Jeden zářijový týden na mé zahradě Aneb, jak se vrátit k jídlu a k lidem

10. 09. 2025, TOMÁŠ HAJZLER

Můj život se už mnoho let točí hodně okolo jídla - viz projekty Zpátky k jídlu, KPZ-ky, Hostina,.... Deset důvodů, proč zahradničím. Do tohoto blogu kopíruji pár střípků z toho, co jsem (okolo jídla) zažil za poslední týden. 

Nejprve dovolte krátký kontext: 

Dříve se lidé stravovali ze zahrad, z lesa a vodních ploch. Dnes se stravují z továren. Není proto divu, že jsme stále nemocnější. Náš potravinový systém byl unesen korporacemi. Velké části Česka patří mezi tzv. "potravinové pouště", což jsou zóny, kde není možné (nebo je mimořádně obtížné) se dostat ke skutečnému, lokálnímu, sezónnímu jídlu bez pesticidů, bez přidaných toxických látek a toxických jednorázových obalů. Jídlo se u nás stalo vysoce průmyslově opracovanou, jedovatou chemo(p)otravinou. Počet lidí, kteří ztratili svobodu dostat se ke skutečnému jídlu, u nás roste. 

Jídlo se, v moderní kapitalistické společnosti, stalo vysoce průmyslově opracovanou, nekvalitní chemo(p)otravinou.

Podstatný je i ekonomický aspekt dnešní "krize stravování". Na moderní (korporátní a též stále méně kvalitní) p-otraviny je totiž třeba stále více vydělávat. Peníze za ně dnes posíláme do daňových rájů. Tím, že peníze ne-zůstávají doma, nefinancují to, co doma zlepšuje život… místní podniky, dostupné bydlení, funkční zdravotnictví, osvobozování školství, regenerativní zemědělství, veřejný prostor, čisté a volně přístupné vodní plochy, systémy zadržení vody v krajině, komunitní prostory, udržitelné zdroje energie, dostupnou a frekventovanou veřejnou dopravu, obecně veřejnou infrastrukturu,.. Naše peníze jdou (místo toho) miliardářům, kteří z podstaty kapitalismu neinvestují do toho, co zlepšuje život pro nás všechny, ale tam, kde jim to přinese největší zisk - do těžby ropy, uhlí, plynu, zbrojení a válčení, kouření, alkoholu, spekulativních krypto-měn, rychlé módy, SUV-ček, plánovaného zastarávání, výroby soukromých tryskáčů, jachet a samozřejmě do spekulativních nemovitostí,... 

V rámci naší rodiny a sousedské komunity se - všemu navzdory - snažíme (už mnoho let) vrátit k jídlu a k lidem. Jednou z aktivit, kterým věnujeme hodně energie jsou, vedle pěstování a zpracování jídla, hostiny - viz např.  

Každý může toxický, ožebračující systém (nad)národních p-otravinových korporací hacknout - všichni můžeme sbírat jídlo v přírodě, sušit, zavařovat, pořádat hostiny a hlavně pěstovat - i kdybyste měli jen okenní parapet.

Co se pěstování týče, já osobně pečuji o tři zahrádky, které nás zásobují prvotřídním jídlem (malá paneláková u našeho bytu v Komořanech - cca 30m2, větší v kolonii v Praze Cholupicích (300 m2) a pak pomáhám na horské zahradě u maminky v Čenkovicích (cca 400m2). 

Zde je několik střípků z toho, co jsme okolo jídla zažili jen za minulý týden: 

Včera jsme - letos už potřetí - zavařovali naši tradiční rajčatovou omáčku. Respektive, poslední dva roky vaříme většinou "jenom" protlak (a pak kečup)...

Vařením rajčat jsme během let nakazili i řadu lidí okolo nás. Poslední roky tak vaříme ve velkém se sousedy. Náš zelinář Miloš Kurka včera přivezl prvních cca 100 kg. O víkendu vařili naši sousedi Martin s Vítkem, včera my, dnes vaří sousedka Katka. Pro 5 lísek si k nám včera přijeli ještě další kamarádi z jiné části Prahy. Náš komunitní 20 l hrnec tento měsíc opravdu nezahálí.

Dozrála mi letos, poprvé v historii, kukuřice. Tento týden sklízím. 

S naší KPZ-kou organizujeme další "bezobalení" - hromadný nákup od Probia - viz: 

V sobotu mi volal soused, že "průser", že se nám vyvrátila jabloň a spadla na plot mezi námi. Tak jsme se s holkama sebrali, dali si "brigádu", očesali (trochu předčasně) jablka a pak pokáceli jabloň. Asi mi uvolnila místo pro zeleninu. 

Takhle to dopadlo: 

A tolikhle jablek z ní bylo: 

Nastříhal jsem už i letošní Čenkovickou bylinnou směs:

Namíchal jsem (pokusně) kimchi z toscany a kadeřávku (čínské zelí mi žerou brouci a slimáci). Už mi pěkně kvasí... 

Založil jsem 2 sklenice oreganového oleje:

Založil jsem tři nádoby první várky jablečného octa (zde dvě z nich):

Sbírám a mrazím maliny. Tohle teď sbírám obden: 

Máme rekordní úrodu mrkve, řepy, kopru, paprik, mangoldu, toscany,..… tak sklízíme, zpracováváme, pořádáme hostiny, rozdáváme...

Do-rozsázel jsem si poslední várku podzimní/zimní zeleniny...

Nafermentoval jsem si řepu (čerenou/žlutou - s koprem): 

Rajčat jsem dal letos 16 druhů. Je to neuvěřitelná plejáda barev, tvarů a chutí. 

Sklidil jsem brambory (ty tedy patří mezi letošní zklamání)

Lilek a meloun - další dvě letošní zklamání - něco roste, stále to nevzdávám, ale obecně spíš debakl :-). 

Dýně ale jedou...

Tohle je jeden z mých základních nástrojů - japonská kosička. Po letech se mi rozpadla. V českých hipsterských eshopech ji prodávají za 500 kč plus. Kamarád mi ji přivezl z Okinawy za (na naše) 40 Kč. Raduju se. 

Dnes ještě naposledy jíchuju, sklízím další jablka, tento týden poprvé moštujeme, blíží se ořechy, šípek, pokračují rajčata, papriky,.. Každý den něco. Raduju se a doporučuju všem, kdo mohou i kdybyste měli jen parapet v městském bytě. 

Stejně tak doporučuji - pokud možno - nejíst sám á la Hostina:

P.S.: Před týdnem jsme s kamarádem postavili dřevník. Svépomocí, sousedsky, přitom profesionálně. Pro mě je společné budování vzácnost, neboť já tyhle věci neumím. Připomněl jsem si, jak naplňující a sbližující je jakákoli společná komunitní/sousedská spolu-tvorba. Připomněl jsem si, jak “hloupí” jsme, že jsme tolik příležitostí pro společné tvoření nechali sebrat korporacemi. Ještě za mého dětství bylo naprosto normální, že si chlapi z ulice pomáhali navzájem na stavbách, ženy společně zavařovaly, pletly, háčkovaly,… nebo mnoha jinými způsoby “draly peří.”. 

Každá taková interakce je to, co nese skvělé výsledky, tvoří a upevňuje vazby, řeší konflikty (nebo jim spíše předchází), naplňuje a též vydatně pomáhá proti - dnes stále krutějšímu - mzdovému otroctví. 

Nechat si tuto tvorbu vzít, je dokonalý recept na prázdnotu, zotročení krysím závodem, osamělost, rozdělenost a nakonec i nemoc…A naopak: vzít si (společnou) tvorbu zpět, kdekoli je to jen trochu možné, je recept na radost, blízkost, pospolitost, krásné výsledky a značné ekonomické úspory. 

Až budete mít potřebu něco vybudovat, vytvořit, zbořit, postavit, opravit,… svolejte kamarády a zorganizujete brigádu á la Permablitz v Cholupích. 

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.

V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.