• Co děláš? Co tě živí? Máš se?

    IMG_2139

    Co děláš?; Co Tě živí?; Jak moc pracuješ?; Jak se vlastně vůbec máš?… jsou otázky, na které mám dlouhodobě potíž odpovídat. Asi proto, že toho dělám relativně dost. Možná proto, že jsem si smazal rozdíl mezi "vyděláváním na život" a samotným životem. Prakticky nedělám nic, co by mě netěšilo. Když se mě tedy někdo zeptá, co dělám - nevím, co vybrat a o čem mluvit. Tápu i v tom, co mě živí. Kromě toho, že zvyšuji trvale "podíl nepeněžního zajišťování svých potřeb", dozvídám se to jen jednou za rok od našeho účetního Dana.
    A jak se mám? No asi jako každý se někdy raduju, jindy zase pláču. Kecám. Plakat moc neumím. Ale smutno mi je někdy dost.
    Buď jak buď, napadlo mě si zase po čase sednout a zkusit si to pro větší kl číst více

  • O nové práci a o minimalismu

    Včera jsme odevzdali moji novou knihu Třináct tisíc dní k sazbě - tak už to do konce února dopadne. Kdo můžete, držte palce (díky). V jedné kapitole tam narazíte mimo jiné i na setkání s Christinou Bell. Nadchlo mě, že ta žena vlastnila (zcela vědomě a s rozmyslem) pouze dvě tašky a malou modrou Hondu a přesto žila pohodlným životem moderního západního člověka. U nás to podobně praktikuje mimo jiné David Cháb. Nevlastní skoro nic a žije si přitom naprosto radostným životem (svého času na Kanárských ostrovech). Kromě jeho experimentů s "minimalismem" a "disfrutalismem"  je pro mě i jedním z velmi inspirativních příkladů lidí, kteří opustili vyhřátou zlatou klícku a vytvořili si vlastní smyslupln číst více

  • Naše první firma

    Naše první firma je naše rodina. Táta s mámou jsou naši první šéfové, sourozenci kolegové, soused naše první konkurence... Právě tam se rodí naše návyky, tam se tvarují naše hodnoty, tam se tříbí náš charakter... V rodině získáváme základy naše pozdějšího přístupu k životu a tedy i k jeho hlavní náplni, kterou je práce (či jakkoli jinak budeme říkat činnosti vedoucí k nějakému výsledku). Velmi zjednodušeně se právě tady naučíme vyhledávat hierarchické struktury, ve kterých se podřizujeme mocnějším či podřízení naopak po méně mocných vyžadujeme. Nebo se naučíme samostatnosti a zodpovědnosti a svůj život pak následně dokážeme stavět mnohem častěji na vlastních potřebách vyvážených respektem vůči potřebám druhých lidí a ostatního života. Podívejte se na přednášku Katky Králové (Nevýchova) z letošní číst více

  • Za kolik prodáváte vaší svobodu?

    Když už jsme u toho prázdninového rozjímání (viz Na čem skutečně záleží?), mrknětě i na tenhle kousek filmu. A prosím neříkejte, že ho znáte! Alespoň já myslím, že vidět, je něco jiného než znát. A i kdyby, tak od "znát" je zpravidla ještě pěkně dlouhá cesta k "dělat". Takže tady je další prázdninová otázka: "Za kolik prodáváte vaší svobodu? Případně za kolik by byla na prodej?" A neptám se "řečnicky" Ta částka by mě zajímala. Za kolik Kč (či v jakékoli jiné měně) svou svobodu (tj. život tak, jako ho chcete) prodáváte?

    číst více

  • Jak se zbavit super-marketů?

    Zdravím z Gruzie. Před chvílí jsme dorazili do Batumi.
    Zvláštní místo... z jedné čtvrtiny historický (před-sovětský), z druhé (furt ještě) sovětský, z třetí (částečně) zkrachovalý a z poslední (nově) hotelo-kasinoidní.
    Ke snídani jsem koupil chačapuri. Od paní "v díře ve zdi". Za rohem. Právě to vytahovala z trouby. Zabalila mi to, usmála se a ještě přihodila fórek. Doma (jsme tu přes airbnb) jsem k tomu ještě v džezvě uvařil tureckýho turka. Nic tak dobrýho jsem dlouho nejedl...
    Gruzie je jedním z míst, kam se vyplatí přijet třeba proto, aby si člověk připomenul, jak chutná skutečné jídlo.

    číst více

  • Maestri de sci

    DSCN5507

    Byli jsme přes víkend v italských horách a já tam narazil na tuhle cedulku. Dávám ji sem s krátkou úvahou na téma mistrovství.

    číst více

  • Jak se mění svět práce?

    Tuhle přednášku jsem měl v plus/mínus podobné formě v Praze, Ostravě, Žilině, Bratislavě, v Brně a bůhvíkde ještě. Naposledy v Brně byla kamera, a tak ji dávám k šíření. Pokud vás cokoli osloví, šiřte (máte-li kamarády ve státní sféře - na ministerstvu práce a soc. věcí, min. průmyslu, prosím pošlete jim na to odkaz). Jestli cokoli vidíte jinak, zapolemizujme si. Myslím si, že se jedná o téma, o kterém bychom jako společnost měli začít urgentně diskutovat.  Do této soboty 4.4. se můžete hlásit na třídenní workshop s názvem Najděte svůj důlek, který se koná 24.-26.4. někde ve středních Čechách (chatu momentálně hledáme). Je tam ještě pár míst. Více o tématu v knize Peníze, nebo život?.

    číst více

  • Nová práce

    Děti oblepili školu a burcují rodinu a kamarády do toho, aby vybrali potřebné peníze na svého rodilého učitele angličtiny - viz minulý post "dětský crowdfunding". Držme jim palce nebo - kdo je chcete podpořit - pošleme třeba stopadesátikorunu (můžete zde). Já tu mám dnes jednu debatu z konference "Next New World", na kterou doporučuji se podívat. Zazní v ní totiž mnoho myšlenek na téma měnícího se světa práce, které k nám zatím příliš nedorazily.

    číst více

  • Dětský crowdfunding

    Nemám peníze!”; “Nemám nápad!”; “Nevím jak!”;… bla, bla, bla. Výmluv, proč se nevěnovat tomu, co máme rádi s lidmi, kteří nám jsou blízcí, je nespočet. Nedostatek peněz patří bezesporu do top 3. Já si ale potvrdil, že kdo chce zpravidla hledá způsoby a kdo nechce, hledá většinou důvody. Co se týče peněz, nikdy to nebylo snažší než v dnešní době a v naší části světa. Už není nutné sázet ve sportce, přepadat dostavník nebo doufat, že umře bohatá teta. Stačí trochu “nakoumat” váš důlek, popsat první projekt, chytit iphone (nebo jakoukoli jinou kamerku), natočit krátké video, projekt vyvěsit na jeden z crowdfundingových portálů a tam požádat o podporu vaše fanoušky. Kromě nespočtu mezinárodních existují tři české hithit.cz, startovač.cz a nakopni.me (nebo jich je víc?). Samozřejmě jako v případě spermií, číst více

  • Dej, dej, dej & požá-dej

    Pokud se chcete něčím živit, je třeba dělat to - pro vás - správné. To, co vás pálí, v čem jste nejlepší a co je pro druhé lidi opravdu užitečné (já tomu říkám důlek - bod 3.). Dělat správnou věc ale nestačí. Je třeba ji dělat správně. Jak nejlíp dovedete. Ale ne líp :-). Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí podle motta: “Dělejte, co milujete. Milujte, co děláte”.

    číst více