Zlikvidovat poštu, znamená zlikvidovat kus života běžných lidí

08. 06. 2023, TOMÁŠ HAJZLER

Máme dva pošťáky, kteří k nám domů nosí/vozí zásilky - muže a ženu. Žena nosí psaní, muž vozí balíky. Oba jsou klíčovými "prvky" naší sousedské komunity - znají nás totiž jako své boty (oslovují nás jmény), a tak žádnou zásilku neodnesou zpět na poštu v případě, že adresát není doma. To nám zde následně vytváří tisíce drobných interakcí, z kterých vznikají vazby, sociální kapitál, pocit bezpečí a domova, základ dobrého života. Tito dva lidé patří, bez nadsázky, k těm nejdůležitějším osobám, které u nás dělají z bydliště skutečný domov. 

Paní pošťačka, která nám nosí zásilky, nám ale včera posmutněle oznámila, že dostala padáka. Prý pro "nadbytečnost" (ať už tohle personalistické zaklínadlo znamená cokoliv). Jeden pošťák teď bude obíhat tři rajóny, aby se ušetřilo (a bylo víc na odměny managementu a na "státní výdaje"). 

S naším pošťákem - Michalem (viz Soused, který bydlí jinde), který nám vozil balíky (a bydlí kousek od nás) jsme se ani nestihli rozloučit. Ten prostě jednoho dne jenom nepřijel. Přišlo mi to dokonale absurdní, neboť Michal si tu mnoho let budoval (a vybudoval!!) síť blízkých lidí, což je (i pro Českou poštu) k nezaplacení. Navíc, Michal je z Modřan, a mohl tak pracovat doslova z domova. U České pošty prý pracuje dál, jezdí údajně někde v Tróji. Pokud to tak je, potom je to "zajímavá" logika - každý den jezdit z Modřan do Tróji a zpět, aby tam dělal, co předtím doma v Modřanech.  

Náš pošťák Michal snad nikdy neodvezl zásilku zpět v případě, že doma někoho nezastihl. Všechny nás tu znal, na každého měl kontakt a pokaždé tak nechal balík u někoho z nás. Pro nás to následně znamenalo tisíce drobných interakcí, když jsme si pak balíčky předávali. Každá interakce posilovala vazby mezi místními lidmi, vznikal tu díky tomu "sociální kapitál", který je tím hlavním, co z "nocleháren" dělá domovy, dobrá místa k životu. 

Místo Michala nám sem nastoupil nějaký pán, který tu nikoho nezná a stěží umí česky. Pokud někoho nezastihne, balík končí na poště, kam si pro něj musíme zajet a čekat tam ultra-dlouhé fronty. Je fascinující osahat si na vlastní kůži takto rychlý sešup kvality života jenom kvůli tomu, že nám z něho zmizeli dva blízcí lidé.   

Je jednoduše fascinující - zažít si na vlastní kůži tak rychlý pokles kvality života jenom kvůli tomu, že nám z něho zmizeli dva blízcí lidé - zaměstnanci České pošty.   

Naše pošta v Modřanech je, už nějakou chvíli, z poloviny zavřená. Z deseti přepážek jsou otevřené 4, včera odpoledne jen 3. Průměrná čekací doba je 30 min, ve špičkách 1,5 hodiny (viz několik fotek níže). Kdykoli si tam jdu sednout, vybaví se mi vzpomínky na fronty v komunismu. Jakoby se vrátil čas. Nad vstupem dovnitř visí plakát, že Česká pošta hledá zaměstnance. Slibují "stabilní zaměstnání a jistou mzdu".

Je to typický obraz České pošty těchto dní. Níže je video z 30.6. (snad se vám zobrazí) na pobočce v pražské ulici Moravská potom, co zavřeli pobočku v ulici Kubelíkova. V jednu chvíli tu čeká fronta více než osmdesáti lidí. Dovedete si představit, co všechno mohli tito lidé dělat? 

Pro kontext připomínám události z roku 2016, kdy se na veřejnost dostaly informace o odměňování vedení pošty - zde. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo byl/je na Č.poště zaměstnaný, nejspíš vám potvrdí, že nedůstojné podmínky, obrovský tlak na prodej toxických nesmyslů jako jsou losy, ponižování a šikana jsou zde normou - o tom například v textu: Pošta je před transformací, snad to nebude znamenat její úplné zničení. 

A proč to píšu? 

Česká pošta je státní podnik, tedy náš společný majetek. 
Ač si to málokdo uvědomuje, pošta a její doručovatelé mají zásadní vliv na "konvivialitu" tam, kde bydlíme (z lat. "con vivere", tj. žít spolu). Přeloženo: Je to něco, co v místech bydliště zlepšuje život, když funguje dobře, a co život zhoršuje/ztěžuje, když to funguje tak jako v posledních deset, patnáct let.

Pošta a její doručovatelé mají zásadní vliv na "konvivialitu" v místech bydliště (z lat. "con vivere", tj. žít spolu). Přeloženo: Je to něco, co doma zlepšuje život, když funguje dobře, a co život zhoršuje/ztěžuje, když to funguje tak jako v Česku posledním desetiletí. 

Jako člověka, který se věnuje fungování organizací, mě bolí i ta míra "mis-managementu" a to, jak je tento podnik před našima očima rozebírán a likvidován. Dění na České poště je součástí filozofie pravicových vlád, tj. těch, které zastupují zájmy korporací a miliardářů, ne nás obyčejných lidí, zkomodifikovat, tj. zpeněžit/zprivatizovat vše, co je veřejné a/nebo dosud nezpoplatněné. 

Víte, kolik byznysu získá - likvidací České pošty - soukromý byznys (PPL, GLS, Zásilkovna, banky a další byznys) a kolik se tak zpětně dostane zpět (pravicovým) politikům formou sponzorských darů a skrytých plateb... a o co hlouběji se propadneme do bludného kruhu posilování moci peněz, v kterém jsme uvízli? V tomto ohledu je likvidace České pošty jedním z mnoha obrazů ničení života, které máme možnost - po covidu nyní ve zrychleném režimu, pozorovat. 

____________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Všechny moje články: Linktree 
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.