• Do Indie a zpět

    Do Indie a zpět..pár řádků od Romana

    Foto: Roman Žižlavský

    S Romanem Žižlavským jsme vloni podnikli pár zajímavých „cest k sobě“. Jedním ze zajímavých experimentů byly dva společné dny na naší loňské Cestě kolem světa. Kromě toho, že Roman umí velmi lidsky a poutavě zprostředkovat mnohá poznání a techniky buddhistické psychologie, také rád píše a letos vydal už druhou knihu. I zde na blogu zanechal v minulosti pár článků. Na sklonku loňského roku se ale odjel toulat po Indii a my tak mohli na loňskou spolupráci navázat až letos na podzim – opět na Cestě kolem světa. A bylo to jako zralé víno. Ještě lepší než vloni. A jsem rád, že našel chuť podělit se i o pá číst více

  • Unikněte sami sobě!

    Unikněte sami sobě teď nebo nikdy!

    S Filipem nás seznámily bedýnky. Rád poslouchám jeho radikální názory na jídlo, tělo i život jako takový. Spojuje nás hledání principů osobní svobody. Tady je jeden z jeho pohledů na život. (pozn. Tomáš Hajzler).

    Celý svůj zatím krátký život jsem odněkud unikal. Jako malýho mě spolužáci moc nebrali. Tak jsem začal hrát basket a posilovat, abych uniknul z pozice největšího třídního trapáka. Pak jsem, už v další třídě, hledal útěchu před světem agresivity v pravidelném pokuřování džointů. No a vejška pro mě byla jeden velký únik. Únik před realitou vydělávání peněz, před špínou, před diskuzí s prodavačkou v Tescu – já sem přece byl ten chytrej vysokoškolák, kterej to všem jednou ukáže.

    číst více

  • Proč nejsme kreativní?

    Proč nejsme kreativní?

    S Liborem sdílíme v mnohém pohled na svět. Oba rádi píšeme. Zde je jeden z jeho nedávných článků na téma, které je pro svobodný život v práci naprosto zásadní… (pozn. Tomáš Hajzler).

    Děti od dospělých odlišuje jedna zásadní věc. Děti se nebojí. Nebojí se zkoušet nové věci. Nebojí se chyb ani toho, co si o nich pomyslí ostatní. A právě proto nejsme my dospělí kreativní tak, jak bychom chtěli.

    číst více

  • Dovolená, prázdniny a rekreace

    Dovolená, prázdniny nebo rekreace?

    Přál jsem před časem popisoval kamarádovi prima „dovču“ a on mi odepsal krátkou úvahu o významu slov, kterými období ne–pracování častujeme. A protože já nad tím taky občas dumám (např. zde, nedá mi to, abych nepřihodil pár řádků. Přece jenom slova do velké míry ovlivňují, jak se cítíme. Naše pocity potom řídí chování a z chování se sestává život. A já si ve světle této  souslednosti všiml, že když ze svého slovníku některá slova vypustím (např. zde), můj život se diametrálně změní.

    číst více

  • Zappos a Semco: překladatel

    Zappos a Semco: hledáme překladatele!

    Jestli jsem ve svém hledání firem, ve kterých (si) lidé můžou dělat, co chtějí narazil na extrém, potom je to brazilské Semco a americký Zappos. Shodou okolností jsou to zároveň firmy ekonomicky mimořádně úspěšné.

    číst více

  • Co je moje?

    Co je moje?

    Foto: Rachel-B

    Žijeme v kultuře, ve které „vlastnit“ je důležitější než „být“. Dokonce jsme již dosáhli stavu, kdy vlastnictví považujeme za bytí. Kdo má víc, „je“. Je jednoduše lepší než ten/ta, kdo má míň. Naštěstí na této planetě existují i jiné pravdy. Následující text mi nedávno dorazil mailem. A protože se tématu ega, bytí a přítomnosti právě věnujeme na letošní Cestě kolem světa, přepsal jsem ho do blogu.

    číst více

  • Možné a nemožné – Nick Vujicic

    Když jsem před časem viděl jeho první vystoupení, brečel jsem. O to víc mě nadchlo, že někdo našel chuť a odvahu ho pozvat k nám.

    číst více

  • Úspěch je nekonečná cesta

    číst více
  • Jsem tady, ale nechci tu být.

    Jsem tady, ale nechci tu být.

    Foto: jasperroz

    Rozhodl jsem se, že letos vyzkouším několik nových věcí. Jednou z nich je zkusit učit na vysoké škole. V prvním kole na české, pak někde ve světě. Dnes jsem absolvoval svou první přednášku (dálkové studium – proto v neděli). A nadchlo mě to. Těšil jsem se tam hlavně proto, že se ve škole spolu–líhnou naše pracovní návyky, a také proto že povinná školní docházka se na střední, vysoké a později v profesním životě transformuje do dalších povinností a nekonečného kolotoče musení, který je už ze své podstaty úplně špatně (= zcela zbytečně omezuje lidskou svobodu). Moje vystoupení bylo o tom, jak se přestat snažit to „daleko dotáhnout“ a začít se bavit u toho, co děláme. Byl jsem zvědavý na to, jak moc ty studenty baví, co studují.

    číst více

  • Každý máme svůj Everest

    Každý máme svůj Everest

    Davida jsem potkal před lety na jednom z našich seminářů. Ze sympatického, nenápadného chlapíka se vyklubal člověk s fascinujícím koníčkem. Baví ho lézt na osmitisícovky, které v poslední době dokonce sjíždí na lyžích. Následující úvahu napsal po jednom ze svých himalájských návratů. A protože svoboda v práci stojí především na schopnosti vést sebe sama, ten text sem více než patří. (pozn. Tomáš Hajzler)

    číst více