Vztahy

Byli dva bratři – jeden starý mládenec, druhý ženatý. Společně vlastnili farmu, z jejíž úrodné půdy měli každoročně pohádkově bohatou úrodu.

číst více

Starý muž o sobě říká: „Když jsem byl mladý, smýšlel jsem jako revolucionář a veškeré mé modlitby k Bohu zněly: ‚Bože, dej mi sílu změnit svět.‘
Když jsem se blížil střednímu věku a uvědomil si, že polovina života mi uběhla, aniž bych změnil jedinou duši, změnil jsem svou modlitbu na: ‚Bože, dej mi tu milost změnit všechny ty, kteří se mnou přicházejí do styku. Jen mou rodinu a přátele a budu spokojený.‘
Teď, když už je ze mě stařec a mé dny jsou sečteny, má modlitba zní: ‚Pane, dej mi milost, abych mohl změnit sám sebe.‘ Kdybych se takto modlil od samého začátku, nepromarnil bych život.“ (zdroj: Cesta, Anthony de Mello)

číst více

Valná většina zaměstnanců nastupuje do práce jako běžci na dlouhé tratě, aby záhy zjistili, že běží překážkový běh. Zhruba takový je vliv pravidel a směrnic, jejichž tvorbě se v dnešních firmách věnují celá oddělení. Ve firemním světě přitom snad neexistuje tak dvousečná věc jako směrnice.

číst více

Protože manažerských teorií je tolik, kolik je lidí, dovolte mi na úvod vyjasnit pojmy. Co se týče autority, neboli toho nehmatatelného, kvůli čemu za námi druzí jdou, existuje v zásadě pět „trumfů“, které máme při vedení druhých v ruce: 1) postavení, 2) možnost využít cukru (odměn), 3) možnost využít biče (trestu), 4) charakter (to, jaký jsem člověk) a 5) odbornost (způsob, kterým rozumím tomu, co dělám).

číst více

Klíčovým problémem pracovního života (bohužel i nepracovního) je to, že se bereme zatraceně vážně. Jako bychom nechali úsměv ve skříňce v šatně nebo před vrátnicí a vydali se na pohřeb blízkého člověka. Všechno je zatraceně vážné…

číst více

„Firma nemá nic než vztahy,“ řekl jednou nějaký byznys guru. Tuším, že se pod tím podepsal Lee Iacoca. Myslím, že nepotřebujeme chytré odborníky, aby nám poradili, že bez vztahů to prostě nejde. Jenomže čím upjatější to v práci je, tím menší šanci tam máme vztahy budovat a tužit. A že míra upjatosti je většinou veliká! A tak to chce nějaké „out of office“ akce.

číst více

Každý z nás, kdo pracoval ve větší firmě, si možná pamatuje, jak stresující jsou pondělní rána: řada porad, schůzek, projektů a neplánovaných změn. Proto jsme jednou zavedli dobrovolné společné snídaně – jeden z nás vždy v pondělí ráno přinesl domácí koláče, buchtu, bábovku a jiné laskominy.

číst více

Porovnávání se s ostatními máme hluboko v genech. I proto milujeme žebříčky, ve kterých se poměřujeme s druhými. A tak asi nikoho nepřekvapí, že porovnáváme nejlepší, největší, nejzajímavější a kýho výra jaké firmy ještě.

číst více

Jestliže se zeď skládá z cihel, které pohromadě drží malta, potom firma se skládá z lidí, které drží pohromadě jejich vztahy. Mnohé chování vztahy oslabuje, jiné posiluje.

číst více

Podle většiny antropologů jsme se jako druh živili až devět miliónů let lovem a sběrem. Poté jsme se zhruba 300 generací věnovali farmaření. Celou tu dobu jsme žili v menších skupinách, nejčastěji o 5–15 lidech. V porovnání s lovem a farmařením je průmyslová a dnešní informační doba dlouhá jako polknutí jednoho sousta.

číst více