• Co si o sobě myslíte?

    Co si o sobě myslíte?

    Foto: OneEighteen

    Zajímavý výzkum provedli v sousedním Německu. Celkem tisíci lidem ukázali dvě fotografie zalesněné a kopcovité krajiny. První fotka byla plná turistů, na druhé fotografii bylo jen pár lidí. Všem respondentům položili dvě otázky: Ve kterém z těchto dvou míst byste chtěli trávit svou dovolenou? Okolo 60 % lidí si vybralo krajinu bez lidí. Pouze 34 % zvolilo tu s lidmi.

    číst více

  • Přemýšlíte o smyslu vaší práce?

    Adolf Eichmann, Obersturmbannführer SS , nechvalně proslul jako hlavní architekt holocaustu během druhé světové války. V roce 1945 se tajemně vypařil. Teprve za patnáct let ho izraelský Mossad vypátral v Argentině. V roce 1962 byl obviněn a odsouzen k trestu smrti. Při své obhajobě údajně mluvil o tom, že plnil rozkazy, a že v nacistických vyhlazovacích táborech pouze pracoval. Nejenom Eichmann, i jiní zaměstnanci koncentračních táborů tvrdili, že se necítí vinni za smrt jiných lidí, protože pouze chodili do práce.

    číst více

  • Den bez negativismu

    Den bez negativismu

    Foto: jonSpot

    Negativismus jde bohužel ruku v ruce s autopilotem. A pokud vycházíme z toho, že autopilot nás řídí v 90 % našeho bdělého stavu, pak se dá říci, že jsme rození negativisté. Pokusím se prožít den bez negativismu. Schválně jsem si vybral sobotu, den s rodinou, kdy normálně vstávám skoro před obědem a den mi většinou proklouzne mezi prsty, takže ani nevím, jak jsem ho prožil.

    číst více

  • Kolik toho potřebujeme vědět?

    Kolik toho potřebujeme vědět?

    Foto: DoBeRaGi

    Jen na Wikipedii jsem našel 2 405 000 článků v angličtině a další milióny ve všech možných dalších jazycích. Každý z těchto článků mi přišel zajímavý. Napadlo mě, že se pokusím náhodnými prokliky najít něco, co zajímavé nebude. Začal sem tak, že jsem na úvodní stránce klepnul myší na slovo, které jsem první uviděl, a tak pořád dál a dál, a tak jsem se dostával na další a další články. Přes Seznam bestsellerů NY Times jsem se dostal na Beletrii, Romea a Julii, Viktoriánské období, Belle Époque, fašistické Německo, Východní Evropu atd. V každém článku bylo něco nového a zajímavého.

    číst více

  • Ani k stáru

    Asi jste viděli Vratné lahve otce a syna Svěrákových. Pokud ano, jistě si vzpomenete na hlavní píseň „Ani k stáru“. Jestli ne, zaposlouchejte se do ní na stránkách filmu nebo si zakupte CD/MP3. Je to 140 sekund nabitých moudry o životě.

    Podobné skladby mě nutí přemýšlet.

    číst více

  • Armádní jazyk v našich ústech

    Armádní jazyk v našich ústechFoto: jpetralia

    Člověk odjakživa zabíjel druhé. Podle mnohých zdrojů, jen v minulém století, usmrtili naši předci přes sto miliónů jiných lidí. Náčelníci, králové a jiní mocní si už od dávných dob udržovali skupiny ozbrojených mužů, se kterými dobývali, plenili nebo naopak odráželi útoky dobývajících a plenících. Jestliže jsme se tedy jako lidstvo na něco ve své historii opravdu zaměřovali, potom to bylo válečnictví.

    číst více

  • Tak to u nás chodí…

    Představte si místnost a v té pět opic. V jednom z rohů stojí židle a na ní trs banánů. Opice milují banány a tak se okamžitě vydají směrem k židli. Jenomže místo banánů na ně výzkumníci ukrytí ve vedlejší místnosti chrstnou spršku ledové vody.

    číst více

  • Bože, jak moc bych chtěl být nula!

    Bože, jak moc bych chtěl být nula!

    Foto: Soul101

    Lidstvo se odpradávna (na většině míst naší planety) organizovalo pyramidálně. Na vrcholu stál náčelník, král, vůdce, generál, velitel. Pod ním pak byla řada stupínků, které vedly od vrcholu až na zem. Čím výše (a tedy blíže vůdci), tím větší moc, možnosti, odměna a úcta ostatních. Čím níže, tím menší odměna, více povinností, často i opovržení.

    číst více

  • Zeitgeist - Duch doby

    Náboženství bylo vždy nástrojem k ovládání mas. Bible je hybridem předchozích náboženských textů. Za útokem na USA z 9. 11. 2001 nestála Al-Kaida, ale americká CIA. Tyto a další kacířské myšlenky servíruje dvouhodinový Zeitgeist jako na běžícím pásu.

    číst více

  • Sběratelé papírů

    Foto: Qiche Začalo to krátce po narození. Ještě jsem z toho neměl rozum, a už mi dali můj první papír – rodný list. Následovala pamětní knížka novorozence a očkovací průkaz. Pak chvíli nic. Po… číst více