Kanárské ostrovy se přidaly k oblastem, kde je veřejná doprava zdarma (24. díl seriálu o car-free životě)

14. 07. 2023, TOMÁŠ HAJZLER

Vláda Kanárských ostrovů rozhodla, že od 1.1.23 budou autobusy a tramvaje pro místní zdarma. Podmínkou je to, aby člověk jel autobusem minimálně patnáctkrát měsíčně a měl doklad residenta. Změna je cílená na místní pracující, cílem je ulevit místní husté automobilové dopravě a místním lidem. 

K veřejné dopravě na Kanárských ostrovech je třeba dodat to, že je velmi frekventovaná a i pro ne-residenty dostupná/laciná. Samozřejmostí je to, že je čistá, bezpečná, jezdí zpravidla na čas (jak moc jen husté zácpy dovolí) a systém jízdních řádů a orientace je super-přehledný. To jsou vlastně základní předpoklady toho, aby byla veřejná doprava funkční. Pokud by jely dva busy denně, tak jako je to v mnoha částech Česka, nikdo by tím nejezdil (jen ti, kteří opravdu nemohou jinak). Tady autobusy jedou, jeden za druhým. 

Jak osvěžující je něco takového zažít! 

A jako by to nestačilo: Kromě autobusů a tramvají mají místní, na jednotlivých ostrovech, 75% slevu na trajekty mezi ostrovy i pevninským Španělskem. Ke kartičce residenta. Získat jí, není pro občana EU náročné. 

Veřejná doprava na Kanárských ostrovech je frekventovaná a i pro ne-residenty dostupná/laciná. Samozřejmostí je to, že je čistá, bezpečná, jezdí zpravidla na čas (jak moc jen husté zácpy dovolí) a systém jízdních řádů a orientace je super-přehledný. To jsou vlastně základní předpoklady toho, aby byla veřejná doprava funkční. 

Kanárské ostrovy se tak přidaly ke státům, krajům či městům, kde se podařilo odolat tlaku automobilové a fosilní lobby a kde tuto změnu prosadili. V době, kdy píšu tyto řádky, je veřejná doprava zdarma v Lucembursku, na Maltě, V Tallinu a v dalších oblastech Estonska, ve Skotsku v autobusech pro lidi mladší 22 let a v mnoha dalších místech v Evropě i jinde ve světě (dokonce i v Česku, zde). 

Po letech pravicových vlád se v Česku podařilo rozšířit řadu nesmyslných mýtů - např. to, že "nic není zdarma" tj. to, že každý by si měl ideálně vše zaplatit sám.
Na to je třeba - do zblbnutí - reagovat tím, že takhle nahlíží na svět malé dítě, v jehož světě se vše točí okolo něho. Teprve až když člověk dospěje, pochopí, že je třeba spolupracovat, pomáhat a pečovat o slabší, mladší, starší neboť každý zažívá v životě minimálně dvě období, kdy potřebuje pomoc ostatních. Kromě toho víme - dnes nejlépe ze Spojených států, případně z naší vlastní historie (před 2. světovou válkou), že soukromé/placené veřejné služby znamenají, že pro stále větší počet lidí nejsou dostupné. 

Veřejná doprava, veřejné toalety,... zdravotnická péče, vzdělávání, veřejný prostor,.. "zdarma" neznamená, že je to z-dar-ma, ale že si tyto služby platíme ze společných prostředků - skládáme se na ně, protože jsme se na tom shodli. Jenomže my nežijeme v demokracii, ale v plutokracii. Tj. neshodujeme se na tom, co je pro nás nejlepší. Místo konsensu jsou nám formou marketingu a PR "prodávána" řešení, která vyhovují korporátním zájmům. A tak si ze společných peněz stále častěji "kupujeme" například dotace velkému byznysu, zbraně (aktuálně stíhačky, bojová vozidla pěchoty) a další a další věci, které posilují zisky a pozice mocných (korporací a miliardářů). 

Jenomže my nežijeme v demokracii, ale v plutokracii. Tj. neshodujeme se na tom, co je pro nás nejlepší. Místo konsensu jsou nám (formou marketingu a PR "prodávána" řešení, která vyhovují korporátním zájmům. 

O tom, jak se nám prodává to, co vlastně nechceme, je tento dokument, který by dnes už Česká televize neodvysílala a pokud ano tak někde na ČT2/Art v časech, kdy se nikdo nedívá: 

Níže fotoreportáž k tématu veřejné dopravy na "Kanárech":

Míra individuální automobilové dopravy je na hlavních ostrovech enormní. Jedním z důležitých cílů podpory veřejné dopravy je tedy ulevit lidem od všudypřítomných aut, toxického vzduchu, spotřeby fosilních paliv a emisí CO2. 

Síť autobusových zastávek na ostrovech je opravdu hustá, a to i na dálnicích: 

Autobusy moderní, čísté, prostorné: 

Značení je přehledné: 

Na stanicích čisté toalety zdarma, otevřené od nevidím do nevidím: 

Podobně frekventované jsou i lodní spoje mezi ostrovy a pevninou: 

Podtrženo, sečteno: Kdybychom žili v demokracii, už dávno bychom se shodli, že svoboda vybrat si mezi několika způsoby přepravy je základem spokojeného života. Základem této svobody je hustá a hlavně frekventovaná síť veřejné dopravy - ve městech včetně infrastruktury umožňující bezpečnou cyklo a pěší dopravu. Ideálem je možnost vybrat si mezi autem, busem/vlakem/tramvají/metrem, kolem, koloběžkou či pěší chůzí. Osobně neznám v Česku moct míst, kde místní tuto svobodu mají. 

 Ideálem dopravy je možnost vybrat si mezi autem, busem/vlakem/tramvají/metrem, kolem, koloběžkou či pěší chůzí. Osobně neznám v Česku moct míst, kde místní tuto svobodu mají. 

Jak jsem psal, v plutokracii nám bylo dlouho podprahově vnucováno, že osobní vlastnictví automobilu, je nutnou podmínkou společenského postavení a symbolem svobody. Vnucovali nám to tak dlouho, až se stalo to, že všichni (ti, kteří mohou) začali jezdit auty. V Česku je aktuálně už přes 7 milionů osobních aut a patříme tak ke státům s nejvyšší koncentrací automobilů na hlavu. Jenom v Praze je dvakrát víc aut na obyvatele, než ve Vídni nebo v Berlíně a je jich tu tolik, že teoreticky už řídí i kojenci (zde).

Logicky se tak stalo to, že lidé začali v mnoha místech jezdit auty a ne autobusy nebo vlaky. V našem ekonomickém systému je byznys hlavní optikou, jak nahlížíme na služby - tj. i veřejná doprava, pošta, zdravotnický systém,... by si na sebe měly ideálně vydělat. A tak se i stalo, že se busy a vlaky začaly - jeden po druhém - privatizovat, omezovat a rušit (viz příklad Pardubického kraje).

To je úspěch pro (velký) byznys, ale velká prohra pro nás lidi. 

____________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Všechny moje články: Linktree 
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.