společnosti je mýtus o svobodné vůli, který nás učí věřit, že se rozhodujeme zcela svobodně a nezávisle na ostatních lidech a naší kultuře. Pravda je však jiná. Naše vůle není svobodná, ale podmíněná (výchovou, kulturou, prostředím). Čím méně si tento fakt uvědomuje, tím jednodušeji jsme manipulovatelní. V době nástupu šmírovacího kapitalismu, stále drsnějšího politického (i jiného) marketingu v kontextu dominance sociálních sítí, je demystifikace mýtu svobodné vůle jedním z našich nejdůležitějších úkolů. Kromě mýtu svobodné vůle se podívejte ještě na dva další klíčové mýty oddělenosti a past pokroku.

číst více