• Spotřeba stojící na spolupráci

    Tohle je po chvíli zase TED Talk, který považuji za nutnost šířit. Já to tedy u TEDu zažívám už léta… Možná na tom jste podobně? Občas se mi stane, že na to civím a během těch ani ne dvaceti minut… číst více

  • Asi es la vida!

    Tuhle fotku jsme udělali s Péťou před deseti lety v Bolívii. Na cestě, která byla nejspíš výhybkou k mému dnešnímu životu. Tou fotkou jsem i začínal letošní Cestu kolem světa. Kromě nesporného půvabu mi přijde, že na druhý, možná až třetí pohled skrývá mnohá tajemství života. Určitě pomíjivost všeho živého (i neživého). Stejně jako ta mašina, i my se jednou vydáme na poslední cestu až skončíme na nějakém takovém „cemeteriu“. Líbí se mi ale hlavně kontrast toho vraku a nápisu na něm: „Asi es la vida! Necesito un mecánico con experiencia. ¡Urgente!“. „Takový je život! Potřebujeme zkušeného mechanika. Urychleně!“

    číst více

  • Vlastní názor & jiné

    S oblibou se lidí ptám, kdo se ještě dnes dívá na televizi, nebo čte noviny. Já jsem totiž televizi zrušil v roce 1997 a noviny jsem přestal pravidelně číst někdy okolo roku 2004. Začal jsem si totiž všímat, že na mě má bezhlavá konzumace médií devastující efekt. Že se následkem toho víc bojím, jsem negativnější, pozoruju pocity beznaděje, častěji se věnuji „konzumování“ a plíživě se ze mě stává poslušný a snadno manipulovatelný ovčan. A to je něco, při čem se tedy šťastný rozhodně necítím. Proto si chci dlouhodobě budovat vlastní názor.

    číst více

  • Dvě věci, kterým dávám život

    Ještě před rokem bych se podepsal pod tvrzení, že mě více než 3/4 toho, co dělám, baví. Bylo ale nutné odjet do Mexika, tam si dát měsíc bez internetu a zároveň žít tak, jako žiju doma, aby mi došlo, kolik života dobrovolně odevzdávám zcela neprospěšným a neradostným činnostem. Zažil jsem tak dokonalé srovnání dne bez netu a dne s netem. Zdánlivá kravinka, ale já se až lekl, jak moc jsou ty dva dny jiné. A nejspíš díky tomu jsem přišel na dvě věci, které zcela zásadně spotřebovávají můj čas a navíc i „špiní“ ten, který věnuji jiným činnostem.

    číst více

  • 18 postřehů z 1/2 maratonu

    Minulou sobotu jsem dělal něco poprvé. Zaběhl jsem si pražský 1/2 maraton. Extrémně mě to bavilo! Přišlo mi, že jsem se celou cestu usmíval a v cíli jsem se dokonce dojal. Mám z toho běhu pár postřehů na téma svobodného života, a tak je tu s dovolením nabídnu.

    číst více

  • Silné stránky

    I když mám poslední rok místy „jazyk na triku“, relativně se mi podařilo zařídit si život tak, abych většinu času dělal, co mě opravdu baví, stylem který mi vyhovuje a s lidmi, které mám rád. Když bych měl vytáhnout jednu jedinou věc, které za to vděčím, byla by to nejspíš metodika práce se silnými stránkami. S její pomocí jsem si před lety doslova přeposkládal život. Nadchlo mě to. A tak potom, co jsem to otestoval na sobě a na svých blízkých, jsem to vzal na Cestu kolem světa. A výsledky byly postupem času podobné. A tak jsme připravili samostatný kurz, který se věnuje čistě tomu, jak nalézt své silné stránky a jak je dostat do života. Samozřejmě i tomu, jak najít stránky slabé a ty ze života pro změnu odvést.

    číst více

  • 22 postřehů z Mexika

    Fascinuje mě systém. To, jak funguje lidské společenství. Baví mě zkoumat, jak ho nastavit, aby mohl jednotlivec ve skupině dýchat, co možná nejsvobodněji tak, aby z něho skupina měla maximum užitku a aby byla v konečném důsledku funkčnější než jednotlivci o samotě. Přijde mi, že mi nic nepomůže systém pochopit tak, jako když z něj na chvíli vystoupím a podívám se z venku. Proto už léta podnikám své Honzíkovy cesty. O té poslední do Mexika jsem už krapet psal (Pár postřehů z Mexika). Těmito 22 body mám ambici utřídit si myšlenky a shrnout své hlavní postřehy. Co mě tedy trklo, zaujalo a co si odvážím do číst více

  • Pár postřehů z Mexika

    Odjeli jsme na pár týdnů do Mexika. Za Honzo–jevem. Myslel jsem si, že odsud budu fungovat bez toho, že by to někdo vůbec poznal. Možná si jen někdy přivstanu, jindy půjdu zase později spát. Ale ouha! Nedošlo mi, že tu široko daleko nebude net. Ocitli jsme se totiž na tom nejmexičtějším venkově a přestože jsme zakotvili v krásném, prostorném domě přímo na pláži, tak nám tu často neteče voda (teplá neteče nikdy), nevyváží se odsud odpadky, nejezdí sem ani pošťák. Vlastně ten dům nemá ani adresu (Kdybyste si nás chtěli vygooglovat, jsme nějakých deset kilometrů západně od Progresa v mexickém zálivu. Nejbližší díra se jmenuje Chelem). A tak jsem se rozhodl pro něco, co jsem na tom číst více

  • Do Indie a zpět

    Do Indie a zpět..pár řádků od Romana

    Foto: Roman Žižlavský

    S Romanem Žižlavským jsme vloni podnikli pár zajímavých „cest k sobě“. Jedním ze zajímavých experimentů byly dva společné dny na naší loňské Cestě kolem světa. Kromě toho, že Roman umí velmi lidsky a poutavě zprostředkovat mnohá poznání a techniky buddhistické psychologie, také rád píše a letos vydal už druhou knihu. I zde na blogu zanechal v minulosti pár článků. Na sklonku loňského roku se ale odjel toulat po Indii a my tak mohli na loňskou spolupráci navázat až letos na podzim – opět na Cestě kolem světa. A bylo to jako zralé víno. Ještě lepší než vloni. A jsem rád, že našel chuť podělit se i o pá číst více

  • Unikněte sami sobě!

    Unikněte sami sobě teď nebo nikdy!

    S Filipem nás seznámily bedýnky. Rád poslouchám jeho radikální názory na jídlo, tělo i život jako takový. Spojuje nás hledání principů osobní svobody. Tady je jeden z jeho pohledů na život. (pozn. Tomáš Hajzler).

    Celý svůj zatím krátký život jsem odněkud unikal. Jako malýho mě spolužáci moc nebrali. Tak jsem začal hrát basket a posilovat, abych uniknul z pozice největšího třídního trapáka. Pak jsem, už v další třídě, hledal útěchu před světem agresivity v pravidelném pokuřování džointů. No a vejška pro mě byla jeden velký únik. Únik před realitou vydělávání peněz, před špínou, před diskuzí s prodavačkou v Tescu – já sem přece byl ten chytrej vysokoškolák, kterej to všem jednou ukáže.

    číst více