Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Dostal jsem pár otázek z jedněch novin (MF Dnes) na téma práce a korporací. Nevím, zda z toho něco použijí, proto to kopíruji i sem do blogu, ať je to k obecnému užitku. 

číst více

Tahle zpráva by neměla minout nikoho z nás. Dokonce si myslím, že by se měla stát jedním z top témat rozhovorů v naší zemi. Cesta do pekla je lemována různými milníky... To, že nyní žijeme v zemi, kde se nejbohatším (tj. nejmocnějším) člověkem stal člověk, který vydělává na válce, tj. na zabíjení a destrukci, je jedním z těch milníků.

číst více

Blíží se další volby. Čím lépe budeme chápat, o co v (moderních) volbách jde, tím lépe pro nás. 

číst více

Vždycky, když jdu na pražském Hlaváku kolem sousoší a plakety věnované záchraně několika stovek židovských dětí za druhé světové války, v údivu ustrnu a chvíli v tichu žasnu nad tím, že žiju v době, kdy se jako občan ČR/EU aktivně spolu-podílím na vraždění palestinských dětí (včetně mnoha ostatních dětí v řadě zemí globálního jihu). 

číst více

Naše domovy už nejsou domovy. Roste počet lidí a korporací, kteří se snaží naše domovy proměňovat na stroje na peníze. Systém je nastavený tak, aby v něm nejbohatší mohli "těžit" chudší a byli tak stále bohatší a mocnější. V důsledku toho strmě roste počet lidí, pro které je dnes bydlení nedostupné. Taková situace je ideálním podhoubím extrémismu/fašismu. Na obzoru není nic, co by slibovalo tento systém změnit. Máme tak zaděláno na pořádný problém.

číst více

V tomto blogu najdete poslední číslo Newsletteru PeopleComm. 

Dobrý den, milí čtenáři! 

Dnes o tom, proč a jak nejíst (aspoň někdy) sám - tedy o hostinách a hostění. 

Naší rodině totiž hostiny, ve smyslu společného stolování s dalšími lidmi, změnily život. Z anonymního místa, kam jsme se před lety nastěhovali, nám pomohly vytvořit domov (viz úvodní foto z jedné z našich hostin, kdy stolujeme se sousedy v naší nehostinné :-) panelákové chodbě). 

Hostění, včetně obstarávání skutečného místního, sezónního jídla nás natolik nadchlo, že jsme se rozhodli ho nastudovat i teoreticky, některé hostiny nafotit a napsat k nim podrobný manuál, včetně toho, kde a jak se v Česku dostat k jídlu, toho co všechno člověk k pořádání hostin potřebuje a samozřejmě a také desítek sezónních receptů. Tak vznikla kuchařská kniha "HOSTINA". 

Hostinu (tak, jak na tento fenomén nahlížíme) považujeme za úžasný nástroj léčení a posilování zdraví, antidepresivum, nástroj vzdělání a výchovy dětí, úžasnou metodu řešení konfliktů, cestu budování místní ekonomiky, propojování se s ostatními a budování dobrého života. Proto jí věnujeme celé toto číslo našeho newsletteru. Hostinu v něm chceme blíže představit, požádat vás, ať nám ji jako koncept pomůžete šířit a max. osm z vás i na hostinu pozvat. 

číst více

Před dvanácti lety jsme se nastěhovali do jedné z těch anonymních nocleháren, které se dnes staví na periferiích velkých měst. Napadlo nás, že hostina by pro nás mohla být prostředek, jak v té anonymitě nalézt blízké lidi, jak vytvořit vazby a jak rozšířit rodinu pro naše děti a děti našich sousedů.
Po nějakém čase nás nadchlo, jak skvělý nástroj hostina je. Rozhodli jsme se proto téma hostění nastudovat i teoreticky, některé hostiny nafotit a napsat k nim podrobný manuál, včetně receptů. Tak vznikla kuchařská kniha "HOSTINA". 
Každá hostina byla obrovský zážitek, a tak jsme se rozhodli pro pokračování. Pustili jsme se do projektu "HOSTINA II". Už jsme nechtěli propojovat sousedy a kamarády, ale místo toho jsme začali vyhledávat aktivní lidi, kteří (ve stínu konzumu) budují jeho regenerativní alternativy. Chtěli jsme přispět k tomu, že se o těchto lidech a jejich projektech bude více vědět, a hlavně !!, že se navzájem lépe propojí. 
Tématem první hostiny bylo zemědělství a byla skvělá. Reportovala o ní Sláma v botách: ZDE.
Při druhé hostině jsme se zaměřili na školství a jeho změnu tak, aby nevytvářelo "ozubená kolečka do soukolí konzumní mašinérie!, ale celé, zdravé a šťastné lidi. Taky byla skvělá. 
Bohužel, jak se dočtete v závěru tohoto článku, tato "školní hostina" byla, projektu HOSTINA II, naše poslední. 
V dnešním blogu najdete záznam části myšlenek, které se mi podařilo během té hostiny zachytit. Jsou to "jen" útržky, ale mnohdy silné a hluboké. Alespoň pro mě. Přišlo by mi líto si je nechat pro sebe. Nejedná se vždy o přesné citace, někdy spíše o převyprávění toho, co ten večer padlo. Tam, kde se mi podařilo zachytit autora, najdete u citace i jméno. 
Myslím, že i vědomí toho, že tu podobní lidé existují, může v dnešní smutné době zahřát u srdce a naplnit nás nadějí. 

číst více

Dr. Jason Hickel, autor našeho bestselleru Propast, skutečný příběh rozdělení světa na bohatý sever a chudý jih, umí trefit hřebíček na hlavičku. V této krátké eseji vysvětluje, že kapitalismus a demokracie jsou dva zcela odlišné fenomény, a že cesta ven z dnešního destruktivního systému, který nás stále viditelněji zabíjí, vede přes ekonomickou demokracii. 

číst více

Zde jsou Zprávy ze života č. 97. Dávám do nich všechny postřehy z naší poslední cesty do Vietnamu a hlavně v nich píšu, jak se aktuálně mám a čemu věnuji svou pozornost. 

číst více

Cestovat veřejnou dopravou řadím k vrcholným cestovatelským zážitkům a cestování veřejnou dopravou považuji za nutný předpoklad k pochopení dané země/kultury. Cestovat veřejnou dopravou tam, kde ještě funguje je vždy i důležitý kontrast k tomu, jak se cestuje u nás v Česku a v Evropě. V posledním díle Postřehů z Vietnamu se krátce podívejme na toto téma. Tento článek je zároveň i pokračováním dalšího z mých seriálů: O car-free životě.

číst více