Skutečná tvář moderní pravicové politiky: Hlavním cílem marketingu těchto stran je odvést pozornost od spravedlivého zdanění ultra-bohatých

24. 05. 2025, TOMÁŠ HAJZLER

Blíží se další volby. Čím lépe budeme chápat, o co v (moderních) volbách jde, tím lépe pro nás. 

Podstatný je kontext - především to, že žijeme v hospodářském systému, který je nastaven tak, aby obohacoval ty nejbohatší tím, že ožebračuje nás všechny ostatní. Hlavním výsledkem jsou pak nerovnosti, jaké tato planeta ještě nezažila: Na jedné straně tu máme stále méně početnou, za to však stále bohatší skupinku ultra-bohatých a vedle ní nás ostatní - chudší a chudí. Hlavní problém je v tom, že v rámci tohoto obrovského a trvalého nárůstu nerovností narůstají pocity nespravedlnosti, bezmoci a zlosti. Tyto pocity jsou pak můstkem, po kterém se přechází k fašismu a jiným formám extrémismu. Naši předci si to zažili před sto lety. My jsme se z jejich zkušenosti nedokázali poučit, a tak jsme to nyní nuceni zopakovat.

V tzv. demokratických zemích se stále ještě i v roce 2025 daří udržovat přesvědčení, že o osudu každého státu rozhodují jeho občané, a to právě především pomocí voleb. Nechme teď stranou, jak moc je příběh o "svobodných volbách, které mohou něco skutečného změnit" jen "zbožným přáním". Myslím, že tohle je všeříkající obrázek, který vysvětluje, jak ve skutečnosti volby fungují (neumím rozluštit jméno autora, ale je to přesné):

Pokud se vám to zdá přitažené za uši, vzpomeňte si, že i takový Hitler byl svého času jen jménem na volebním lístku. Podstatným problémem či dokonce pastí je to, že valná většina občanů ještě dnes věří tomu, že si, mezi politickými stranami, "volí" své zástupce. Abychom se z této pasti dostali, potřebujeme se zorientovat v tom, kdo je v politice kdo. Jak známo, k tomu nejzákladnějšímu rozdělení politiků patří dělení na pravici a levici. 

V tomto blogu chci znovu připomenout jedno velké veřejné tajemství, a to že pravicové strany jsou politickou reprezentací mocných, tj. oligarchů - těchi, kteří nám skutečně vládnou. Marketing těchto stran tvrdí, že zastupují nás občany, a že na prvním místě ochraňují "naše svobody" (viz třeba jedna z aktuálních ukázek zde). Je na každém z nás, abychom zjistili, že ona "svoboda" ve skutečnosti znamená na prvním místě svobodu korporací a ultra-bohatých se dále obohacovat na úkor nás ostatních. O tom, co je to pravice/levice, kde se tyto a všechny další základní politické termíny vzaly, si poslechněte v povedeném 6-ti dílném podcastu, který najdete zde: "Oči-otevírající povídání o nejčastějších "ismech", které používáme, ale kterým málokdo rozumíme". 

V kontextu dnešního obrovského a trvalého nárůstu nerovností narůstají pocity nespravedlnosti, bezmoci a zlosti. 

A proč píšu právě o pravici? Protože pravicová politická propaganda na nás funguje už desetiletí jako kouzlo. Jedním z důsledků toho "kouzlení" je to, že většina z nás jsme kompletně ztracení v tom, kdo je v politice kdo. Máme-li se posunout dál, musíme pochopit, že skutečným cílem pravicových stran je, na prvním místě, právě udržení moci mocných/bohatých. V kontextu dnešních nerovností, kdy bohatí nebyli nikdy v historii tak bohatí a tedy mocní, se tak pravice ze všeho nejvíc snaží odvádět naší pozornost od hlavního problému dneška, kterým je právě nutnost spravedlivého zdanění extrémního majetku. Velmi trefně o tom mluvil například holandský historik Rutger Bregman na jednom z minulých setkání oligarchů v Davosu. 

Á propos: skutečné problémy světa jsou stručně popsány zde: krize. 

Čím lépe pochopíme skutečnou podstatu pravicových stran, tím obtížnější bude pro politické marketéry "si z nás dělat srandu" tak, jak to léta s velkým úspěchem dělají. A myslím, že časem bychom si nemuseli ve volbách "volit menší zlo" tak jako je to dnes. Možná bychom mohli konečně volit i lidi, kteří by zastupovali nás "běžný lid" a přírodu (viz autentické eko-socialistické strany, jak o nich mluví např. Jason Hickel).  

Základem marketingu moderních pravicových stran je tedy klasické “vrtění psem”. Úkolem č. 1 je odvést pozornost od spravedlivého zdanění miliardářů. Kdyby se lidé dozvěděli, jak vzniká extrémní bohatství a extrémní chudoba (dvě spojené nádoby), ulra-bohatí by mohli přijít o svou dnešní nad-pozemskou moc, kdy už "unesli" většinu základních demokratické institucí. Čím bohatší, tím snažší je si (pravicovou) politiku kupovat se vším všudy a nás ostatní přesvědčovat, že "stojí na naší straně". Ilustrativním příkladem kompletního podřízení demokratických institucí oligarchům je masakr v Gaze, který na jedné straně sledujeme v přímém přenosu a na druhé není nic, co bychom - jako mezinárodní společenství - dokázali udělat, abychom to zastavili. 

Z historie víme, že lidé se nejlépe ovládají tím, že jim předkládáte nepřátele, čímž narušujete jednu z nejzákladnějších potřeb, kterou je bezpečí. Od začátku covidu vidíme tyto příklady ve zrychleném režimu doslova na každém kroku. Volební plakát ODS v úvodu tohoto článku je jen jedním z mnoha příkladů. Političtí marketéři vědí, že to funguje. ODS, hlavní architekti zmaru, v kterém se Česká republika dnes zmítá, se minulé volby prodrali znovu k moci právě proto, že se jejich propagandě podařilo vytvořit strach z oligarchy Andreje Babiše. Ostatním jen zapomněli říct, že zastupují většinu ostatních oligarchů. U moci se od té doby drží dál, na prvním místě udržováním hrozby Ruskem. Tak prostě funguje propaganda. 

Vytváření nepřátel funguje. My lidé, když se cítíme ohrožení, semkneme se a posloucháme svého "lídra". Je jedno, jestli je to Hitler, Stalin, Mao, Von der Leyen, Fiala nebo třeba Pepík. K (vnitřním) "nepřátelům" Evropanů patřili po staletí mimo jiné židé. Potom, co byla většina většina po 2. světové válce vyvražděna, přinucena k emigraci a zbytek vystěhován do Palestiny, se postupně stali nepřáteli Muslimové, dnes především v podobě těch, kteří do Evropy přišli a přicházejí jako gastarbeiteři/uprchlíci/migranti ze zemí zničených Západem. Západní korporace a podnikatelé je sice nevyhnutelně potřebují jako "laciné otroky" pro svou ekonomiku, ale pro pravicovou politiku jsou nezbytní i jako nepřátelé (opět viz úvodní plakát ODS). V tom je zajímavý rozpor...

Na současnou Evropu, obzvlášť na tu východní, působí jako nepřítel skvěle i Rusko, a tak k dnešním tahákům pravicového PR patří na prvním místě "Russáci/Putin, kteří/rý "hodlají Evropu napadnout" (prý). Tahákem pravicového marketingu je v naší části světa rozdělování planety na Západ a Východ, což vytváří další bezednou studnici dalších a dalších nepřátel (Čína, Írán,...). Od Hitlera a následně pak od McCarthyho se ví, že skvělý nepřítel jsou obecně komunisté a de facto pak všichni humanitně smýšlející lidé. Vděčným nepřítelem pro Evropany jsou pak snědí a černí lidé, kteří prý pod pláštíkem imigrace "útočí na Evropu, kde  nám chtějí ukrást náš vyspělý životní styl".

Klíčové je zahlédnout právě i to, aby nepřítel byl vždy externí a pak interní (Rusko vs. ruský agent, Russák, dezolát, chcimír, proruský šváb,..; teroristé z Hamásu vs. Hamásovci, podporovatelé terorismu, teroristi;…). 

Základní strategií pravicové propagandy s cílem odvedení pozornosti od spravedlivého zdanění miliardářů je vytváření nepřátel. Nepřítel v pojetí moderní pravice je vždy externí a interní (Rusko vs. ruský agent, Russák, dezolát, chcimír, proruský šváb,..; teroristé z Hamásu vs. Hamásovci, podporovatelé terorismu, teroristi;…). 

Tolik, co jsem měl na srdci k tématu politického marketingu moderní pravice. Přál bych si, aby se tento fenomén stal součástí všeobecného povědomí. 

Čím nesnesitelnější ekonomická situace bude - a to je bohužel jedna z jistot dnešní doby - tím více se bude "vrtět psem"… tím více se bude tvrdit, že je tu nějaký zlý (východní) agresor, který nás chce uchvátit... nebo, že Palestinci jsou Hamás a Hamás jsou zvířata, které je třeba zcela vyhladit, neboť oni chtějí vyhladit nás,... že Islám je agresivní expanzivní náboženství, které chce zničit "evropské hodnoty" (ať už tento další prázdný PR termín znamená, co znamená), že Čína, Irán a další státy chtějí válčit a zničit nás,... a tak dál, a tak dál, a tak dál. Databanka nepřátel je nekonečná.  

Naší jedinou nadějí je číst, studovat historii, kulturu, biologii, ekonomii,… Vědění nás běžných lidí je jediný funkční proti-jed proti propagandě mocných, která vytváří údajné "znesvářené strany", staví jednoho proti druhému, šíří lži tak, abychom  Čtěme, studujme, propojujme se, napojujme se sami sebe a svou bytostnou podstatu... Obnažený Západ, Dekonstrukce konzumu, Nová ekonomika,...

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.