Ahoj přátelé! Mám tu (pro mě dva velmi důležité) rozhovory (nejenom) o zemědělství. O tom, co to vůbec je a co to není. O tom, proč má povolání v této branži tak nízké společenské postavení a o tom jaký je rozdíl mezi tím „průmyslově/chemickým“ a tím k přírodě a člověku šetrným. Povídali jsme si s Jaroslavem Lenhartem (Svobodný statek, Camphill) a Honzou Valeškou (KPZ, Potravinová suverenita, Kuchyňka), dvěma velmi inspirativními lidmi, kteří se tématem jídla, hospodařením a nezávislými decentralizovanými potravinovými komunitami dlouhodobě zabývají. Jaroslav bude i hostem 4.10. na debatě o Životě bez škatulek.

Jedním z důvodů pro toto povídání byla moje dlouhodobá fascinace jedním z pravidel naší společnosti, podle kterého čím zjevněji prospívá práce jiným lidem (včetně těch, kteří jí vykonávají), tím méně je placená. O zemědělcích to platí stejně jako o učitelích, zdravotnících, pekařích nebo třeba o zednících. Zde se tomu divím:

Faktem je, že dnešní většinové zemědělství se přístupem pramálo odlišuje například od TPCA v Kolíně nebo od Škody a.s. Je to továrna jako každá jiná, jejímž hlavním cílem je maximalizace zisku – víc za míň. Jediným rozdílem je vyšší míra nejistoty daná vlivem počasí. Výstupem tohoto stylu zemědělství jsou zpravidla chemo-potraviny s různou mírou toxicity (další absurdita: potravinám bez pesticidů říkáme „bio“ a těm s pesticidy jednoduše „potraviny“), mrtvá půda, znečištěná povrchová i podzemní voda, tuny CO2, metanu a dalších skleníkových plynů, mizející druhy, zhoršující se lidské zdraví. Více o tom Honza Valeška na Svobodě NaŽivo:

„Eko-zemědělství“, tj. zemědělství šetrné k přírodě i k člověku je přitom práce s rostlinami a se zvířaty, která stojí na pochopení toho, jak funguje příroda (půda, slunce, vítr, déšť, spolupracující organizmy). O smysluplnosti a tedy radostnosti práce v takovém zemědělství si může 8 z 10 dnešních zaměstnanců jen zdát (viz např. Korporizace). Je to práce venku, v přírodě – tedy násobně zdravější než kdekoli v továrně či v kanceláři (viz Syndrom nezdravých budov). Především je to ale práce skutečně užitečná.

Myslím, že na tom, jak přistupujeme k přírodě a k zemědělství, může člověk pochopit i velkou část fungování lidského ekonomicko-společenského systému. Ty dva rozhovory tedy vůbec nemusíte poslouchat jako povídání o půdě a o jídle (pokud to není vaším zájmem), ale o tom, jak organizujeme společnost a tím možná pochopit zase další dílek skládanky, ze které se skládá život.

Na závěr tu mám 3 PS-ka:

P.S.1: Minulý týden jsem poslal svůj první newsletter – mrkněte ZDE. Chtěl bych nějaký takový soupis splodit 6-10 x do roka. Pokud o něj stojíte, objednejte si ho zde.

P.S.2: Do 15.9. je možnost hlásit na podzimní cyklus přednášek „Život v 21.století“ za výhodněných podmínek nebo na jednotlivé přednášky zvlášť: 4.10. Život bez škatulek, 3.11. Důlek a 6.12. Svobodná firma.

P.S.3: Do 30.9. je možné se hlásit na podzimní workshopy: na Důlek aneb, jak si vytvořit práci, která pro vás bude smyslu-plná a pro druhé užitečná, 19.-21.10 a na: Tvrdě, kamarádsky nebo jinak? neboli jak v sobě probudit schopnost vést druhé, 26.-27.10.2016.