Neoliberální ekonomové jsou ideology oligarchů a pravicové strany jsou pak jejich politickými reprezentanty

06. 12. 2024, TOMÁŠ HAJZLER

Narazil jsem na dvě OČI-OTEVÍRAJÍCÍ ekonomicko-politické debaty v Česku, na kterých můžeme pochopit nejeden neduh naší společnosti. Do tohoto blogu dávám krátké výstřižky z obou. 

První video je o tom, co je to ekonomie. 

V textu s názvem Ekonom je novodobý šaman, za kterým chodí novináři ptát se na budoucnost jsem před časem psal  o tom, že čím nesrozumitelněji se dnes nějaký "ekonom" vyjadřuje, tím větší auru odborníka okolo sebe vytváří a tím více prostoru dostává následně v naších médiích. 

Video v úvodu (ke shlédnutí zde) je vskutku ikonické. Myslím, že ta sekvence je tak dokonalá, že by se na ní dalo vyučovat, co je to ekonomie a to, jak byl tento obor unesen jedním z jeho nejextrémnějších směrů, který sám sebe dnes vydává za univerzální dogma. (To popisuji i v přednášce a textu zde: Co je to ekonomie/ekonomika a jak by fungovala v případě, že by záleželo na člověku a přírodě).

O co jde? 

Lidé, kteří jsou v našem systému nazýváni "ekonomy" nám tvrdí, "jak věci jsou", co musíme a nesmíme dělat, na co máme a nemáme. Většinu toho, o čem mluví, předkládají jako zákonitosti (ne názory nebo pohledy). Jejich rady pak určují do obrovské míry to, jak se u nás (a ve světě) žije. Tím nad námi mají obrovskou moc. Tuto moc posilují navíc tím, že mluví jazykem, kterému málokdo rozumí, čímž připomínají šamany či zaříkávače, ke kterým vzhlížíme a které slepě následujeme. 

Ve skutečnosti neexistuje jedna (ta jejich) ekonomie, ale hned několik (základní přehled najdete v knize Ekonomičtí disidenti). Pokud se někdo prezentuje jako ekonom - v případě, že nechce lhát - by měl vždy dodat i to, jaký ideový směr zastupuje. 

Ti, kteří se dnes u nás prezentují jako "ekonomové" nejsou tedy EKONOMY. Čerpají z tzv. neoklasické či dnes "neoliberální" ekonomie a jsou to tedy "NEOLIBERÁLNÍ EKONOMOVÉ". Ideologii, z které vycházejí, popsala už před několika staletími malá skupina bílých mužů z Velké Británie. Své myšlenky pak přidalo ještě několik dalších mužů z Rakouska a z USA. Na představách o světě a hodnotách této úzké skupinky bílých mužů z bohatých zemí tak stojí dnešní globální ekonomický systém.

Ve skutečnosti neexistuje jedna ekonomie, ale hned několik. Pokud se někdo prezentuje jako ekonom, měl by vždy dodat i to, jaký ideový směr zastupuje. To, co je nám dnes prezentováno jako "ekonomie" není ekonomie jako taková, je to jen jeden ideologický směr, který si podmanil všechny ostatní. 

Neoliberální ekonomie je ideologický základ dnešního globálního "laissez faire kapitalismu". Tato ideologie tvrdí mimo jiné to, že: 

- každý člověk je sám za sebe (oddělený od ostatních lidí a všeho živého - viz čtvero odcizení)
- smyslem života každého jedince je maximalizovat užitek pro sebe a svou rodinu (viz homo economicus)
- ostatní lidé jsou pro nás "konkurence"
- smyslem života je (materiální úspěch" (mít = být)
- ekonomika znamená "ekonomiku peněz"
- ekonomika peněz = "volný trh"
- jiné druhy ekonomiky se neuznávají
- ekonomika (tj. nakupování za peníze) musí non-stop růst
- růst je poměřován přes HDP; HDP je měřítkem kvality života
- příroda je bezedný zdroj k vytěžení
- příroda je bezedný odpadkový koš, kam je možné cokoli vysypat
- bohatnutím bohatých zbohatnu i chudí (tzv. trickle down economics)
- ...

Problém nadvlády dnešní ekonomie nad našimi životy je možné ukázat třeba na podobenství s výživou: Představte si, že by nám třeba frutariáni tvrdili, že frutariánství = výživa. Všichni bychom se pak museli cpát výhradně ovocem a semínky a celá naše společnost by se točila kolem těchto plodů. Žili bychom v monokultuře, která žádné jiné způsoby výživy nepřipouští.

Zaposlouchejte se do některých vět v tom úvodním videu. Například: "....protože s námi ekonomy tuhle bitvu nevyhrajete, paní Maláčová.", říká Jana Matesová. Jana Maláčová ji (správně) doplní a dodá: "neoliberálními ekonomy." Jana Matesová tomu doplnění nerozumí nebo dělá, že nerozumí. Jana Maláčová však vystihla podstatu toho, o co tu jde - detailněji už ve zmiňovaném článku/přednášce "Co je to ekonomie/ekonomika a jak by fungovala v případě, že by záleželo na člověku a přírodě". 

Problém nadvlády neoliberální ekonomie nad našimi životy je možné ukázat třeba na výživě. Představte si, že by to, co jíme ovládlo třeba frutariánství. Zastánci tohoto směru by nám pak tvrdili, že frutariánství = výživa. Všichni bychom se pak museli cpát výhradně ovocem a semínky a celá naše společnost by se točila kolem těchto plodů. Žili bychom v monokultuře, která žádné jiné způsoby výživy nepřipouští. 

Ekonomika je základ všeho ve společnosti. Máme-li si vzít unesený život zpět, je třeba, abychom zjistili, jakou "boudu na nás neoliberální ekonomové ušili a šijí". Každý bychom se měli zajímat o to, co to ekonomie/ekonomika je. Měli bychom se pídit po tom, jak se stalo to, že jeden její extremistický, predátorský přístup ovládl celý náš svět a sám sebe prezentuje jako PRAVDU. Potřebujeme si ujasnit, jak by fungovala ekonomie v případě, že by záleželo na člověku a přírodě a unesenou ekonomii si vzít zpět.

Tolik k tomu, že neoliberální ekonomie není ekonomie. 

Pojďme na "politiku". Zde je druhé video. Petr Fiala v něm tvrdí, že jeho vláda je "nejúspěšnější od roku 1938" a  že prý, když dostane další 4 roky vládnutí, zajistí nám v Česku "německé platy". 

Těžko se vyznat v tom, proč a co Petr Fiala říká (a už vůbec ne v tom, co si myslí). 

Proč je to tak složité? 

Předně tu máme Hujerismus jako součást národního DNA s tím, že Petra Fialu já osobně vnímám jako našeho předního "Hujera". Pak..., moderní Česko patří bohužel, stále viditelněji, k "vazalským státům" USA, potažmo západoevropských mocností a musí tedy "plnit úkoly", které z naší podřízené role plynou. Petr Fiala v roli premiéra tedy musí plnit úkoly svých šéfů, ať už z Washingtonu, Bruselu nebo z řad našich oligarchů. 

Pozoruji ale i to, že obrovskou roli ve vyjádřeních politiků z celého uskupení "SPOLU" hraje "politický marketing". Bojím se, že v tomto ohledu nám tu Andrej Babiš a jeho špičkový marketingový tým (Marek Prchal, Petr Topinka, Alexandr Braun,.. zde) zanechali smutný odkaz. Ukázali totiž i ostatním politikům, že jsou to samé, co "prášek na praní", tj. bez dobré re-KLAM-y, si je nikdo nekoupí. Marketing SPOLU sleduji od samého začátku jejich úspěšné volební kampaně postavené na strachu z Andreje Babiše a pozoruji ten obrovský nárůst kvality jejich PR (kvalita politického PR = míra manipulace). Prohlášení o "německých platech" vyvolalo tsunami debat napříč českou společností a mohla tak být dalším pověstným "vrtěním psem", tedy snahou odvést pozornost od palčivých témat naší společnosti. Přeci jenom, špičkoví politici jsou dnes především herci, kteří hrají své role podle scénářů napsaných těmi, kteří nám skutečně vládnou. 

Bojím se, že Andrej Babiš a jeho špičkový marketingový tým nám tu po sobě zanechali smutný odkaz. Ukázali totiž ostatním českým politikům, že jsou to samé, co "prášek na praní", tj. bez dobré re-KLAM-y si je nikdo nekoupí. 

A pak je tu ještě jedna věc, kterou nám, tu pan Fiala v rozhovoru s Václavem Moravcem ukazuje, a to téma závislostí. Mnozí naši špičkoví politici jsou totiž jako narkomani, které známe z knih Gabora Matého. Ukazují nám nejčastěji to, jak vypadá "závislost na moci" (a majetku). Ta má totiž stejné příčiny a stejnou dynamiku jako závislost na alkoholu, pervitinu nebo na pornu. Člověk závislý se bojí, že přijde o svou "dávku" a, že se jeho závislost provalí před okolím. Proto lže. Nemůže za to, lež je "biologický obranný mechanismus".
 
A pan Fiala a jemu podobní jsou pak dokonalým obrazem notoricky známého citátu Gabora Matého: "Žijeme v traumatizované společnosti vedené těmi nejvíce traumatizovanými z nás". Pokud jste neslyšeli, poslechněte si povedenou Malého přednášku (18 minut) s názvem: "Moc závislosti a závislost na moci", kde souvislosti chování lidí jako je Petr Fiala vysvětluje: 

Ultimátním (avšak logicky nevyřčeným) cílem neoliberální ekonomie je posilování moci mocných viz Struktury a posilování moci v demokratické společnosti. Ekonomika neoliberální společnosti je nastavena tak, aby bohatí bohatli a tím non-stop posilovali svou moc. 

Neoliberální ekonomové jsou ideology mocných, tedy našich oligarchů. Pravicové strany jsou pak jejich politickými reprezentanty. 

Neoliberální ekonomové jsou ideology mocných, tedy našich oligarchů. (Ultra)pravicové strany, jako jsou ty v uskupení SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP09) jsou pak jejich politickými reprezentanti.

Naší nadějí je tuto hru prokouknout a unesenou ekonomii si vzít zpět - viz Nová ekonomika:

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.

V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.