• Ekonom je novodobý šaman, za kterým chodí novináři, aby se ho ptali na budoucnost. (Série "Oligarchizace Česka")

    V systému volnotržního kapitalismu je naprosto klíčová role ekonoma. Ekonom je novodobý šaman, za kterým chodí novináři, aby se ho ptali na budoucnost. Čím složitěji tento šaman hovoří, tím více je vzýván a tím více prostoru v médiích dostává. 

    číst více
  • Jeden jediný pohled aneb nárůst cenzury médií v Česku (Série "Oligarchizace Česka")

    Žijeme v časech, kdy se rozhoduje o tom, zda přežijí poslední zbytky demokracie, které se u nás ještě uchovaly. Jedním z rysů doby je masívní nástup cenzury - viz např. nedávný Otevřený dopis premiérovi ke dni lidských práv. V tomto blogu chci sdílet jednu nedávnou osobní, pro mě oči-otevírající zkušenost s cenzurou médií v Česku, potažmo v Evropě. 

    číst více
  • Česko si přeje pokračovat v zabíjení: Čelíme zkoušce, ve které prochází testem naše lidství, koncept lidských práv a demokracie. (Série "Oligarchizace Česka")

    Toto je výsledek hlasování o další rezoluci OSN vyzývající k okamžitému zastavení masakru v Gaze z úterý 12.12. 
    153 zemí hlasovalo pro. 
    10 zemi proti - kromě Izraele, USA také Česko. V tomto blogu si přečtěte, co znamená hlasovat proti a také to, že se to týká každého z nás.

    číst více
  • Česká veřejnoprávní média nedělají zpravodajství, ale propagandu. Tento fakt je třeba pochopit, ne se s ním však smířit. (Série "Oligarchizace Česka")

    Podstatou demokracie je to, že lidé spolu-rozhodují o věcech veřejných. Zodpovědně rozhodovat může však jen ten, kdo má informace. Zajistit lidem informace je v demokratických zemích úlohou především tzv. veřejnoprávních médií. Když se pozorně zaměříte na zpravodajství těch našich, zjistíte, že informace, které nám zajišťují jsou z velké míry jedno-stranné, a že tedy značně zkreslují to, jak vnímáme skutečnost. V dnešním blogu chci nabídnout osobní zkušenost jedné palestinské Češky - zkušenost, která by pro nás ostatní měla být především alarmující. Pro mě osobně je i velmi inspirativní. 

    číst více
  • Dezerter Bazaar v Tbilisi - 2000 metrů čtverečních ekonomické demokracie (Série "Oligarchizace Česka")

    Gruzie i Arménie jsou ráji tržišť. O těch místních píšu léta (např. zde), neboť je to fascinující fenomén, který u nás téměř vyhynul. Dnes vás chci pozvat na návštěvu jednoho obřího, v centru Tbilisi, ale především se vám chci pokusit na příkladu tržiště popsat, co to je a co není demokracie. Málokde je totiž demokracie tak dobře pozorovatelná a pochopitelná jako právě na tržištích. 

    číst více
  • "Česká elita - Nejhodnotnější firmy Česka" jako další příležitost pochopit, jak funguje náš dnešní svět (Série "Oligarchizace Česka")

    Myslím, že už začíná být obecně známo, že žijeme v nejabsurdnější době, v které kdy člověk žil. Jedním z těch nejvíce absurdních rysů moderní společnosti je to, že ti, kteří lidské životy, naší svobodu a náš společný domov nejvíce ničí, sami sebe prezentují jako reprezentanty dobra, šiřitele demokracie, "elitu" a jako ty "nejhodnotnější" z nás. Činí tak prostřednictvím médií (která vlastní nebo mají ve svém vlivu), jim podřízených politiků, prodejných celebrit a stále častě i algoritmů umělé inteligence. Jedním z posledních počinů na toto téma - v nich končinách - je žebříček českých "créme de la créme" s názvem "Česká Elita".  

    číst více
  • Pekárny v gruzínském Batumi vs. pekárny v českých městech - šest věcí, o které přicházíme oligarchizací a korporatizací Česka (Série "Oligarchizace Česka")

    V zemích, kde se ještě "volnému trhu" (ideologie dominance korporací a oligarchů nad ekonomikou) nepodařilo rozbít místní ekonomickou infrastrukturu, máme unikátní příležitost pozorovat vliv tržišť, drobných místních krámků a dalších prvků místních komunit na kvalitu lidského života. Dnešní blog píšu v gruzínském Batumi. Chci v něm porovnat místní pekárny (jako jeden z příkladů podniku a ilustraci několika důležitých fenoménů) s těmi, které známe z našich měst. Musím říct, že je to fascinující rozdíl. 

    číst více
  • Zlikvidovat poštu, znamená zlikvidovat kus života běžných lidí

    Máme dva pošťáky, kteří k nám domů nosí/vozí zásilky - muže a ženu. Žena nosí psaní, muž vozí balíky. Oba jsou klíčovými "prvky" naší sousedské komunity - znají nás totiž jako své boty (oslovují nás jmény), a tak žádnou zásilku neodnesou zpět na poštu v případě, že adresát není doma. To nám zde následně vytváří tisíce drobných interakcí, z kterých vznikají vazby, sociální kapitál, pocit bezpečí a domova, základ dobrého života. Tito dva lidé patří, bez nadsázky, k těm nejdůležitějším osobám, které u nás dělají z bydliště skutečný domov. 

    číst více
  • O housence převlečené za motýla aneb proč a jak je třeba monokulturu byznysu vystřídat polykulturou podnikání

    Dnešní blog je "long read" - není to minutové, ani nikterak snadné čtení. Vyhraďte si proto nějaký klidný čas a uvařte si k tomu dobré kafe nebo čaj. 
    Za použití jedné evoluční teorie a dvou metafor se na příkladech snažím vysvětlit historii podnikání. Dozvíte se, co je to korporace, jak vznikla, co je její úlohou a jak mistrně se nás dnes snaží přesvědčit, že je něčím jiným, než ve skutečnosti je. Toto téma je na pozadí většiny našich dnešních problémů. Na to, že ovlivňuje prakticky každý aspekt našich životů, se o něm nevede žádná společenská diskuze. Ambicí tohoto článku je přispět právě k tomu, abychom se do tohoto obtížného tématu v diskuzi už i u nás konečně pustili. 

    Chcete-li z textu maximální užitek, čtěte ho, prosím s maximálně otevřenou myslí - tj. snažte se mu rozumět, ne s ním souhlasit. Pokud by vám cokoli nesedělo, vše si můžete dohledat. Pro čtenáře, kteří by se chtěli věnovat tématu více do hloubky je v textu i řada odkazů. Pro základní pochopení však proklikávání není nutné. Výsledná podoba textu je výstupem týmu lidí okolo spolku Slušná firma.  

    číst více