Propaganda

Je známým faktem, že žijeme v systému, který musí non-stop růst, aby nezkolaboval. "Růst" (ve smyslu růstu ekonomiky) znamená, že se musí stále více prodávat, vyrábět, spotřebovávat a vyhazovat. 
V naší části světa už dávno žijeme v situaci, kdy nic moc nového nepotřebujeme. Jednou ze strategií velkého byznysu, jak tento fakt překonat je to, že vyrábí věci, které se co nejrychleji rozpadnou, přestanou fungovat, jsou jednorázové, nejdou opravit nebo je oprava nechutně drahá či obtížná. Pro tuto levárnu se vžil termín "plánované zastarávání". Je to dnes tak časté a všudy-přítomné šméčko, že ho jednoduše nevidíme. Občas se nad něčím, co se nám rozpadlo v rukou podivíme, někdo si zanadává, ale obecně se proti tomu nikdo nebouří. To, že musíme stále dokola kupovat stejné věci, které vydrží stále kratší dobu, jsme přijali za trpký fakt.
Já chci v tomto blogu sdílet jeden z posledních příkladů z mého života - rozpadlé šuplíky v mrazáku Philco a v lednici Whirlpool. Věřím totiž, že podobné sdílení je to hlavní, co je třeba udělat, abychom tuto nehoráznost zviditelnili, konečně se naštvali se a řekli dost.

číst více

Ukázka toxické re-klam-y, které (třeba) na pražském Hlaváku, neuniknete.

číst více

Dávám sem do blogu nedávný roz-hovor (11. 5. 2023) s Veronikou Bernard (z pořadu Nastav Duši).
S málokým se mi tak dobře povídá o hloubkách a šířkách života jako právě s Veronikou. Níže proto přikládám i naše první povídání - cca rok staré. V obou videích je řada důležitých souvislostí, které mohou pomoci s uspořádáním života, tj. s prací, vztahy, rodinou, domovem,... smyslem života, s nalezením sebe sama.  

číst více

Máme dva pošťáky, kteří k nám domů nosí/vozí zásilky - muže a ženu. Žena nosí psaní, muž vozí balíky. Oba jsou klíčovými "prvky" naší sousedské komunity - znají nás totiž jako své boty (oslovují nás jmény), a tak žádnou zásilku neodnesou zpět na poštu v případě, že adresát není doma. To nám zde následně vytváří tisíce drobných interakcí, z kterých vznikají vazby, sociální kapitál, pocit bezpečí a domova, základ dobrého života. Tito dva lidé patří, bez nadsázky, k těm nejdůležitějším osobám, které u nás dělají z bydliště skutečný domov. 

číst více

Tyto Zprávy jsem napsal k dnešnímu smutnému výročí eskalace konfliktu na Ukrajině. Nejsou ale o válce. Píšu o tom, jak si s námi mocní hrají bez toho, že bychom si toho byli vědomi. Chci vám v nich převyprávět několik bajek a metafor, osobních příběhů a pak taky odcitovat několik málo autorit z dneška i z historie. Píšu o strukturách moci a výrobě souhlasu. To vše se snažím zasadit do kontextu dvou nejsilnějších - společnost rozdělujících - meta-příběhů nedávné minulosti a současnosti - nejprve covidu a pak především války na Ukrajině. 

číst více

Foto: cc, zde
Poslal jsem právě "Zprávy ze života #70", v kterých jsem se zaměřil na problematiku Palestiny/Izraele. K tématu se podívejte též na "Moje slzy pro Palestinu Aneb, jak naše mysl vnímá, co se děje v Izraeli/Palestině". Minulá čísla Zpráv naleznetezde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde. 

číst více

Hned na začátku invaze na Ukrajinu pohrozil Vladimír Putin použitím jaderných zbraní v případě, že by někdo ohrozil Rusko. Včera prohlásil, že nařídil nejvyšší ruskému atomovému arzenálu nejvyšší bojovou pohotovost. Kopíruji sem kapitolu z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti věnovanou tématu atomové hrozby. Kapitola začíná mým osobním zážitkem v Muzeu míru v Hirošimě, kde jsem brečel jako želva a pak vzpomínkou na mé spolužáky, které zemřeli na rakovinu na následky nemoci z ozáření v důsledku exploze v Černobylu. Tyto dva zážitky pro mě byly tím hlavním, kdy jsem pochopil, že hrozba atomové války je jednou z hlavních hrozeb moderního světa, aktuálně tou nejvážnější. Úřad pro jadernou bezpečnost aktuálně vydal doporučení, co dělat v případě jaderného útoku.  

číst více

Kniha Dobrý život ve stínu konzumní společnosti je již v prodeji - můžete si ji objednat na její stránce buď jednotlivě nebo ve třech cenově zvýhodněných tématických balíčcích: Jiný systém, Podnikání budoucnosti a Tomáš Hajzler. 
Na stránce knihy najdete obsah a prvních 60 stran. Celkem má kniha 640 stran a 1465 poznámek pod čarou, stojí 589 Kč (23 EUR). Po knihařské stránce je to zdařilý řemeslný výrobek a další krok na naší cestě ke snižování našeho eko-dopadu.
Expedovat začínáme v úterý 2.2.21. 

číst více

Toto je druhá část dvou-dílného seriálu věnovaného skutečným příčinám a řešení non-stop rostoucího množství (nejenom plastového) odpadu. V prvním díle jsme se věnovali především popisu rozsahu tohoto problému. Dnes se chci zaměřit na otázku, kdo za to (skutečně) může a jaká jsou opravdová řešení. Musím říct, že otázka zodpovědnosti pro mě byla doslova oči-otevírající. Dozvěděl jsem se o tom, co mi dlouho vrtalo hlavou: Jak se stalo to, že většina Čechů dnes považuje třídění odpadů za ochranu přírody (= nic jiného není třeba dělat) a snižování množství odpadů nikdo nepožaduje (foto zdroj). Je to opět obsáhlé čtení, a tak si na to najděte klidnou chvíli, uvařte si kafčo/čaj a proklikejte si i zdroje. 

číst více

V roce 2016 jsme vydali náš, zatím nepřekonaný bestseller, Domácnost bez odpadu a začali se vážně zabývat dopadem našeho nakladatelství na přírodu a lidské zdraví. Doma fungujeme už léta jako "zero-waste domácnost" (např. zde nebo zde). 
Právě jsem odeslal poslední balíček komentářů tiskového pdf-ka mé nové knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, kde jsem zpracovával i téma (plastového) odpadu. Přestože se tomu léta věnuji, bylo to pro mě natolik oči-otevírající, že jsem tu část vzal a upravil jí do formy dvoudílného blogu, v kterém chci ukázat především to, jak se byznysu podařilo přenést zodpovědnost za to šílené a navíc ještě non-stop rostoucí množství (plastového) odpadu a s tím spojené škody na nás občany. Chci tak ukázat, jak se stalo to, že korporace chrlí rok od roku víc a víc odpadu a my následně část těchto odpadků poslušně nosíme a třídíme do barevných popelnic a většina si zcela absurdně myslíme, že tím zachraňujeme planetu. Přitom to celé byla bouda jako hrom, kterou jsme spolkli i s navijákem. 
Toto je první část, druhá je zde. Je to obsáhlé čtení, a tak si na to vyhraďte klidnou chvíli, uvařte si čaj/kafe a v klidu se začtěte. 
Moc vás prosím o dvě věci: Zaprvé ničemu, co tu píšu, nevěřte a vše si sami ověřte - v textu najdete množství zdrojů. Zadruhé, bude-li to oči-otevírající i pro vás, sdílejte oba díly, co vám budou síly stačit, ať se ta informace dostane, kam se dostat má. Díky vám za to. 

číst více