Blog o nové práci a dobrém životě

Včera v Da Vinci v Dolních Břežanech jsme ještě nasedli na vlnu oslav 30 let svobody v naší zemi a bavili se o tom, co to svoboda je a co to není. Pokusil jsem se převyprávět svou cestu zkoumání svobody a podělit se o některá zjištění, která mi otevřela oči. Chcete-li, podívejte se na to ze záznamu. Níže se podívejte i na prezentaci: 

číst více

Už rok nevlastníme auto. O co míň sedíme za volantem, o to víc máme zkušeností s veřejnou dopravou. Ty v naší zemi jsou někdy opravdu bizarní. Naše poslední zkušenost s cestou autobusem provozovaným společností Flixbus z pražského nádraží Černý most do Liberce je z kategorie těch nejbizarnějších. 

číst více

Byl jsem včera večer na představení nové aktivity firmy Patagonia s názvem Patagonia Action Works. Dostal jsem tam za úkol vyjádřit se k tématu enviromentální krize. Byl to večer plný skvělého vyprávění a naděje. Na můj vstup se můžete podívat ze záznamu výše. 

číst více

Vydávat se na netu za někoho jiného je hračka. Hacknout někomu účet na některé sociální síti už taková hračka není, ale jak pro koho. Člověk o tom slyší,  víme, že se to děje a víme, že se to děje (ve velkém) u náctiletých, dokonce u dětí a víme, že kyberšikana zabíjí. Co se týče sebevraždy, u dětských obětí se zvyšuje pravděpodobnost dvakrát. Otevřete si nějaký prohlížeč a zadejte: "cyber bullying statistics" a možná se budete divit.
Jenomže, jak už to tak bývá, slyšet a číst si o tom je jedna věc, ale zažít to na vlastní kůži je věc druhá. 
A já to teď zažil. U své třináctileté dcery Valérie.   

číst více

Když jsme byli malí, dospělý svět po nás požadoval, abychom byli hodní a abychom nezlobili. Když jsme "tuto hru" odmítali hrát, hrozili nám nepřijetím. To nás samozřejmě děsilo. Pro dítě není nic horšího! A tak jsme se snažili být hodní (přijetí) a ne-zlo-bit. Tak dlouho jsme se snažili, až jsme přestali slyšet sebe a začali místo toho poslouchat druhé. Odřízli jsme se od svých pocitů, které jsou oním kompasem, který nám říká, co je správně a co špatně, co je pravda a co lež, komu věřit a komu ne nebo kdy už máme dost. Většina dospělých tak dnes své tělo neslyší, nerozumí svým pocitům. Proto si neumí stanovit své hranice a ohlídat si vlastní míru... bohužel příliš často až tak, že smrtelně onemocní. O tom, jak tento mechanismus funguje a co s tím, je tato kniha. V tomto blogu si přečtěte mojí předmluvu, ve které se snažím vysvětlit v čem je právě tato kniha speciální.  

číst více

Máme za sebou s Peoplecommem druhý rok na cestě k vizi nejekologičtějších tištěných knih v Evropě, druhý rok s 1% pro planetu. V tomto článku chci říct, co se nám v tom podařilo a jak jsme se stali partnery Hnutí duha. 

číst více

"To hlavní, co můžete dát vašim dětem je vaše štěstí a pohoda." 
"Abyste vychovali zdravé dítě, potřebujete 2,75 dospělého, kteří budou fyzicky i psychicky přítomní." 
"Když nezvoráte první dva roky výchovy, můžete si chvíli odpočinout. Když je zvoráte, čekají vás desítky let snah o nápravu." 
Toto jsou jen tři příklady myšlenek Gábora Matého (více např ve videu v úvodu), kterému jsme právě vydali v češtině dvě z jeho knih: Když tělo řekne NE a Držte si své děti. Knihy nalezntete i ve dvou cenově zvýhodněných balíčcích Gábor Maté (Držte si své děti & Když tělo řekne NE) a Vztahy a rodičovství postavené na citovém poutu (Držte si své děti & Budování citového pouta). 
A já mám na vás dvě prosby. Knihy jsou dalším krokem k naplnění naší vize nejekologičtějších tištěných knih v Evropě: Od roku 2016 tiskneme na recyklovaný papír, přírodními barvami, šijeme, nelepíme, snížili jsme počet barev, sjednotili jsme formát, aby bylo co nejméně odpadu, CO2, vody a škodlivin. Nyní jsme zkusili novou formu připevňování obálky ke knize. Moc vás prosíme o zpětnou vazbu - a to, jak první dojem tak i po čase, jaký z toho máte pocit a jak to drží.
Druhou prosbou je to, abyste nám pomohli obě knihy rozšířit mezi lidi. Gábor Maté přináší na mnohá témata zcela revoluční pohled a ve světě je vidět, jak jeho myšlenky pomáhají léčit, napravovat mezilidské vztahy, zlepšovat život.
V tomto blogu si přečtěte předmluvu, kterou jsem napsal ke knize Držte si své děti. V textu se snažím se vysvětlit proč bych si přál, aby si právě tuto knihu přečetl každý rodič. Je to samozřejmě bláhové přání. Kdyby se tak ale stalo, naše společnost by se musela proměnit od základu. V to věřím. 

číst více

Obživa funguje. Vloni, 2.10. jsem - vlastně jen o pár blogů níže - psal, že spouštíme registraci. V té době bylo všechno jenom na papíře a v několika hlavách. Pak jsme byli chvíli na cestách a když jsme se koncem května vrátili, Obživa byla na světě :-). Nefunguje zatím 100% tak, jak jsme jí plánovali v Kobylisích. Na tu je třeba minimálně 200 členů. Protože se zatím zaregistrovalo 108 lidí (aktuálně zde), rozjela se zatím v menším, zkušebním formátu na Florenci. Aktuální sortiment je zde. 
Tento blog píšu proto, abych se podělil o radost, kterou z toho cítím a také, abych požádal o pomoc s rozkřiknutím, že tu takový projekt existuje. Proč? Abychom propojili další lidi, kteří potřebují jídlo s těmi, kteří umí jídlo obstarat. A pak taky proto, abychom se co nejdříve dostali na potřebných 200 lidí a mohli se do toho opřít naplno ve Dvoře v Kobylisích (nebo spíše 250 v případě, že bychom pokračovali i na Florenci).  

číst více

Moje velká obava v souvislosti se změnami klimatu je, jak si vypěstujeme jídlo. A tak jsem chtěl zjistit, jak to dělají v extrémních klimatických podmínkách. Po 45 stupních v Austrálii jsme si zkusili 32 stupňů (s 90% vlhkostí) na Samoi. Strávili jsme týden na farmě, v malé vesničce ostrově Savai'i. Holky natočily do školy video (nahoře) a dole si o té zkušenosti povídáme. 

číst více

V rámci našeho letošního putování jsme strávili deset dní na permakulturní, soběstačné farmě nedaleko australského Hurstbridge. Po foto-reportáži z Dandenongu se chci podělit i o tuto naši zemědělskou zkušenost, neboť mi přišla mimořádně oči-otevírající.
Cílem farmy o velikosti 33 ha, tj. zhruba padesáti fotbalových hřišť je (pouze) soběstačnost - tj. měla by uživit její zakladatelku, lidi, kteří na ní pracují a posloužit jako inspirace ostatním v tom, jak pěstovat a chovat jídlo v podmínkách extrémního sucha, veder a hrozby požárů.
Na cestě jsme i s našimi dětmi (Valentýna 8, Valérie 13), které v tomto období studují na vlastní triko. Kromě zadané práce, kterou dostaly u sebe ve škole jsme se dohodli, že budeme jako studijního materiálu využívat vše, co nám život přihraje. A právě zmiňovaná farma byl parádní výcvikový camp. 
Dohodli jsme se s holkama, že z našeho pobytu natočíme krátký dokument (v úvodu). 

číst více