Vzdělávací systém

V dnešním blogu si přečtěte 6. díl seriálu Příběhy z okraje, který vychází každý měsíc v Pravém domácím časopise (předplatné zde, minulá čísla zde). V červnovém se vracím k vzdělávacímu systému a píši o škole, do které chodily moje děti, jedno stále chodí a kde jsem já devět let dobrovolničil. V porovnání se Sudbury je montessori ve státním podání mnohem blíž zvyklostem běžného rodiče a může tak být vizí toho, kudy s naším školním systémme dál. Článek si přečtěte v časopise, stáhněte v PDF (výše) nebo v nezeditované verzi zde v blogu (níže).   

číst více

Zde je draft rozhovoru ze slovenských Hospodárských novín, z kterého následně vznikl tento článek. Otázky mi přišly inspirativní, a tak dávám draft celého rozhovoru v původním znění, tj. v češtině, do blogu. 

číst více

Rozhovor s Tomášem Hajzlerem pro časopis Rodina a škola na základě knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.

číst více

Mému kamarádovi Milanu Studničkovi vyšla nová - dle mého velmi důležitá - kniha s názvem Pohodové rodičovství. Knize jsem napsal předmluvu a s Milanem jsme téma pohodového rodičovství, dětství a výchovy probrali před kamerou. Obě věci najdete zde v blogu - video nahoře, předmluvu dole. Knihu najdete u nás v eshopu zde. 

číst více

Moje výchova mě naučila říkat ANO, ale odnaučila říkat NE. Tím jsem se odpojil od svých emocí a přestal jim, tj. sobě, důvěřovat. O co méně jsem věřil sobě, o to více jsem věřil ostatním. Stal se ze mě poslušný, snadno manipulovatelný člověk. Když se mi pak narodila první dcera, zařekl jsem se, že tohle já jí tedy neudělám :-). Začal jsem dělat, co jsem jí na očích viděl. Tím jsem jí ale pozapomněl učit respektu vůči potřebám druhých. Neučil jsem jí tak poslušnosti, ale ani zodpovědnosti,... spíše "jedináčkovství", či dokonce asociálnosti.
Naštěstí jsem si svou chybu záhy uvědomil. V tom mi pomohla mimo jiné kniha Respektovat a být respektován, kterou jsme právě vydali v zásadně přepracovaném vydání. Do tohoto blogu dávám předmluvu, kterou jsem ke knize napsal, která tyto mé trampoty s výchovou vysvětluje. To, v čem se kniha liší od prvního vydání, najdete detailně na stránce knihy. Nově je tam, mimo jiné, kapitola věnovaná sebe-řízenému vzdělávání, plná oči-otevírajících souvislostí, které jsou v době, kdy se k miliónu českých a statisíce slovenských dětí vzdělává bez docházení do školy, více než aktuální. Kniha je k dispzici i v cenově zvýhodněném balíčku Nová výchova s knihou, která vysvětluje, že základem základů veškeré výchovy, učení a obecně mezilidských vztahů je tzv. vazba či pouto. Tyto dvě knihy se tak výjimečně dobře doplňují: Držte si své děti dodá nutný kontext a Respektovat a být respektován je praktická příručka, která naučí nový jazyk a ukáže, jak řešit většinu běžných situací. Mimochodem, kniha je psána tak, aby byla návodem pro jakýkoli jiný mezilidský vztah - tj. nejenom rodič-dítě, ale i manželé, kolegové,... Je návodem jakémukoli vztahu podřízený-nadřízený, kde je zájem přejít od mocenského přístupu k vzájemnému respektu. 

číst více

Bezmála milion českých dětí má za sebou prvních 9 dní vzdělávání bez docházení do školy. Těžko odhadovat, jak dlouho to ještě potrvá, ale např. ministr Vojtěch připouští, že bychom se do škol mohli vrátit až v září. Těch, kteří jsme na to zvyklí, je přitom naprosté minimum. Pro většinu to byla rána z nebe. Ze všech koutů slyším, jak obtížné je to pro mnohé rodiče. Přitom tzv. sebe-řízené vzdělávání není zase tak složité, pokud člověk pochopí určité souvislosti. Abychom přiložili ruku k dílu, rozhodli jsme se uvolnit elektronickou verzi knihy Svoboda učení z pera velkého propagátora učení bez školy Petera Graye, která dává učení bez školy důležitý kontext. 

číst více

Tak tohle mi vysvětlete. Jak to, že si český notář dokáže za pár minut práce naúčtovat 11401,- Kč, zatímco není výjímkou, že český učitel na pozici asistent (např. u nás ve škole téměř rovnocenný učitel) si za měsíc (!!!) své práce naúčtuje nezřídka třeba i pobuřujících 8500,- Kč hrubého? Vzpomínáte na "Práci na hovno"? Jak to, že zemědělce, řidiče, zdravotníky nebo učitele odměňuje naše společnost neporovnatelně hůře než třeba realitní či burzovní makléře, firemní právníky, různé manažery nebo zmíněné notáře? Čím to, že čím smysluplnnější práce, tím hůře je hodnocená?

číst více

Škola dlouho byla a stále je základním “indoktrinačním nástrojem” společnosti. Může buď produkovat standardizované součástky, poslušné a snadno manipulovatelné dělníky, "ovčany" a konzumenty. Může též pomoci dětem nalézt jejich přirozené dary a dozrát ve svobodné a zodpovědné lidské bytosti. Teprve svobodní lidé dokáží následně vytvořit šťastnou, zdravou a především udržitelnou společnost.

číst více

Přijde mi, že občas zažívám až příliš zajímavé věci na to, aby si je nechával pro sebe :-). Nechce se mi s nimi čekat na 1.6. a rozhodl jsem se proto občas něco napsat a poprosit kolegy, ať to dají sem do blogu. Minulý týden nás kamarádi vzali do WBAIS (Díky Karle. Díky Edo.). Je to škola v mnoha ohledech velmi inspirativní. Já osobně jsem tam nasbíral hromadu postřehů. Část z nich jsem včera posílal rodičům do naší školy. Pak mě ale napadlo, že by se to hodilo i sem. Mrkněte na to. Třeba vás napadne něco z toho zavést u vás ve škole či ve firmě nebo do komentářů přihodit, pro ostatní další po číst více

Už jsem tu párkrát zmiňoval, že jsem se zapojil do dění školy, kam chodí naše Valérie. Školy, která v podmínkách státního systému (je tedy dostupná všem) a funguje na principech Montessori (děti tedy rozvíjí místo, aby je ubíjela) - viz "Proč existujeme?". Mně nedávno došlo, že je to nejspíš jeden z těch několika málo příkladů, které tak zoufale potřebujeme proto, abychom viděli, že to i ve státním molochu jde jinak - lidštěji, tvořivěji a svobodněji. V tomto blogu vás chci o tomto projektu informovat. Chci trochu popsat, jak jsem se k tomu dost číst více