Korporátní globalizace

Je známým faktem, že žijeme v systému, který musí non-stop růst, aby nezkolaboval. "Růst" (ve smyslu růstu ekonomiky) znamená, že se musí stále více prodávat, vyrábět, spotřebovávat a vyhazovat. 
V naší části světa už dávno žijeme v situaci, kdy nic moc nového nepotřebujeme. Jednou ze strategií velkého byznysu, jak tento fakt překonat je to, že vyrábí věci, které se co nejrychleji rozpadnou, přestanou fungovat, jsou jednorázové, nejdou opravit nebo je oprava nechutně drahá či obtížná. Pro tuto levárnu se vžil termín "plánované zastarávání". Je to dnes tak časté a všudy-přítomné šméčko, že ho jednoduše nevidíme. Občas se nad něčím, co se nám rozpadlo v rukou podivíme, někdo si zanadává, ale obecně se proti tomu nikdo nebouří. To, že musíme stále dokola kupovat stejné věci, které vydrží stále kratší dobu, jsme přijali za trpký fakt.
Já chci v tomto blogu sdílet jeden z posledních příkladů z mého života - rozpadlé šuplíky v mrazáku Philco a v lednici Whirlpool. Věřím totiž, že podobné sdílení je to hlavní, co je třeba udělat, abychom tuto nehoráznost zviditelnili, konečně se naštvali se a řekli dost.

číst více

Srpen je v druhé polovině, venku vedra vyšší než v Chorvatsku a můj skleník přetéká okurkami. Já jdu okolo Billy, kde právě vyvěsili reklamu na "zlevněné" okurky z Řecka/Španělska/Chorvatska (...kdo se v tom má vyznat, odkud do té Billy vlastně přijely a kolik km přitom nacestovaly). Jako by nestačilo, že dnešní okurky jsou normálně nasáklé pesticidy, obalené v toxickém igelitu, a že na plantážích v jižní Evropě dřou v otrockých podmínkách utečenci z Afriky, ony navíc ještě i ve vrcholné sezóně musejí cestovat v kamionech napříč Evropou i tam, odkud se okurky (též) vyvážejí. 

číst více

Chcete-li, poslechněte si nedávný rozhovor na téma lokalizace, dobrého života v podcastu Cup of tea Lukáše Soukupa. 

číst více

Ukázka toxické re-klam-y, které (třeba) na pražském Hlaváku, neuniknete.

číst více

Dávám sem do blogu nedávný roz-hovor (11. 5. 2023) s Veronikou Bernard (z pořadu Nastav Duši).
S málokým se mi tak dobře povídá o hloubkách a šířkách života jako právě s Veronikou. Níže proto přikládám i naše první povídání - cca rok staré. V obou videích je řada důležitých souvislostí, které mohou pomoci s uspořádáním života, tj. s prací, vztahy, rodinou, domovem,... smyslem života, s nalezením sebe sama.  

číst více

Máme dva pošťáky, kteří k nám domů nosí/vozí zásilky - muže a ženu. Žena nosí psaní, muž vozí balíky. Oba jsou klíčovými "prvky" naší sousedské komunity - znají nás totiž jako své boty (oslovují nás jmény), a tak žádnou zásilku neodnesou zpět na poštu v případě, že adresát není doma. To nám zde následně vytváří tisíce drobných interakcí, z kterých vznikají vazby, sociální kapitál, pocit bezpečí a domova, základ dobrého života. Tito dva lidé patří, bez nadsázky, k těm nejdůležitějším osobám, které u nás dělají z bydliště skutečný domov. 

číst více

Tyto Zprávy jsem napsal k dnešnímu smutnému výročí eskalace konfliktu na Ukrajině. Nejsou ale o válce. Píšu o tom, jak si s námi mocní hrají bez toho, že bychom si toho byli vědomi. Chci vám v nich převyprávět několik bajek a metafor, osobních příběhů a pak taky odcitovat několik málo autorit z dneška i z historie. Píšu o strukturách moci a výrobě souhlasu. To vše se snažím zasadit do kontextu dvou nejsilnějších - společnost rozdělujících - meta-příběhů nedávné minulosti a současnosti - nejprve covidu a pak především války na Ukrajině. 

číst více

Foto: cc, zde
Poslal jsem právě "Zprávy ze života #70", v kterých jsem se zaměřil na problematiku Palestiny/Izraele. K tématu se podívejte též na "Moje slzy pro Palestinu Aneb, jak naše mysl vnímá, co se děje v Izraeli/Palestině". Minulá čísla Zpráv naleznetezde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Foto: Radka Myšková
V dnešním blogu se chci věnovat vlastnictví na příkladu veřejně přístupných vodních ploch. Na třech ukázkách chci popsat, jak významným prvkem jsou koupaliště pro kvalitu místního života a co se stane, když o ně místní přijdou - dnes nejčastěji "zesoukroměním", tj. přeměnou vlastnictví veřejného, společného, obecního... na vlastnictví privátní. 

číst více

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak je možné, že se v demokratické zemi formou svobodných voleb dostanou k moci vyšinuté, psychicky narušené osoby typu Mussoliniho, Hitlera, v dnešní době Trumpa, u nás Babiše nebo Zemana? Jak to, že v posledních volbách v naší zemi zcela propadli Piráti, se stabilní voličskou základnou, a jak to, že se do parlamentu - v době, kdy narůstá chudoba a kolabuje příroda - nedostal vlastně nikdo, kdo měl tato dvě témata v programu? Jak se dočtete dál, důvodem jsou volby, které jako nástroj demokracie přestaly fungovat. Jsou dnes "na prodej" a jsou tak stále snadnějším nástrojem, jak legitimně převzít moc. Historie ukazuje, že pokud volby neopravíme nebo spíše za ně nenajdeme funkčnější alternativu, čekají nás vážné sociální konflikty a válka. O tom, co je s volbami špatně a jak z této šlamastyky dál, je dnešní blog. Text je výňatkem z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Video v úvodu je z rozpravy nad územním plánem u nás doma v Komořanech. 

číst více