Blog o nové práci a dobrém životě

Minulý čtvrtek jsme strávili na evropském summitu organizace s názvem 1% pro planetu v Amsterdamu. Byl to den, který mě nabil i vybil na hodně dlouho. V tomto blogu se podívejte na pár fotek a dojmů.

číst více

Když se rozhlédnete okolo, nemůžete si nevšimnout, kolik lidí se všude probouzí a kolik iniciativ na polidštění života se děje zezdola. Jednou z nových je projekt video-rozhovorů Leap Makers, který si dal do podtitulku: Vracíme Čechům důvěru v sebe i ostatní. V našich projektech motivujeme lidi překonávat své hranice a naplňovat svůj potenciál. Měl jsem tu čest, že mě kluci vyzpovídali mezi prvními. Bylo to moc príma letní povídání. Mluvíme o úspěchu, štěstí, práci i o obyčejném životě. Zaposlouchejte se. 

číst více

Stavovali jsme se minulý týden u disfrutalistky, antropoložky a velké experimentároky se životem Katky Varhaník Wildové. Katku můžete znát z Manifestu disfrutalismu, z Kapitol z dospělé ekonomie, jejích článků v Pravém domácím časopise nebo našich rozhovorů z maringotky (např. zde). V mém okolí je to jeden z mála lidí, který dokáže žít bez toho, že by na život musel vydělávat. Pro nás ostatní je tak obrovskou inspirací v tom, jak se vymanit z nadvlády peněz a pro mnohé i z tzv. hypotékového otroctví.

číst více

Na tenhle blog jsem se těšil dva roky :-). Spouštíme jím totiž registraci do prvního spolkového obchodu OBŽIVA, kterým chceme do našich končin přinést (staro)nový model obchodu, který vlastní jeho členové. V situaci, kdy českému trhu s potravinami dominují nadnárodní potravinové řetězce nabízející všechno možné, jen ne skutečné jídlo a odsávající hodnotu neznámo kam, to považujeme za velmi důležité.
Obchod chceme otevřít na jaře 2019 v prostorách pražského Dvora Kobylisy. V tomto blogu chci vysvětlit, jak Obživa funguje, čím je tento projekt v českých podmínkách unikátní a jak se do něho zapojit. Máte-li zájem, ZDE se můžete zaregistrovat.

A moc prosím, pomozte nám Obživu rozkřiknout do světa, ať se o ní dozví ti, pro které by mohla být cestou k jídlu a/nebo ti, kteří by podobný obchod mohli otevřít ve své obci či čtvrti.

číst více

Někdy od roku 2005 jsem se profesně věnoval na prvním místě budoucnosti práce. V té době jsem se začal divit, kolik lidí vydělává na život místo aby prostě žili. Navrhl jsem Důlek, napsal k tomu knihu, odstartoval Svobodu v práci, která nakonec vyústila v projekt Slušné firmy. Okolo roku 2013 mi začalo docházet, že práci nepochopíme bez pochopení života. Sedl jsem proto a sepsal další knihu: Třináct tisíc dní, v které jsem poprvé použil sousloví "Dobrý život". Pak přišla první přednáška s tématem Dobrý život v konzumní společnosti a nespočet cest do míst, kde se dobrý život žije. Nejvíce mě ovlivnily cesty do Sudbury, Ithacy, na Okinawu a do Dobrého pastiera.
Od února pracuji na nové knize, které se zabývá právě tím, zda a jak žít dobrý život v konzumní společnosti. Díky tomuto projektu mě došlo, že přesně toto je poslední léta mé úhlavní téma, tedy to, co mě ze všeho nejvíc zajímá. Práce a spolu-práce (tedy svoboda, slušnost a zodpovědnost ve firmách) jsou pouhou podmnožinou, stejně tak jako i témata dětství, rodičovství a vzdělávání. Ve světle toho se změnilo i Proč? našeho nakladatelství. Od založení jsme se věnovali změně práce a podnikání. Už nějakou dobu je to ale spíše ten zmiňovaný dobrý život v konzumní společnosti.

číst více

Veronika Kyčera Kučerová alias Sláma v botách je můj nový objev. Musím vám jí v tomto blogu představit - pro případ, že byste jí náhodou ještě neznali :-).
"Zahlédl" jsem jí sice už před dvěma lety na jedné sešlosti, ale až teprve letos jsem si přečetl její knihu a už dlouho jsem nečetl nic tak čtivého! Co se týče tématu jídla a zahradničení, je to snad nejvtipnější (přitom ale velmi poučná kniha), kterou jsem kdy četl.
Fakt je ten, že Češi jsou národem zahrádkářů. Devadesátým letům a snaze developerů zastavět každou zelenou plochu navzdory. Není tu ale moc lidí, kteří by o pěstování zeleniny a ovoce uměli tak poutavě vyprávět. Zahrádkaření je přitom fascinující fenomén. Je to cesta, jak se dostat zpátky k jídlu a k lidem, je to parádní fitko, studnice vitamínu Dé, hektolitry čerstvého vzduchu a také škola života. Je to jeden z přirozených způsobů, jak si vzít život zpátky. A zdá se, že je nás víc, kdo si to uvědomujeme... alespoň soudě podle vzrůstající aktivity v zahrádkářských koloniích, na soukromých zahradách, v městských komunitních zahradách nebo třeba jen na balkonech, střechách nebo terasách městských domů.

číst více

V tomto blogu se podívejte na mojí přednášku z konference Zero Waste, kde jsem se snažil představit to, jak funguje naše modřanská KPZ-ka. Systém komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) patří k mých největších objevům za posledních deset let.
V přednášce vysvětluji, proč jsme se do toho pustili, jak to celé funguje, jaké jsou s tím potíže a divím se, že hnutí KPZ, které k nám přišlo z Japonska a Francie, je v Česku otázkou zhruba jen asi 5000 lidí. Přitom máloco mě osobně změnilo život (směrem k tomu dobrému) tak zásadně jako právě KPZ-ka.

číst více

V tomto blogu najdete dvě přednášky v češtině, které mě letos osobně posunuly ze všech nejvíc. Pokud si chcete vybrat, na co se podívat, doporučuji právě tyto dvě. V této úvodní se seznamte s Honzou Valeškou, který stojí za neskutečným počtem projektů (Nadace pro půdu, Potravinová suverenita, Pro-bioliga, KPZky, Obživa, Kompot, Kuchyňka a jak jsem zjistil teprve nedávno i Šoulet). Už jenom tím je Honza velmi inspirativní. V přednášce mluví velmi otevřeně o krizi českého zemědělství a o tom, jak ovlivňuje doslova každého z nás. Zároveň nastiňuje některé cesty, jak z toho složitého dnešního stavu ven.

číst více

Objevil jsem důležitou knihu a s ní i velmi inspirativního člověka, a tak vám o nich musím říct. Možná je znáte. Já na ně narazil až letos v lednu na setkání Open space, které organizuje Naďa Johanisová. Tam jsem se seznámil s Hankou Bernardovou, která knihu přeložila do češtiny.
Požádal jsem jí, aby nám knihu představila (viz rozhovor v úvodu). Vše o knize najdete zde. Tam si ji můžete i pořídit.

číst více

Dostali jsme za úkol vyhodit 1200 nových knih, a to konkrétně Sedmidenní víkendu.
Ne, není to Apríl a já si nevzpomínám, kdy naposledy jsem psal podobně absurdní blog jako je ten dnešní.
Takže jako vážně. Na knihu, kterou jsem v roce 2010 zařadil mezi Dvanáct titulů, které nejvíc ovlivnily můj život, nám skončily práva a agent nám ji nyní uložil zlikvidovat.
Já tento blog píšu proto, abychom dali hlavy dohromady nad tím, jak ty zbylé knihy zužitkovat (rozuměj - darovat někomu, komu opravdu poslouží). A protože jsem se díky tomu dozvěděl, že se pravděpodobně nikdy v historii lidstva neničilo tolik knih jako dnes, chci informovat i o tom. Dostalo mě zjištění, že v likvidaci knih jsme dnes s největší pravděpodobností překonali i nacisty, kteří byli v likvidaci knih přeborníky (viz např. zde).

číst více