Zprávy ze života #93: Exit - Unikátní exkurze do fungování "kasínové ekonomiky" a do života těch nejbohatších obyvatel dnešní planety

07. 02. 2025, TOMÁŠ HAJZLER

Zde jsou moje Zprávy ze života, č. 93. Doporučuji v nich další seriál jako možnost pochopit další zákoutí moderní kapitalistické společnosti. 

Ahoj přátelé!

Na úvod dvě praktické zprávy: Utekl jsem na Bluesky. Je to relativně nová sociální síť, kam prchají ti, kteří už nechtějí Twitter/X hajlujícího Muska. 
A utekl jsem i na Mastodon. To je decentralizovaná síť, kam se mizí před Muskem, ale i Zuckerbergem a dalšími podobnými. Více o tom v závěru. 

Dnes vám chci napsat o Exitu. 

Exit je další hraný “dokumentární film” o tom, jak funguje moderní konzumní společnost. Jedná se o norský seriál o čtyřech “finančnících”, kteří patří mezi nejbohatší Nory. Podobně jako Succesion, který jsem doporučoval před dvěma lety, je i tento seriál inspirovaný skutečnými příběhy skutečných ultra-bohatých lidí. Je to tedy “hraná fikce”, kterou můžeme zkonzumovat zatímco u toho budeme na gauči chroupat brambůrky nebo se na to celé můžeme podívat jako na velmi ilustrativní a podmanivý dokument o tom, jak funguje dnešní moderní globální společnost. 

Seriál má tři řady po osmi dílech, jeden díl je cca 30 minutový a aktuálně to celé najdete volně ke shlédnutí na iVysílání. Podobně jako u Hry na oliheň se ovšem připravte na to, že je to dílo mimořádně odporné. Všichni herci sice podávají mistrné výkony, ale slabším povahám bych to snad ani nedoporučoval. Vy ostatní se připravte na hektolitry alkoholu, kilogramy drog, kupu násilí, mraky porno-scén a místy i na odpudivé, velmi ilustrativně natočené, hororové scény. Přes všechnu tu nechutnost je to seriál, který může v mnoha ohledech otevřít oči a pomoci pochopit další kousíčky puzzle do skládanky fungování moderní globální kapitalistické společnosti, ale i "dobrého života ve stínu konzumu". 

Pokud se na seriál rozhodnete podívat, doporučuji vydržet do konce. Vyvrcholení totiž stojí za to. 
Zde je několik scén či fenoménů, na které doporučuji zaměřit pozornost - a to, jak v osobní tak i v systémové rovině: 

Radovánky jako smysl života
Smyslem života čtyř hlavních protagonistů - Jeppeho, Henrika, Adama a Williama je to, co "propaganda konzumu" prodává nám všem, jen na steroidech: Individuální štěstí pro sebe a své nejbližší jako ultimátní cíle našich životů, tužby jako potřeby a radovánky jako radost. Prakticky to znamená vydělat co nejvíc a napěchovat život radovánkami, věcmi, zážitky a pohodlím. 

Mít, znamená být
Filozofií života našich čtyř hrdinů je to, čemu se v antice říkalo Hédonismus. Důležitým pilířem hédonismu v dnešní materiální společnosti je mít, tj. vlastnit. Mít je dnes totiž chápáno jako být. Mít hodně, znamená “být hodně”, mít málo rovná se “být málo”. Hlavní postavy si tak non-stop kupují domy, auta, jachty, oděvy, hodinky,.. ale hlavně zážitky: drogy, sex, lásku, lidi,...

Feťáci a zloději jako "ekonomická budoucnost Norska"
V prvních dílech vidíte, jak tito čtyři muži dávají interview do nějaké norské obdoby Forbes nebo The Economist. Článek nakonec vyjde pod názvem: “Ekonomická budoucnost Norska” a naši čtyři hrdinové jsou norské společnosti vykresleni jako vzory podnikání i života. 

Kasínová ekonomika
Seriál skvěle vysvětluje fungování tzv. “kasínové ekonomiky”, tj. “iluzorní”/smyšlené branže, která nejenže nic nevytváří, ale naopak nás všechny obírá a ničí. V dílech, kdy se“investovat” rozhodne i jedna z manželek hlavních hrdinů (Hermína), je tu v několika sekvencích úžasně polopaticky vysvětleno, jak tato branže funguje, včetně toho, jak velká část je dokonce za hranicí dnešní legislativy. Už jen kvůli tomu stojí ten seriál za to. O tématu píšu např. zde, zde a detailně pak v knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. 

Eufemismus pro hazardní hry
Všimněte si, do jak velké míry je podstata “kasínové ekonomiky” stejná jako je podstata hazardu. V seriálu je nespočet naprosto dokonalých scén, v kterých si můžete všimnout že naši hrdinové bohatnou stejně jako by vyhrávali a inkasovali v běžném kasínu. Rozdíl je možná jen v tom, že často inkasují díky tomu, že včas dostali informaci "na co vsadit". Všimněte si, jak je tento hazard eufemisticky nazýván (pro národní a světovou ekonomiku velmi potřebným a záslužným) finančnictvím, investováním, případně neškodným “obchodem s cennými papíry”,… Pro zajímavost doporučuji mrknout do spisku 100 nejhrabivějších Čechů a zkusit si všimnout, kdo se na tento seznam dostal právě tímto "hazardem ve finančním kasinu". 

Zákulisí systému globální ekonomiky
Tvůrci seriálu nás tu opakovaně zavedou i do těch nejvíce utajovaných koutů dnešního globálního ekonomického systému. Dozvíte se tu, že bohatí “ne-pod-plácejí” politiky, ale politiky “si kupují” tak, že jim platí kampaně. Tak si zajišťují změnu pravidel hry (legislativy) ve svůj prospěch, tzv. v neprospěch nás ostatních. Do detailu, opakovaně a hlavně srozumitelně tu vysvětlují fungování daňových rájů a tzv. schránkových firem, tj. jak v konečném důsledku neplatí vůbec žádné daně (na rozdíl od nás ostatních). Tato strategie je samozřejmě ve velkém měřítku praktikovaná i v Česku, především lidmi ze zmiňovaného "žebříčku nejhrabivějších".

"Zelený byznys"
Podstatou kapitalismu je komodifikace - tj. přeměna mezilidských vztahů a přírody na zboží určené k prodeji za peníze. Kapitalismus je nejúžasnější systém, který člověk kdy stvořil v tom, jak cokoli proměnit na příležitost vydělat peníze - tj. jak cokoliv živého přeměnit na neživé peníze. Cokoli, tj. především problémy - na prvním místě, ale nemoci a války. Tyto dvě domény jsou zdaleka největším zdrojem zisku. V poslední řadě seriálu bohatnou naši hrdinové na přechodu na "zelenou energii" a jejich debaty jsou tak fascinující exkurzí do světa i našich energetických oligarchů a korporací (Křetínský, Tykač, ČEZ a spol.).  

Paničky ve "zlatých klecích"
Zaměřte se i na manželky našich čtyř hrdinů. Ve všech případech jsou to osamělé ženy zavřené ve “zlatých klecích”, které mají všechno, co potřebují. Jejich základní úlohou je “být manželkou/ozdobou” manžela tak dlouho, dokud to jen jde, tj. dokud jsou mladé a/nebo se neokoukají. Smyslem života těchto žen je tedy udržet si mladistvý vzhled, mít ty správné věci, vídat se s těmi správnými lidmi. Ve třech případech mají za úkol ještě i rodit děti, ale to je nezřídka jen vedlejší a i tak trochu nechtěný "produkt". V každé domácnosti je baterie placených pomocnic z Filipín. Manželé (naši 4 hrdinové) doma de facto nejsou. Děti je nudí a rozčilují. Manželky zabíjejí čas a antidepresiva a alkohol jsou tu normou. 

"Hranice Evropy"
Filipínské au pair tu pracují v domácnostech jako uklízečky, vychovatelky a hospodyně. Jejich úlohou je odvádět veškerou práci okolo dětí a domácnosti tak, aby paničky měly pohodlný život. V několika scénách se tu mihnou i dělníci, kteří v domech našich boháčů něco montují nebo tam něco stěhují. Ti jsou zase stereotypně vždy z Polska. Henrik se v jednu chvíli zamyslí a prohlásí: “Víš proč jsou tu všichni dělníci z Polska? Protože Východoevropani mají vyvinutější svaly než mozek. Jsou to tažní koně Evropy.” V seriálu se připravte i na desítky, možná spíš ale stovky žen, které si naši protagonisté kupují na sex. Prakticky všechny jsou též z východní Evropy. Magdalena, které při jedněch orgiích uříznou ucho, je z Moldavska. 
V hrané formě se tu tak můžete seznámit s tím, s čím nás Saša Uhlová seznamuje v dokumentu Hranice Evropy - doporučuji též ke shlédnutí. Pro nás to odkrývá obrovské téma Česko-Slovenska jako laciných kolonií bohatších západních zemí. Ale to je téma na jindy.  

Život je jeden nekončící mejdan
Fascinující je sledovat, kolik drog ti čtyři muži každý díl zkonzumují. Třem je bezmála čtyřicet, jednomu dokonce přes padesát. Všichni začínají a končí den lajnou kokainu a do hodiny si snad několikrát šňupnou, do toho další drogy, alkohol tu teče proudem, sex s prostitutkami je zde na denní bázi… Život je pro ně prostě jeden non-stop obří mejdan, z kterého by se ani nemělo vystřízlivět a který by neměl nikdy skončit.

Trauma jako leitmotiv
Zřejmým leitmotivem seriálu je trauma. Všichni čtyři jsou od sebe kompletně odpojení (o tom více zde) a tak je pravidelně dohání prázdnota a osamělost. Tu prázdnotu se pak snaží plnit především právě “rajcem”. Ať už je to byznys, ve kterém non-stop "cinká jackpot", nakupování stále nových luxusních aut, kokain a další drogy, sex každého s každým všech možných i nemožných forem a pozic, domácí a jiné formy násilí, třeba někoho jen tak zmlátit, trvalé dělání naschválů sousedovi,… Bohužel, po každé jízdě, přijde vystřízlivění a s ním znovu ta prázdnota. A tak se jede nanovo a tak furt dokola.  

Závislosti a co s nimi
Nejtěžší případ ze všech čtyřech - William, se dvakrát pokusí o sebe-vraždu. V určité fázi se dostane do luxusní odvykačky pro bohaté evropské narkomany v Portugalsku. Když se loučí, terapeut se mu tam snaží vysvětlit, že opakem závislosti na alkoholu není střízlivost a říká: “Opakem každé závislosti jsou vazby, a to především vazby k druhým lidem. A pozor! Pokud nejsou vazby, jsou závislosti.” O čtveru ztracených vazeb si přečtěte zde. Mimochodem, kdo jste četli V říši hladových duchů, víte o čem je řeč. Á propos, právě závislosti jsou tu vykresleny opravdu mistrně, ze všech myslitelných, ale i zcela nečekaných úhlů (alespoň pro mě velké A-HA).  

Lásku si za peníze nekoupíš. Anebo ano? 
Jedna rovina, z které mi bylo při sledování seriálu opravdu blbě bylo to, že se odehrával prakticky kompletně ve “zkomodifikované” rovině. Kromě vztahu rodiče/děti, držely všechny vztahy pohromadě jen pomocí peněz… manželky, milenky, kamarádi, obchodní partneři, vlastně skoro všechny vztahy tu držely pohromadě pomocí peněz. Musel jsem se až smát, když se v závěru seriálu objevily dvě postavy, kde se zdálo, že se milují o-pravdu (bez peněz), začal jsem se bát, aby to bylo opravdu skutečné.

Záblesky lidství
A samozřejmě, že tu byly i záblesky lidství… a to, když se Jeppe snažil dát dohromady své znesvářené rodiče, když Henrik cítil vinu vůči Magdaleně za uřízlé ucho a zdálo se, že se jí snaží upřímně pomoct nebo, když měl Henrik opakovaně strach o své zdraví/život. Obecně je Exit velmi návodným vyprávěním toho, jak vypadá (konzumním kapitalismem) zcela zkomodifikovaný život. Pokud by se vystříhaly ty obzvlášť kruté scény, já bych Exit použil k výuce toho, co je to moderní neoliberální kapitalismus. A klidně bych s tím začal už u středoškolských studentů.

Zprávy ze života: 
Minulý týden jsem byl na besedě v Kyjově. Do odvolání to byla moje poslední sešlost mimo Prahu. A krásné setkání to bylo!! Přišlo mi, že ani nejsem v Česku. Lidé tu ještě žijí tam, kde bydlí, rodiny jsou tu široké a funkční, vztahy se zdají být víc než peníze, sousedské komunity a jejich tradice jsou tu úžasné. Chci se sem vrátit. Nadchlo mě to.... Dnes jsme byli na snídani s naší kamarádkou Světlou - která e též z Kyjova - a já dostal další nalívárnu do slováckých tradic. Točí se mi z toho hlava a chci to zkoumat. 

Týden před Kyjovem jsem byl na skvělém workshopu o systémových změnách, pak na sešlosti lidí okolo Nového příběhu, v pátek byla česká premiéra unikátního filmu s názvem Kde pláčí olivovníky od tvůrců Moudrosti traumatu - vyprodala se Lucerna. V pátek 21.2. od 18.00 budu na jedné z dalších besed, které v Tibet Open House ve Školské, pořádá Svět bez válek a násilí. Píšu to pro to, že se tu dějí mraky aktivit, které jsou nadějí na naše propojení, probuzení a obrození. Stojí za to si to připomenout.   

Od 30.1. do včerejška jsem byl v offlajnu, abych se - po dlouhé době - pustil do hlubokého psaní. Nahromadilo se mi moře restů. Tím největším je dopsání knihy o tom, jak osvobodit práci od zaměstnání. Vždycky mě fascinuje, že za týden mimo domov a hlavně bez netu (!!), napíšu to, co bych doma psal tři měsíce: … tento týden jsem sepsal všechny postřehy z Vietnamu, tyhle a další troje Zprávy ze života (viz níže), několik článků do blogu a všechny texty na nové knihy (níže). A hlavně: čtyři roky jsem rešeršoval téma generačního traumatu naší rodiny, které chci sdílet. Do toho jsem se konečně pustil a jsem zhruba v polovině. 

Přepsal jsem svoji filozofii. Moc ocením zpětnou vazbu. Díky.

Pouštím se pomalu do zahrady. Už mám všechna semena, za oknem už první odvážní klíčí, mám rozkreslené plány záhonů a když nemrzne, rozvážím kompost, hnůj a připravuju půdu a záhony. 

Jinak rytmus letošní rok u nás doma určuje nejvíc to, že obě naše dcery jsou v ročnících, kdy něco končí a něco začíná. jedna je v devítce a druhá ve čtvrťáku. Je to tak pro nás rok závěrečných prací, zkoušek, přijímaček, testů… prostě důležitých křižovatek našich dětí. A je to něco, co jsme jako zcela nevýkonová rodina nikdy nezažili - testy, známky, procvičování, stres ze zkoušek,... to my neznáme. Tak se snažíme být oporou a pozorujeme to. 

Držte holkám palce :-). 

Knihy: 
Zjistil jsem, že máloco mě profesně naplňuje tolik jako šíření knih. Knihy jsou mojí nadějí, že změna je stále ještě možná. Máločemu proto dávám tolik energie jako šíření disidentské literatury. Zde je pár novinek toho, čemu věnuji energii: 

Přirozené hnízdo je na spadnutí na sazbu, odkud fičí do tisku. Ve Vietnamu mě nadchly Matky a ti druzí. Ještě jsem nečetl nic tak moc "přímo na komoru" k tématu "infrastrukturní podstaty" výchovy - hned jsme proto zažádali o práva a do překladu se pouštíme hned po Přirozeném hnízdu. Pedagogika matky přírody je další kniha z pera fenomenálního Petera Graye. Všechny jeho knížky najdete v balíčku "Vzdělávání bez školy". V Čenkovicích jsem sepsal i blog ke knize Nevratné poškození, což je kniha, která nás nadchla, ale reakce některých našinců na ní nás zcela vyděsily: Nevratné poškození - kniha, kterou doporučujeme každému rodiči dnešních dívek. Mimochodem s neutuchající fascinací pozoruji aktivity dua Trump-Musk. Kdo máte doma Mýtus normálnosti, nalistujte strany 258 - 261 a přečtěte si psychologický profil D. Trumpa. Žijeme v unikátní době. Člověk jí "vychutná" o to lépe, o co lépe jí rozumí. Jo.... a složili jsme dalších 5000 kousků dotisku knihy V říši hladových duchů. Jako dítě, jehož rodinu rozbil alkohol, ani netušíte, jaké potěšení mi dělá to, že mohu potěžkat každý balíček této knihy. Pro mě osobně giga-naděje.  

Socky: 
Ještě k tomu Bluesky a Mastodonu. Stalo se to tak, že jsem se rozhodl přestat psát a číst příspěvky na platformách od Meta. Ničilo mi to život. Opustil jsem FB, IG a také Linkedin. Budu je dál využít - ale výhradně jen k šíření knih, akcí a proseb, které dostávám od lidí. Na Bluesky a Mastodonu sdílím několikrát denně postřehy z existence v konzumní společnosti a z experimentů s dobrým životem v kapitalismu - fotky, videa, grafy, souvislosti. Dávám sem i všechny odkazy na mou tvorbu. Budu moc rád, když mě tam začnete sledovat a když to tam spolu trochu roztloukáme. 

Příští Zprávy ze života: 
V konceptech mám tři.

1) Kontroverzní osoba - Furt mi někdo říká, že jsem "kontroverzní". Co všechno jsem na tomhle poli zažil, jak to chápu a co s tím?
2) Reportáže z Vietnamu - Sepsal jsem několik článků a sestříhal několik videí z poslední cesty do Vietnamu
3) O opouštění - rok 2024 pro mě byl rok ukončování a opuštění. Co všechno jsem opustil?

Co by vás zajímalo nejvíc? Napište když tak. Já to podle toho pošlu. A nejspíš dřív než za měsíc. 

Mávám!

Tomáš

Všechna čísla Zpráv ze života naleznete zde. 
Pokud víte o někom, koho by potěšily, k objednání jsou zde.

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.

V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.