"Česká elita - Nejhodnotnější firmy Česka" jako další příležitost pochopit, jak funguje náš dnešní svět (Série "Oligarchizace Česka")

Myslím, že už začíná být obecně známo, že žijeme v nejabsurdnější době, v které kdy člověk žil. Jedním z těch nejvíce absurdních rysů moderní společnosti je to, že ti, kteří lidské životy, naší svobodu a náš společný domov nejvíce ničí, sami sebe prezentují jako reprezentanty dobra, šiřitele demokracie, "elitu" a jako ty "nejhodnotnější" z nás. Činí tak prostřednictvím médií (která vlastní nebo mají ve svém vlivu), jim podřízených politiků, prodejných celebrit a stále častě i algoritmů umělé inteligence. Jedním z posledních počinů na toto téma - v nich končinách - je žebříček českých "créme de la créme" s názvem "Česká Elita".  

Lidem, které zajímá, jak opravdu funguje svět - za "záclonou" státní a byznysové propagandy - doporučuji do toho žebříčku pozorně nahlédnout, neboť skrývá nejedno tajemství. Zde je TOP 21, v detailu najdete "další poklady": 

Podle tohoto žebříčku, pod záštitou našeho premiéra Petra Fialy, je toto to nejhodnotnější, co v Česku máme. 

Považuji za velmi oči-otevírající prohlédnout si tento žebříček optikou kvality lidského života, udržitelnosti, zdravé přírody umožňující existenci našeho druhu a také optikou návratu k míru. 

V tomto blogu nabízím šest hlavních alter-nativních pohledů/interpretací toho, co je nám prezentováno jako to nejhodnotnější, co v Česku máme.   

To, co nám je dnes prezentováno jako to "nejhodnotnější", má ve skutečnosti největší ničivý dopad na kvalitu života a životní prostředí.

Naše elita, ti nejhodnotnější z nás, ve skutečnosti*: 

1) hodnotu našich životů snižují - Z pohledu ekonomiky je hodnota v zásadě dvojí - užitná a směnná. Užitná je to, co nám lidem nese užitek - tj. čistá voda, zdravá půda, čistý vzduch, čistá dostupná příroda, zdravé jídlo, okruh blízkých lidí a pevných vztahů, komunita, možnost smysluplné tvorby, svoboda,... 

Směnná hodnota je to, co nese hodnotu podnikatelům, tj. především oligarchům. Směnná hodnota vzniká proměnou užitné hodnoty na zboží určené k prodeji za peníze. Žebříček "nejhodnotnějších firem" je tak přehledem firem, které dokázaly, ze všech nejvíc proměnit užitnou hodnotu na směnnou. Jinými slovy, jsou to firmy, které berou to, co lidé potřebují k životu a co si vždy normálně a přirozeně dělali svépomocí/vzájemnou výpomocí a z toho dělají produkty, které lidem následně prodávají a tím je udržují v soukolí krysího závodu/pasti složenek, tedy nesvobody. 

2) odsávají náš společný majetek - Doporučuji si udělat rešerši toho, kolik z této "České elity" přesídlilo své podniky do daňových rájů proto, aby se vyhnuli přispívání na společné statky jako jsou zdravotnictví, školství, sociální systém, doprava, obrana, silnice, ochrana přírody,... a jsou tak důležitou příčinou zrychleného ožebračování běžných lidí, neboť někdo se na to složit musí (a na co se nesložíme, to si zaplatíme přímo z vlastních kapes). Aby oligarchové mohli ještě rychleji bohatnout, naše aktuální vláda seká napravo, nalevo. Každé oseknutí je "malá domů" pro někoho z uvedeného "seznamu Elit". Mimořádně propracovaná propaganda Fialovy vlády tvrdí, že je to nevyhnutelné, neboť nás zadlužila předchozí vláda. Skutečnost je však taková, že Česko nevybírá normální daně od oligarchů - jednak tím, že není co vybírat, neboť se před placením ukrývají do daňových rájů  a druhak tím, že náš daňový systém daní práci a spotřebu, ne majetek a aktivity oligarchů a čachry Mašínové ekonomiky (viz např. "Mecenášství kasínové ekonomiky" v článku zde.

Čím bohatší jsou oligarchové, tím chudší jsou běžní občané. Čím bohatší jsou oligarchové, tím větší mají politikou moc. Čím více politické moci oligarchů, tím méně politické moci pro běžné občany. 

3) bohatnou, tím že my chudneme - dalším aspektem dynamiky přelévání bohatství směrem k oligarchům je to, kolik korun z našich peněženek ročně pošleme anonymním korporacím a oligarchům místo toho, abychom je utratili v našich domovech. To je něco, čeho si může všimnout pokaždé, když někde vytahujete peněženku. Při každé platbě v nějakém řetězci posíláme peníze z míst, kde žijeme pryč a místní komunity, tj. naše domovy chudnou. 

Tam, kde byla místní ekonomika "demontována" (všude tam, kde už nejsou místní pěstitelé, chovatelé, výrobci, obchodníci, tržiště,..) a kde trhu dominují oligarchové a korporace, tam je obecně dráž, neboť velcí mají o to větší moc stanovovat si podmínky. 

To je i důvod toho, proč je "Nutella"v Česku dražší než v Německu, jak se nad tím úsměvně pozastavuje premiér Fiala. A je to i důvod toho, proč ceny potravin trvale rostou , zatímco jejich kvalita klesá - viz jeden článek z dnešních "médií": 

O tomto fenoménu jsem psal podrobněji nedávno na příkladu pekáren "Pekárny v gruzínském Batumi vs. pekárny v českých městech - šest věcí, o které přicházíme oligarchizací a korporatizací Česka".  

4) ze všech nejvíc ničí planetu - Optikou destrukce naší planety by ekologická stopa této elity strčila do kapsy spodních deset milionů nás běžných Čechů. Podle Oxfamu typický miliardář vyprodukuje milionkrát víc emisí skleníkových plynů než průměrný člověk. 12 miliardářů má stejné emise jako 2,1 milionu domácností zde.

Jeden z alternativních názvů tohoto žebříčku by tak mohl znít: "Seznam největších viníků ekologické destrukce" (Samozřejmě mě neberte za slovo v případě Lesů ČR)Jednička mezi českými elitami patří k předním evropským emitérům, dvojce se v Evropě dokonce přezdívá "Fosilní hyena", trojka je - mimo jiné - králem pesticidů a hlavním viníkem toho, že toxické pesticidy jsou dnes zcela normálně v našem jídle, vodě a v našich tělech. Jak říká Oxfam a další: "Nastal čas, aby miliardáři začali nést odpovědnost za klimatickou krizi (a také za destruktivní dopady na naše zdraví a sociální aspekty života). Je třeba zdanit bohaté."  

"Průměrný miliardář vyprodukuje milionkrát víc emisí skleníkových plynů než průměrný člověk. 12 nejbohatších miliardářů má stejné emise jako 2,1 milionu domácností. Nastal čas, aby miliardáři začali nést odpovědnost za klimatickou krizi. Je třeba zdanit bohaté." Oxfam

5) přišli k bohatství často nemorálním způsobem - Z pohledu postkomunistického státu, který ve světě etabloval termín "tunel" a v 90.letech prošel několika masívními vlnami "předávání" společného majetku dnešním oligarchům, je důležité, abychom se ptali i na původ majetku "České elity". 

Ať už to byly "čachry" kupónové privatizace (viz P.P.F. - První privatizační fond Kellenerů - 8ky, 10ky, 12ky, 21ky žebříčku, MOTOINVEST 7ky a 10kdy žebříčku Pavla Tykače,...), kšefty a kšeftíky 90. let často na hranách nebo přímo za hranou zákonů, obchody s chudobou nebo dlouhodobé přednášení škod páchaných na přírodě, komunitách a na lidském zdraví... Pro zajímavost - "skokan roku" mezi "Elitami", šestka v seznamu pohádkově zbohatla na zabíjení lidí. Na jeho bohatství se skládáme z našich daní a ve chvílích, kdy nás politici a média vyděsí (což od covid dělají periodicky a stále častěji), mu dokonce posíláme peníze i na přímo.

Pro kontext: Otec zakladatel moderního kapitalismu, Adam Smith tvrdil, že bohatí zbohatli tím, že se snažili víc než ostatní chudáci. Toto tvrzení bylo však záhy vyvráceno jako mýtus, neboť ve skutečnosti se valná většina oligarchů dostala/dostane mezi (ultra)bohaté ne svou pílí, ale nějakou formou nabití prvotního kapitálu - dědictvím, loupeží, "tunelem", darem od státu, privatizací, zmanipulováním lidí re-klam-ou/propagandou,.. v případě technologických miliardářů pak nejčastěji patentem něčeho, o co se z obrovské míry nezasloužili (viz práce Mariany Mazzucato - její kniha Podnikatelský stát). Více viz fenomén s názvem "Previous accumulation".

6) čím více (ekonomické) moci mají, tím méně (politické) moci máme my - Potíž s koncentrací ekonomické moci (rychle rostoucí díl ekonomiky v rukou stále omezenějšího počtu lidí) tak, jak jí můžeme pozorovat u nás, je v tom, že se koncentruje moc politická. V tomto žebříčku vidíte velmi přehledně, jak jsme u nás o ekonomickou demokracii přišli. Stačí se rozhlédnout po typickém českém městě a nemůžete si nevšimnout, že valnou většinu našich potřeb dnes uspokojujeme u oligarchů a korporací (řetězce, pobočky a velké centralizované e-shopy), ne u místních jednotlivců či místních komunitních podniků. Tím jsme přišli a dále přicházíme o velkou míru demokracie politické, neboť čím je oligarcha bohatší, tím větší váhu má v moderní plutokracii (vládě mocných) jeho hlas. 

Hezky to pojmenoval v jedné televizní debatě student politologie Vítek Prokop: ""Česko není demokratická země: žijeme v oligarchii. Vrcholovou politiku ovládli podnikatelé, řadový občan nemá hlas, lidé žijící v chudobě už vůbec ne. Větší moc mají oligarchové už jen v Rusku." Pokud se vám video zde na blogu nenačte, podívejte se na něj na facebooku

Pokaždé, když vytahujeme peněženku a posíláme peníze korporaci nebo miliardářovi, posilujeme jejich plutokracii (vládu mocných) nad demokracií (vládou nás lidí). Každou korunou poslanou oligarchům oslabujeme místní ekonomiku, která je tím základním, co činí život dobrým. 

Tolik šest interpretací žebříčku s názvem Česká elita, nejhodnotnější firmy Česka. 

K tématu určitě doporučuji díl seriálu Byznys 101, který se věnuje právě tématu toho, jak se "elity" vyhýbají placení daní a jakým způsobem vzniká jejich bohatství: "Daňové ráje a (ne)placení daní, dotace a další skryté úlitby".

A na závěr chci jenom říct, že podobně jako při nedávných oslavných ohlasech na úmrtí jednoho z největších válečných zločinců 2. poloviny 20.století - viz Henry Kissinger - velký státník, nositel Nobelovy ceny za mír a jeden z největších válečných zločinců jako unikátní příležitost prohlédnout hry mocných (zodpovědný za 3 - 4 miliony zabitých lidí) jsou i tyto žebříčky unikátní příležitostí pochopit obrysy hry, kterou s námi mocní hrají. Využijme toho, neboť tma zmizí, když se rozsvítí a prohlédnout hru, která nás ničí je tím hlavním, co musíme udělat. 

Čím bohatší jsou ve společnosti oligarchové, tím více v ní přebírají (politickou) moc. Demokracie se mění na plutokracii, svoboda se mění na nevolnictví. Dříve to byla KSČ, kdo stanovoval pravidla hry. Dnes jsou to oligarchové. V tomto ohledu se tak dnešní Česko-slovensko od toho komunistického už neliší. 

* Pokud si nevystačíte s mými zdroji a tvrzeními, doporučuji vlastní rešerši zdrojů. Je to úžasný, život-měnící experiment, "cesta z jeskyně", "červená pilulka" Matrixu, cesta z manipulace iluze do svobodné dez-iluze. Téma propagandy byznysu, kdy je dnes ničení prezentováno zcela normálně jako prospěch, najdete detailně zpracované v knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti a v knize Mýtus normálnosti z pera Gabora Matého. Obě knihy najdete v cenově zvýhodněném balíčku s názevem Dekonstrukce konzumu

Mějte se hezky. 

______________
Zprávy ze života
 - zůstaňme v kontaktu
Naše knihy - pomozte nám je šířit