Uctíváme památku evropských židovských dětí. Děti snědé a černé pro nás ale dětmi nejsou. Jejich životy jsou, pro většinu z nás, méně hodnotné než životy našich domácích mazlíčků.

09. 05. 2025, TOMÁŠ HAJZLER

Vždycky, když jdu na pražském Hlaváku kolem sousoší a plakety věnované záchraně několika stovek židovských dětí za druhé světové války, v údivu ustrnu a chvíli v tichu žasnu nad tím, že žiju v době, kdy se jako občan ČR/EU aktivně spolu-podílím na vraždění palestinských dětí (včetně mnoha ostatních dětí v řadě zemí globálního jihu). 

V situacích, kdy u sochy pana Wintona a dvou dětí leží věnec se stuhou, na které je napsáno “Ministerstvo zahraničních věcí”, tuhnu a žasnu v němém údivu nad tím, že jeden z největších místních dehumanizátorů Palestinců, jeden z předních rusobijců, velký propagátor zabíjení klade věnce k podobným památníkům. 

Jako letitý dělník propagandy chápu, že je to důležité, de facto "povinné" gesto PR, přesto žasnu, divím se a vnitřně pláču. Podle posledních zpráv je nyní jenom v Gaze na pokraji smrti hladem k třem stovkám tisíc dětí, které jsou ale vedle umírání hladem, masově pobíjeni, ať už tak, že na ně okupační armáda shazuje bomby nebo je ostřeluje na ulicích jako krysy. Denně je jenom v Gaze povražděno 100 dětí. Pro lepší uchopení toho čísla si představte to množství dětí, vynásobte si to sedmi dny v týdnu, třiceti v měsíci a 365 v roce. Nakonec si představte, že jsou mezi nimi vaše děti. 

A to je jenom Gaza, která má tu smutnou "výhodu", že jsou na ní od října 23 upřeny reflektory celého světa. Vedle Gazy ale hynou děti v Kongu, Jemenu, v Sýrii a na mnoha dalších místech planety. Tyto děti nejsou vždy zavřené ve "vyhlazovacím táboře", kde jsou odsouzené ke smrti hladem nebo zastřelením. Od těch v Gaze se liší tím, že často nemají žádné "mediální pokrytí". 

Přemýšlím, jaký smysl mají všechny ty stovky tisíc ztracených (nejenom dětských) životů. Myslím, že tím hlavním by mohlo být probuzení miliónů lidí po celé planetě, kteří už prokoukli nebo prokoukávají západní PR stroj na slogany o demokracii, lidských právech, "humanitárním bombardování", "mírových misích", o "zlých diktátorech a dobrých demokratech", o "boji za svobodu proti totalitě",... 

Je nás stále víc, kteří jsme pochopili, že Orwelův román 1984 nebylo varování, ale že to byl popis reality, v které dnes žijeme. Jak pravil Orwell.. víme, že války vedou bohatí proti chudým s cílem zachovat rozdělení společnosti na mocné a bezmocné. Víme, že tzv. zpravodajství je z obří části propaganda, neboť... Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost a kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.

Vědomí "stále těžší reality" nás často vede k sobě sama, jednoho k druhému a k přírodě. Skokově tak roste počet lidí, kterým to zabíjení pomohlo napojit se na sebe a najít/vyslyšet své po-volání, propojit se s ostatními do některého z hnutí za skutečně demokratický, tj. spravedlivý, regenerativní svět, kde je místo pro každého, ať má kůži bílou nebo hnědou a je vyznání muslimského nebo konzumního. 

Tak já chápu smysl všeho toho neštěstí, všech těch ztracených dětských a i jiných životů, všeho toho exemplárního násilí izraelských psychopatických zabijáků, které máme možnost často sledovat online na sociálních sítích izraelských vojáků, neboť se u toho mučení a vraždění často, zcela zvráceně, filmují.

Až půjdete příště na pražské Hlavní nádraží, zastavte se na chvíli u těch pomníků a naciťte se na tu šílenou absurditu, v které dnes žijeme...

Obnažený západ a Etnické čištění Palestiny jsou tři knihy, které mohou v tomto ohledu otevřít oči. 

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.