Příběhy dvou knihkupectví a dvou železářství z centra Prahy
15. 03. 2026, TOMÁŠ HAJZLER

V dnešním blogu vám chci ukázat dvě knihkupectví a dvě železářství z centra Prahy s tím, že dva podniky se udržely, zatímco dva byly nahrazeny pobočkami nadnárodních korporací. Pokusím se vysvětlit některé důvody toho, proč jedni místní přežívají zatímco druzí jsou nahrazeni řetězci.
Začnu knihkupectvím Karolinum. Je to úžasné místo, kde najdete snad jakoukoli knihu, která je na českém knižním trhu aktuálně k dispozici. Pracují zde knihomolové, lidé milující literaturu, kteří vám zodpoví jakoukoli knižní otázku. Dýchne tu na vás moudrost lidstva. Když je mi "blbě ze stavu světa", jdu často sem. Přestože sídlí v samém centru pražského turistického "Disneylandu" (Celetná ul), přežili v obklopení turistických tretek, turistických restaurací, masážních salónů,... už 35 let volno-tržního (eufemismus pro "predátorský") kapitalismu a daří se jim dobře. Kromě toho, že "knihy dělají" opravdu výborně, hlavním důvodem jejich přežití je to, že jsou v univerzitních prostorách chráněni proto komerčnímu (extrakčnímu) nájmu, který by v této části Prahy knihkupectví velmi pravděpodobně vůbec neumožnil.
Zde je jeden z pohledů dovnitř:

Podobnou oázou vědění a moudrosti bylo do roku 2016 v centru Prahy i kultovní Knihkupectví Fišer (Kaprova ul). To byl další ráj úžasné literatury "co by kamenem dohodil" od centra pražského "Disneylandu". Knihkupectví lidem sloužilo už od roku 1933 a přežilo nacismus i komunismus. Na kapitalismus už ale byli krátcí. Dovnitř knihkupectví se můžete podívat třeba zde a určitě ho znáte i z kultovního filmu Vrchní prchni, který se tu natáčel.

Foto, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license.
Je fascinující číst si PR články z doby, kdy bylo knihkupectví donuceno zavřít: "Bytové družstvo Rovnost dalo před knihkupectvím Fišer přednost jinému investorovi, který chce prostory zrekonstruovat a udělat zde moderní literární kavárnu. Investor, jenž si přeje zůstat v utajení, v domě, kde knihkupectví sídlí, údajně vyrůstal. „Záměr nového nájemce se stále měnil, jde přitom o člověka, který není z literárního oboru, ale družstvo by zde knihkupectví chtělo nějakým způsobem zachovat,“ Zdroj: Knihkupectví Fišer v Kaprově ulici skončilo.
Dnes víme, že tou "moderní literární kavárnou" je pobočka nadnárodní korporace Starbucks, kde podstatnou část akcií vlastní tři největší američtí vlastníci, kteří vlastní i většinu dalších nadnárodních firem: The Vanguard Group, BlackRock a State Street Corporation. Starbucks je jedna z těch korporací obviňovaných z aktivní podpory genocidy Palestinců a proto je i celosvětově bojkotovaná.
Místní knihkupectví vlastněné místními lidmi se tak stalo dalším z podniků, které musely uvolnit místo extrakčnímu turistickému průmyslu (viz Masový turismus jako pátá fáze evropské kolonizace). Na předražené kafe do Starbucksu nechodí už místní čtenáři, ale zpravidla jen zahraniční návštěvníci pražského "Disneylandu".

Tolik ke knihkupecké branži.
Pojďme na železářství. Tohle je jedno z těch úžasných, které v našich městech dříve bývaly na každém kroku (a dodnes se ještě někde drží). Sídlí v pražské Dlouhé ulici 25 (podobně daleko od "srdce Disneylandu" jako bylo knihkupectví Fišer, dnes Starbucks) a je jedním z posledních mohykánů v centru našeho hlavního města. O jeho historii si přečtěte zde. Ve stejném článku můžete nahlédnout i do interiéru.

Ivo Vacke, provozoval tohoto obchodu, je člověk s letitou zkušeností s provozováním místního podniku v samém centru Prahy. K tomu, jak se jim podniká mi napsal následující: "Obchod naštěstí stále prosperuje, ale není to nic jednoduchého. Je to práce mravenčí, fádní, ale také dobrodružná. Je pravda, že reference máme výborné, je radost u nás nakupovat a zákazníci jsou v drtivé převaze spokojeni. Velký důraz klademe, aby byl personál příjemný a uměl poradit. Již delší dobu se však potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Opticky je zájemců dostatek, ale nikdo již nesplňuje i ty nejmenší požadavky na technické znalosti nebo dokonce zbožíznalství, což je pro odborného prodejce zásadní. Musíme tak absolvovat náročný pokus někoho zaučit. Často se pak stane, že elév to brzy vzdá, protože zjistí, že u nás se „musí pracovat“. Jinak to totiž ani nejde, na krámě je totiž prakticky pořád tlačenice. Obchod by si zasloužil rozšíření prodejní plochy. V centru chybí pořádný obchod s tímto zaměřením a není to náhodou, Musíme nahrazovat klasické elektro, protože zákazník si nemá kde koupit obyčejnou žárovku nebo prodlužovák. Ze stejných příčin musíme vést i technickou drogerii nebo instalatérské zboží. Zachovali jsme sortiment potřeb pro řemeslníky, na který byli zákazníci zvyklí již z doby před revolucí, kdy se v tomto obchodě vedl sortiment ťzv. Řempa. Udržujeme nabídku kůže, pryží, filcu, technických textilií a samozřejmě máme plnou nabídku provaznictví, sítí a popruhů. Máme potřeby pro brašnáře, sedláře, čalouníky, knihaře atd. atd. Mnoho zboží tohoto charakteru nemá zákazník v Praze možnost koupit někde jinde."
Tolik k Železářství v Dlouhé.
Prosperující místní podniky, v nichž sousedé obsluhují sousedy, jsou klíčovou podmínkou dobrého místního života v každé čtvrti. Tam, kde jsou, se dobře žije. Tam, kde nejsou, se většinou pouze přespává.
Pojďme dál.
V.J.Rott bylo svého času možná nejslavnější české železářství všech dob. V časech své největší slávy bylo jejich motem heslo "Rott dodá vše", což - jak sami popisují: ... "v praxi znamenalo asi 70.000 druhů a velikostí kovového zboží, vše od kolečka do hodinek až po kompletní zařízení dílny pro každé řemeslo nebo továrnu, od jehly a náprstku po nejnáročnější výbavu pro nevěstu, domácnost či hotel. Prodávalo se zde vše od rybářské udičky po výbavu hokejového mužstva, dále roury, profilované tyče z ušlechtilých kovů, stavební potřeby, zařízení koupelen, nejmodernější přesné nástroje, elektrické přístroje a osvětlovací tělesa atd. Druhým a neméně významným heslem podniku bylo "Služba veřejnosti především". Obchod byl rozdělen do 21 oddělení, vedených znamenitými odborníky, zaměstnával současně více jak 170 zaměstnanců a rozvážku zboží zákazníkům v celé Československé republice zajišťovalo 7 aut. Denně zde nakupovalo 2000 zákazníků osobně a stejný počet obsloužili prodavači písemně. Obchodem denně prošlo zboží o objemu 4-6 vagónů."
O jejich fascinující historii od roku 1840 si přečtěte zde. Po roce 1990 to šlo s podnikem raketově "dolů" (viz kauza mapující devadesátkové boje o to, kdo si podnik urve). V.J.Rott přežili Rakousko-Uhersko, první válku, druhou válku, nacismus, komunismus, ale (stejně jako knihkupci U Fišera) nepřežili volnotržní predátorský kapitalismus se všemi devadesátkovými procesy privatizace, restituce a všudypřítomné komodifikace společnosti (o komodifikace níže).
Většina tehdejších československých podniků byla zničena západním kapitálem - viz např. zde. "Současnost" podniků jako byly V.J.Rott, jsou z pohledu jejich úžasné historie opravdu k pláči. Velkoobchod železářství v Praze 9 již dávno skončil a přežívají prodejny v Holešovické tržnici a krámek v Linhartské.
Z proslulého železářství se v roce 1996 stal Dům lahůdek. Provozovatel (firma Kappel) si objekt pronajala na patnáct let. Po třech letech hospodaření se ztrátou však prostory opustila. Poté lahůdkové zboží vystřídalo sklo a brilianty pro turisty končící insolvenčním řízením a od té doby je tu jedna z poboček americké korporace provozující kasina, hotely, kluby Hard Rock vlastněná jedním z amerických indiánských kmenů provozujícících i jiná kasina a další hazardní a zábavný byznys (viz Seminolové):

Tolik dva příklady, dvou druhů místních podniků z centra našeho hlavního města.
Podobný obraz potkáte napříč naší zemí - viz příklad mého rodného města - Lanškroun: Obraz dnešního českého města - Blog. A není to jen u nás, ale všude tam, kam si pustili korporátní globalizaci a - jak jsem už psal výše - kde byl život "zkomodifikován".
Systém, do kterého se rodíme, je pro nás tím, čím je pro ryby voda. Je to neviditelný soubor hodnot, zvyklostí, principů a pravidel, které jsou natolik všudypřítomné, že se staly dokonale neviditelnými. Jedním ze základních procesů kapitalismu je ona zmiňovaná komodifikace. Tímto termínem se popisuje přeměna toho, co vytvářejí lidé a co se nachází v přírodě na zboží určené k prodeji za peníze. Tento fenomén ničí (dobrý) život, a tak o něm celé léta píšu a proč vydáváme a šíříme knihy.
Jednou z klíčových příčin mizení místních podniků je - ve většině míst - naprostý nedostatek nebytových prostor vhodných k podnikání (ideálně i bez likvidačního extrakčního nájmu). Zamýšlím se nad tím v tom krátkém videu z turecké Ankary, kde je to to přesně naopak a prostor je tu zdánlivě nekonečné množství.
Velká překážka přežití nebo ideálně spíše vzkvétání místních podniků je to, že v našem systému je nám podsouváno, že soukromé vlastnictví je nadřazené všem jiným formám vlastnění. V naší monokultuře soukromého vlastnictví pak většina prostor, které jsou k dispozici, mají soukromého vlastníka (ne město, ne sousedskou komunitu,...). Zájmem většiny soukromých vlastníků je už z podstaty, zpravidla "vyždímat" z místa co nejvíce zisku. Většina skutečně místních podniků - toho, co místní lidé potřebují k životu - pak soutěží o nájmy s řetězci, bankami, pojišťovnami a dalšími podniky z extrakčního byznysu. Nezřídka se stane, že "extrakční mentalita" postihne i úředníky rozhodující o pronájmech městských prostor - to je příklad třeba kultovního Vršovického knihkupectví zatíženého obrovským komerčním nájmem, které musí každý měsíc odvést městské části.
Pokud se tohle nezmění, na místní podniky se budeme moci jezdit dívat do zemí, kde ještě vzkvétají.
K zásadním systémovým příčinám patří fenomén korporátní globalizace ve smyslu neveřejného systému nadnárodních smluv a institucí zajišťujících obrovské výhody, obecně nerovné podmínky nadnárodních západních korporací proti místním podnikům. O tomto tématu píše nejlépe Helena Norbert Hodge (Naše budoucnost je lokální a Život po pokroku).
Kromě naprostého nedostatku nebytových prostor a de facto neexistence prostor bez "likvidačního extrakčního nájmu" jsou tu další faktory. Slovy Iva Vackeho: "Problém místních maloobchodních prodejen s českými živnostenskými provozovateli začal malou privatizací. Jen málokdo byl později mimo privatizaci schopen otevřít prosperující obchod podobného tradičního ražení mimo gastro. Začíná to hanebnou daňovou politikou státu vůči živnostníkům, kdy prakticky po zaplacení daní a odvodů nemohou zbýt žádné prostředky na rozvoj firmy. Dále je zde ohromná disproporce mezi deklarovanou politikou státu i municipality při podpoře zachování podobných obchodů pro lidi a realitou. Přál bych Vám zúčastnit se výběrového řízení na uvolněné krámské prostory, divil byste se, s čím se dá setkat. Všudypřítomný klientelismus a korupce je zoufalý. Vedle snahy soukromých vlastníků vytřískat co největší nájem, je tu ještě korupce a klientelismus úředníků municipalit ve snaze se dostat ke krámským prostorám, původně určených k provozování obchodu a služeb pro občany."
Tolik další článek k tématu holocaustu českých místních podnikatelů, které píšu léta v naději, že přispějí k tomu, abychom jednou řekli dost.
Pokud byste chtěli více hloubky a případně další příklady, zde jsou namátkou jiné články k tématu:
Holocaust místních podniků na příklady jedné české mlékárny (Kruh v Podkrkonoší)
Tragédie drobných místních podniků
Příběh jedné telefonní šňůry aneb proč potřebujeme místní elektry
Dvacet důvodů, proč musíme podporovat drobné místní podniky i potom, co skončí epidemie koronaviru
Davidové a Goliáši v jedné aréně
Fenomén Mareš vs. Kaufland aneb, jak místní nezávislé obchody proměňují čtvrť.
Podpora místních obchodníků jako klíčový krok k přechodu k prosperující společnosti.
Šestnáct rozdílů mezi Marokem a Španělskem aneb na kontrastech je vidět i to neviditelné.
Podpoř svého vinaře, Podpoř svého kavárníka.
Polykultura místních podniků
Čtrnáct (utajovaných) faktů o supermarketech, které by mělo znát každé dítě
O příčinách a řešeních se dočtete v následujících knihách: Naše budoucnost je lokální, Dobrý život ve stínu konzumní společnosti a dále v balíčcích knih Nová ekonomika - Vše, co potřebujete vědět o novém ekonomickém systému a Nerůst jako alter-nativa růstového kapitalismu. Nejlepším úvodem do problematiky je ovšem Naše budoucnost je lokální (zde).

__________________
Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.
V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.