• Díky za 1% pro planetu a Hnutí duha za jejich práci v roce 2020

    Před dvěma lety jsme se s Peoplecommem stali partnery Hnutí duha (zde) a jako součást hnutí 1% pro planetu se každoročně dobrovolně zdaňujeme a Duze posíláme 1% našich příjmů. Je to součást našich snah o snížení dopadu našeho knižního snažení na přírodu. Odeslání našeho "jednoho procenta" je každý rok příležitost zreflektovat, čím jen tato jediná organizace prospěla naší přírodě a tím i globálním snahám o zvrácení změn klimatu a zastavení destrukce přírody. V tomto blogu se podívejte, čemu se v Duze (i v tom podivném covidovém) roce 2020 věnovali a poslechněte si rozhovor s jejich ředitelkou Aničkou Kárníkovou, který jsme natočili minulé léto v rámci projektu Zpátky k jídlu.  

    číst více
  • Cesta veřejnou dopravou z Prahy do Čenkovic jako přehlídka solidarity (2. díl seriálu o car-free životě)

    Nedávno jsem sliboval seriál o našem "car-free životě". Jenomže jsou furt důležitější a urgentnější věci, a tak to odkládám.
    Tento pátek jsem se ale zase při jedné cestě dojal natolik, že jsem si řekl, že se do toho už musím pustit. Zážitek jsem sepsal do dnešního blogu a příští měsíc vyjde v Pravém domácím časopisu článek, kde jsem dopodrobna popsal své hlavní důvody, proč žijeme jako rodina bez auta, ten sem vložím a potom budu přidávat další díly tak, jak jsem je rozpracoval v knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Jedním z hlavních důvodů, proč jezdit veřejnou přepravou a ne autem, jsou právě drobné střety s humanitou, kdy se setká člověk s člověkem, ne zákazník s dodavatelem. Jsou to krásné chvíle... chvíle, kvůli kterým stojí za to žít. O několika těchto střetech je i dnešní článek. 

    číst více
  • Proč potřebujeme pohodové rodičovství?

    Mému kamarádovi Milanu Studničkovi vyšla nová - dle mého velmi důležitá - kniha s názvem Pohodové rodičovství. Knize jsem napsal předmluvu a s Milanem jsme téma pohodového rodičovství, dětství a výchovy probrali před kamerou. Obě věci najdete zde v blogu - video nahoře, předmluvu dole. Knihu najdete u nás v eshopu zde

    číst více
  • Co nám teče z kohoutku aneb Proč problém řešit, když je na něm možné vydělat?

    Kvalita pitné vody se týká každého z nás. Nikdo bez ní nepřežije. Ti bohatší si ji mohou koupit v PET lahvích (v mylné naději, že je čistší než ta z kohoutku nebo ze studny) nebo si doma naistalovat filtr (v bláhové naději, že si kohoutkovku očistí od pesticidů, hormonů, reziduí léčiv nebo mikroplastů). My ostatní jsme odkázání na to, co nám přiteče kohoutkem z veřejných zdrojů nebo z vlastní studny. Dozvědět se, co pijeme může člověka vylekat, ale zároveň nás to může probudit, abychom zatlačili na naše zákonodárce a požadovali okamžitou instalaci uhlíkových filtrů na hlavní veřejné zdroje vody a urychlené zavedení zón ekologického zemědělství v dostatečné vzdálenosti od zdrojů pitné vody. 

    číst více
  • Odpojený muž: vládce nad ostatními muži, ženami, dětmi a vším ostatním životem


    V dnešním textu navazuji na článek s názvem: "Mytologie moderní společnosti II. - Příběh oddělenosti aneb Každý sám za sebe" tématem odpojenosti moderního muže (od sebe, od druhých, od práce a od přírody - o tomto tématu více i v článku "Čtvero ročních odcizení". 

    číst více
  • Smrt jistá, hodina nejistá aneb pět let od chvíle, co odešel Lukáš


    Dnes by měl narozeniny Lukáš. Letos je to pět let, co nám ze dne na den zmizel ze života (zde). Mnohým z nás od té doby chybí. Já s ním vedu pravidelné vnitřní monology (nejenom o zhoršujícím se stavu světa). Věnoval jsem mu svojí novou knihu, kde na konci popisuji "zážitek" jeho smrti, našeho truchlení a loučení. Rozhodl jsem se  ten kus textu překopírovat do blogu jako vzpomínku a také jako výzvu, abychom se (pokud covid dovolí) my, kteří jsme ho měli rádi, po pěti letech opět sešli a zavzpomínali na něj - na výročí jeho odchodu, V PÁTEK 18.6.'21 V 16.00 V KARLACHOVÝCH SADECH. Kdo přijdete, napište mi prosím na tomas@peoplecomm.cz, ať víme na koho se těšit. Všiml jsem si, že máloco dovede spojit tak, jako smrt. A v naší stále rozdělenější společnosti potřebujeme máloco tolik jako spojení. Lukáš by nás tak mohl znovu spojit. To byla jedna z věcí, v kterých vynikal - otevírat srdce a spojovat. 

    číst více
  • Mytologie moderní společnosti II. - Příběh oddělenosti aneb Každý sám za sebe

    V první díle seriálu "Mytologie moderní společnosti" (Mýtus svobodné vůle jako to hlavní, co nás dnes drží v šachu) jste se měli možnost seznámit s jedním ze dvou nejzákladnějších příběhů moderní společnosti, kterým je mýtus svobodné vůle. Dnes se podívejte ten druhý základ, na kterém naše moderní společnost už bezmála 500 let stojí - na mýtus oddělenosti. 

    číst více
  • Suma ekologická: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti

    Kniha Dobrý život ve stínu konzumní společnosti byla míněna jako můj nejdůležitější příspěvek do celospolečenské diskuze o stavu světa, kořenech našich problémů a hledání cest, kudy dál. Od začátku prodeje se šíří stále stejným tempem a objevují se první ohlasy, podle kterých se zdá, že by k diskuzi přispět mohla a snad i spolu-zažehnout nějakou revoluci. Občas si někdo dá práci a své dojmy z knihy popíše detailněji tak jako například básník, literární teoretik a pedagog Josef Peterka. Jeho recenze se čte jako báseň. 

    číst více
  • Mytologie moderní společnosti I. - Mýtus svobodné vůle jako to hlavní, co nás dnes drží v šachu

    Historici a antropologové často upozorňují na fakt, že Homo sapiens, původně bezvýznamný živočich kdesi zprostředka potravinové pyramidy, se vyhoupl až na samý vrchol proto, že jako jediný druh na planetě dokáže spolupracovat s miliony, ba dokonce s miliardami jiných příslušníků svého druhu, které osobně vůbec nezná. Žádný jiný živočich toto nedokáže. Je to možné především díky tomu, že člověk umí vyprávět příběhy a těm následně i věřit. Sdílený příběh je pak to hlavní, co z jednotlivců dělá společnost. Takovým příběhům říkáme nejčastěji mýty. Ty mohou být pravdivé či smyšlené, životu mohou prospívat, nebo ho mohou ničit. V každém případě jsou však tím, co dává životu smysl, strukturu a řád a co z nás lidí udělalo pány tvorstva. Mýty jsou ze své podstaty neviditelné. Není to ústava, která by byla někde sepsaná. Často se do nich rodíme, bereme je jako dané a dál je vyprávíme tak, jak byly vyprávěny nám.

    Jedním z nejdůležitějších mýtů moderní liberální společnosti je mýtus o svobodné vůli, který nás učí věřit, že se rozhodujeme zcela svobodně a nezávisle na ostatních lidech a naší kultuře. Pravda je však jiná. Naše vůle není svobodná, ale podmíněná (výchovou, kulturou, prostředím). Čím méně si tento fakt uvědomuje, tím jednodušeji jsme manipulovatelní. V době nástupu šmírovacího kapitalismu, stále drsnějšího politického (i jiného) marketingu v kontextu dominance sociálních sítí, je demystifikace mýtu svobodné vůle jedním z našich nejdůležitějších úkolů.

    číst více
  • Úcta k základním lidským potřebám nebo byznys?

    Během Covidu máme ojedinělou možnost všimnout si toho, jak naše společnost funguje. To, co bývá běžnému člověku skryto je najednou jako pod mikroskopem. Naše dcera Valérie byla nedávno s kamarádkou v centru Prahy. Vrátila se ale mnohem dřív než plánovala. Důvodem bylo to, že holky nenalezly ve městě ani po půl hodině toaletu. Dostupnost veřejných toalet (která je nyní covidem dokonale obnažená) patří k rysům společnosti, na které je možné ukázat skryté hodnotové systémy. O to se chci pokusit v dnešním blogu. Mimochodem, o tématu jsem psal v roce 2018 na stránkách Pravého domácího časopisu v textu s názvem "Toaleta: Lidské právo nebo produkt?". 

    číst více