Zprávy ze života

Posílal jsem tento týden 59. Zprávy ze života, které tímto dávám i do blogu. Věnují se tématu jídla, potravin, jejich distribuce a zemědělství. A samozřejmě i Ukrajině. Předešlé Zprávy najdete zde. Pokud je neodebíráte a chcete, můžete zde.

číst více

"Putinova invaze na Ukrajinu je válečný zločin, který je na úrovni americké invaze do Iráku nebo Hitlerova/Stalinova vpádu do Polska v roce 1939.", prohlásil Noam Chomsky v nedávném interview. To je neoddiskutovatelný fakt, kterým je třeba začít.
Potíž je, že většina informací mimo ruskou sféru vlivu o konfliktu dnes vypráví černo-bílý lineární příběh: agresor = trest a oběť = solidarita. 
Moderní válka je ale vždy na prvním místě selháním humanity a nejvyšší formou zmaru. O tom, ale dnes většina politiků i médií mlčí. Mám pocit, že (kromě úžasné pomoci uprchlíkům) slyším z úst politických představitelů jen povzbuzování do dalšího válčení, dalších sankcí, boje, zabíjení a destrukce. Jenomže války se nevyhrávají. Ve válkách prohrávají nakonec všichni. Ti, kdo je přežijí si z nich odnášejí traumata, která se nevymažou ani po generacích. Obrovsky trpí příroda a život v ní. 
Ta aktuální ukrajinská má své hluboké příčiny a může nás naučit mnohé o fungování dnešního světa i o nás samých.
Naše civilizace vykazuje všechny znaky svého konce - už jenom fakt, že kolabuje planeta a my místo maximálních kolektivních snah o záchranu dál zrychlujeme v zabíjení jeden druhého, nabíráme na tempu v drancování přírody, mrháme vzácnými zdroji a do atmosféry vypouštíme další a další tuny CO2 a dalších splodin. Jako by nám míra naší civilní destrukce byla málo, přidáváme další válku. 
Je už definitivně vědecky potvrzeno, že jsme se ocitli na prahu nepředstavitelného utrpení. Pochopit, co a proč se na Ukrajině a ve světě děje, je tak nyní naše další, možná už ale definitivně poslední, velká šance v porozumění tomu, co se na nás valí a v tom, co dělat dál. 
Jenomže víte, jak je to s učením... "Učitel se zjeví teprve potom, co je žák připravený". COVID, který nám sliboval naučit stejné věci, jsme si nechali upláchnout a místo toho se topili v absurdních bojůvkách "očkovaných" s "neočkovanými". Dnes nejsme připravení o nic lépe. Jak se ale říká: "Je hrozné nechat si upláchnout krizi". Pokud nás tato válka nezabije, nechme se jí poučit! Prosím o to aspoň za naše děti. 
Tyto "Zprávy ze života" (#58) jsou mým příspěvkem. Je to čtení dlouhé a ne-veselé. Je určeno lidem, kteří učtou víc než jen post na fejsbuku a kteří se chtějí dostat pod povrch, za aktuální bojový ryk. Jde mi o po-rozum-ění, ne jakékoli schvalování či odsuzování. O to prosím i vás čtenáře. Pokud vás text zaujme, pokuste se mu porozumět, ne s ním jakkoli (ne)souhlasit. Pokud chcete někdo v debatě pokračovat, pojďme naživo.

číst více

Posílal jsem Zprávy ze života #57. Zde je jejich blogová verze. 
Minulá čísla najdete pod tagem "Zprávy ze života".

číst více

Poslal jsem právě 56. Zprávy ze života. Dávám je opět do blogu pro lidi, kterým nechodí. Minulá čísla najdete pod tagem "Zprávy ze života".

číst více

Včera jsem posílal 55. Zprávy ze života. Dávám je i do blogu pro ty z vás, kterým nechodí. 

číst více

Včera jsem posílal svoje 54. Zprávy ze života. Po bezmála dvou letech jsem pocítil potřebu se vyjádřit ke covidu. Děje se pár věcí, z kterých mi je ouzko - potřeboval jsem o nich napsat. Dávám je i sem do blogu. Foto (Niko Tavernise /Netflix)

číst více

Psal jsem tento týden do svých (jubilejních 50tých) Zpráv ze života o opovržení jako o formě komunikace. Protože mi na to přišly desítky radostných dotazů, dávám to i do blogu, kde je to krapet trvanlivější. Třeba to bude někomu k užitku.

číst více