-
O životě bez odpadu
04. 06. 2017, TOMÁŠ HAJZLER
Sedli jsme minulý týden s kamarádem Mišem Poppem z Bezobalu Zlín, abychom se pobavili o tom proč a jak si přeorganizovat život tak, aby po nás nezbylo tolik odpadků. Pro pár zajímavých souvislostí mrkněte na text "Planeta plastem oděná".
Komentářů: 0
-
Lukáši, díky a sbohem!
21. 06. 2016, TOMÁŠ HAJZLER
Třináct tisíc dní. Tolik zbývá průměrnému českému třicátníkovi do smrti. “Třináct tisíc dní” je zároveň i moje memento mori. Moje metafora, která mi má připomínat, abych žil dokud žiju.
Vím, průměr je umělá veličina. Někoho čeká dvacet tisíc, jiného o poznání míň. To je vlastně na smrti to nejtajemnější. Nevíme, kdy a za kým přijde. Čteme a slyšíme o ní, vidíme ji ve filmu a máme pocit, že ji známe. Jenomže jsme vedle, jak ta jedle. Žádná lidská společnost ji nedokázala vytěsnit ze života tak dokonale jako ta naše. A tak, když nakonec přijde - a ona přijde! - zasáhne nás o to víc.
Mě o víkendu zasáhla. Umřel mi kamarád a kolega Lukáš. “Třináct tisíc dní” (a jiná tajemství života) byly naším velkým společným tématem. Zaboha by mě číst víceKomentářů: 0
-
Krabicoví lidé
10. 11. 2015, TOMÁŠ HAJZLER
Žijeme v krabici, v kruhu nebo někde jinde? Při sledování rozhovorů s Ricardo Semlerem ze Semca (Podivín, Sedmidenní víkend) jsem narazil na geniální metaforu života v krabici.
Komentářů: 0
-
Experimenty & objevy r. 2014
01. 01. 2015, TOMÁŠ HAJZLER
Ahoj kamarádi! Ať už se máte, jak se máte, do 2015 přeji nám všem nadhled, moudrost a radost! Kromě pár přednášek, workshopů a konzultací jsem si letos dal oraz od svobody v práci, abych se do ní zase letos pořádně opřel. Přesto (anebo možná právě proto) jsem si s životem zkusil zase trochu zaexperimentovat. Zde je pár pokusů. číst více
Komentářů: 0
-
Vzít život do vlastních rukou. 20.9.
01. 09. 2014, TOMÁŠ HAJZLER
Jako děti jsme uměli dělat, co jsme chtěli. Pak ale většině z nás řekli, že musíme poslouchat a když budeme něco chtít, je třeba se pěkně dovolit. Jak šel čas, zapomněli jsme, že jsme se kdysi uměli rozhodovat sami. Naučili jsme se muset a poslouchat. Nejprve jako dítě, později jako zaměstnanec, občan nebo třeba pacient vzhlížet k autoritě a nechat se jí vést nebo ještě častěji s-vést.
Komentářů: 0
-
Řekni mi, co čteš...
22. 07. 2014, TOMÁŠ HAJZLER
Přijde mi, že rčení "Řekni mi, co čteš a já ti řeknu, kdo jsi." do velké míry platí. Knihy, které čtu, ovlivňují moje vnímání světa zcela zásadně. A řekl bych, že vnímání následně předurčuje, co a jak chápu. Moje chápání potom vede k tomu, co a jak dělám a mám obavu, že jsem do velké míry právě tím, co dělám. A tak mě napadlo po bytě sesbírat všechny moje rozečtené, nedávno dočtené a načaté knihy, abych si ujasnil, kdo jsem.
Komentářů: 0
-
生甲斐, IKIGAI
01. 07. 2014, TOMÁŠ HAJZLER
Minulý týden jsem se po tříměsíční přestávce pustil do psaní 13000 dní. Z kapitoly o zvyklostech na japonské Okinawě mi vypadl "Ikigai". Mít ho vyjasněný považuji za naprostý základ pro dobrý život, a proto sem dávám krátkou úvahu na toto téma. číst více
Komentářů: 0
-
KPZ - ka
05. 05. 2014, TOMÁŠ HAJZLER
Už jsem o ní psal. Většina našinců chápe zkratku "KPZ" jako “krabičku poslední záchrany”. Já ale stále častěji potkávám lidi, pro které je to na prvním místě “komunitou podporované zemědělství”. Pro mě to byl jeden z velkých objevů loňského roku. Letos jsme (po pěti letech) ukončili nomádský způsob života a já si tak můžu tento pro mě fascinující fenomén otestovat na vlastní kůži. Nechápu proč mi to trvalo tak dlouho? I proto vám o tom chci říct, neboť je možné, že nebudu jediný, kdo neměl tušení o tom, že KPZ nemusí být jen nějaká krabička. P.S.: Pokud jste z Modřan a Komořan a chcete se přidat, napište mi na tomas@peoplecomm.cz. číst více
Komentářů: 0
-
Zpět ve virtuálním světě :-)
23. 04. 2014, TOMÁŠ HAJZLER
30.11.2013 jsem vypnul net a mobil. Cca 1.2. jsem začal používat google (nešlo mi psát knihu bez možnosti dohledávat zdroje). Cca 1.3. jsem si zapnul basecamp (nedokázal jsem jinak spolupracovat s kolegy na běžících projektech). Cca 1.4. jsem začal používat e-mail. (zjistil jsem, že když nepíšu, e-maily nechodí a nepřišlo mi už tedy přínosné chodit každý týden za kolegyní, která mi s poštou pomáhala). Zhruba ve stejném čase jsem začal s blogem (už jsem potřeboval sdílet postřehy) a na youtube jsem nahrál svá první videa. Od tohoto týdne začínám používat i sociální sítě a mobil. Pár věcí je jinak než před 30.11.
Komentářů: 0
-
Co dělám & čím se živím II.
21. 04. 2014, TOMÁŠ HAJZLER
Ahoj přátelé. PŘEKVAPIL mě zájem o téma "dělání a živení se". Cítím potřebu ten text doplnit sedmi dalšími body - to je hodně, vím :-(. V bodě 1) se snažím říct, že se nepovažuji za podnikatele (ve většinovém významu slova). V bodě 2) najdete můj aktuální pohled na to, jak chápu termín “svoboda v práci”. V bodě 3) je něco málo o mé letošní prioritě číslo jedna. Ve čtyřce potom mikro-úvaha o tom, zda a jak moc být (na internetu) upřímný. V šestce můj pohled na termín “business first” a v posledním bodě potom úvaha na téma marketingu. Cokoli vás k tomu napadne, prosím vpište do komentářů. Budu za to rád.
Komentářů: 0
- Vztahy
- Vlastní cesta
- Umění žít
- Recenze
- Pracovní revoluce
- Moc a autorita
- Komunikace
- Peoplecomm
- Svobodné firmy
- Knihy
- Vzdělávací systém
- Svobodná práce
- Snídaně
- Postřehy z matrixu
- Seriál "Svoboda v práci"
- Seriál "Rodičovské mýty"
- Firemní zodpovědnost
- Život bez odpadu
- Slušná firma
- Střípky
- Seriál o car-free životě
- Lokalizace
- Příběhy z okraje
- Zpátky k jídlu
- Mytologie současnosti
- Zprávy ze života
- Seriál "Škola základ života"
- Oligarchizace Česka
- Palestina