Hlavní úlohou nás běžných lidí je pochopit rozdíl mezi skutečností a mezi příběhy, které jsou nám vyprávěny.

Foto: yanabee

Znáte to: klídek, pohodička, známé věci, známí lidé, známé úkoly. Máme to rádi. S novými věcmi je to jinak. Ty nás zneklidňují a stresují. Ovšem pokud na to jdeme chytře, nejistota a stres po chvíli zjemní a často zmizí docela. A my jsme si tak rázem jistější v dříve třeba i nepředstavitelné situaci. Jen si vybavte, co z toho, co dnes děláte „levou zadní“ vás dříve stresovalo. Já jsem například dříve při myšlence na prezentování omdléval. Dnes si mluvení před lidmi více než užívám.

číst více

Foto: Ben.Doo.Dat

Kolikrát jsem se už snažil společně s jinými lidmi definovat, co je úspěšný život!? Kolikrát jsem v různých knihách narazil na propracované teorie a definice!? Kolikrát jsem na toto téma narazil při cestách mimo náš „úspěšný“ svět!?

číst více

Před nedávnem jsem měl poprvé možnost se setkat s manažery, s kravaťáky (jak se jim mezi lidem říká). Měl jsem trochu obavu. Nebudou moc upjatí? Jak přijmou můj přístup, který je založen spíše na přímé zkušenosti než na teoriích a informacích?

číst více

Zde je druhá (ze čtyř) sada cedulí a nápisů. První naleznete zde.

Ukázka toho, kolik zákazů a vykřičníků se vejde na jednu tabuli.

číst více

Foto: Pegasus Librarian

Jedna z věcí, kterou jsem letos intenzivně hledal jsou příklady demokracie ve firmách. Už před časem mě kamarád upozornil na jeden velmi zajímavý. Je to úryvek z knihy „Zaměstnání a vesmírné síly“.

číst více

Foto: Green_Mamba

Přátelé!

Přemýšlím, že z těch letošních (zatím) 365 dní jsem strávil jen pár mimo net – několik dní bez elektřiny v Senegalu a chvíli pod stanem ve Skotsku. Neměřil jsem to, ale podle reakcí Péti (manželka) jsem u počítače proseděl moře času. Bavilo mě to. A snad to tu bavilo i vás…

číst více

Foto: mohammad khorshid

V Cestě k lásce od Anthonyho de Mella mě zaujal příměr o žábách ve studně. Podle té paralely je většina z nás žabákem, který si myslí, že existuje jen jediný svět – jeho studna. Víme, co se patří, co je správné a co normální. Když se něco našemu pojetí reality vymyká, považujeme to za divné, nenormální, úchylné, nebezpečné nebo třeba i trestuhodné.

číst více

Občas na našich setkáních požádám lidi o následující experiment: Každému rozdám jablko a požádám je, aby ho měli celý den u sebe, ovšem tak, že to ostatní neuvidí (což je buď velmi obtížné nebo dokonce nemožné). Ke konci dne je už většina lidí unavená a poněkud rozmrzelá z nesmyslného schovávání jablka, které stejně všichni ostatní vidí. Mnoha lidem už během dne dojde paralela skrývání věcí, které by ostatní neměli vidět, s předstíráním, že jsme takoví a ne makoví. číst více

Foto: waltercin

V knize Moc přítomného okamžiku od Eckharta Tolle jsem narazil na skvělý koncept tzv. makro- a mikročekání.

číst více

Foto: bayat

Stačí zalistovat v novinách nebo jen chvíli pozorovat lidi (včetně sebe) a člověk zjistí, že součástí lidské přirozenosti je krást. Krást ve smyslu uspokojovat své potřeby na úkor druhých je normálním lidským rysem. Obvyklé je obohacování se do míry, kterou nám dovolí okolí.

číst více