Umění žít

číst více

Po Katce Wildové a Davidu Chábovi jsem potkal dalšího člověka, který se vědomě rozhodl pro skromnost a soběstačnost. Navíc, stejně jako Katka a David, má i Pavel nomádské sklony - a to na desátou: Rozhodl se objet planetu. Stopem. Skoro bez peněz.
Na Pavla jsem narazil v době finiše mé knihy Třináct tisíc dní, kdy jsem se snažil intenzivně formulovat odpovědi na otázku “Co je dobrý život?”. Jeho příběh mě nadchl možná o to víc, o co víc jsem si v té době uvědomoval, jak moc právě putování po cizích krajích otevírá oči, pomáhá chápat sebe sama a život jako takový.
Dohodli jsme se, že mu pošlu pár otázek. Mrkněte na ně. Vřele doporučuji Pavlův b číst více

Léta mě trénovali v tom, abych stíhal na čas. Abych byl výkonný a produktivní, abych to daleko dotáhl. Dlouho mi přišlo normální, že se nespočetněkrát za den dívám na hodinky, a že se stejnou urputností jako čas měřím i cokoli jiného - před lety třeba i "čtenost" tohohle blogu. Vlastně mi to přišlo zcela přirozené, vždyť se mě furt i někdo ptal na to, kolik lidí to tu vlastně čte. Pak jsem si ale jednou všiml, že čím víc měřím, tím míň žiju. Že vlastně nepíšu proto, že mě to baví, ale proto aby tu na to někdo kliknul, a že vlastně i jinde na sítích pravidelně kontroluji počet kliků, lajků, tvítů a dalších signálů zájmu ostatních...

číst více

Mám tu jeden z příběhů, který najdete v knize Třináct tisíc dní. Týká se toho, jak moc je možné se lišit od většiny, aby nám ostatní ještě vůbec rozuměli. Musím říct, že v oblasti hledání vlastní cesty (tak, aby byla zároveň pro druhé ještě přijatelná) jsem pár zkušeností už nasbíral.

Tento příběh začíná v běloruském Minsku v roce 1989 slovem, které bylo na pět papírů. Poprosil jsem proto svoje holky, aby mi pro tenhle blog nakreslily ilustrační obrázek (Valentýnka kreslila S, V. Valérie O, O a společně vyrobily L).

číst více

Dnešní hromádka fotek a text k tomu je jednou z mých odpovědí na otázku: "Doba jedová: Jak ji přežít?". Navazuje na: "Od marketů zpět k obchodníkům" a je to jakási aktualizace "Podpoř svého kavárníka" po našem přesunu z Holešovic do Komořan, případně též "O dvou nákupech".
Věřím v to, že k-a-ž-d-ý máme na výběr, a že náš svět se může do velké míry utvářet podle toho, co si zvolíme. To nejsnažší je hlasovat penězi = utrácet pouze tam, kde to prospěje i číst více

Dávám to sem pěkně za čerstva, neboť tenhle rozhovor mě hodně bavil. Napadl mě při psaní zprávy o Kopistech, Krameterhofu & Lysé. Vlastně mě krapet naštvalo, že jsem v Lysé neměl kameru, a že Katka Varhaník Wildová, autorka mého letošního objevu Manifestu disfrutalismu zítra mizí na čtyří měsíce do Spanělska. Zvládli jsme se domluvit a v pátek to pěkně rozpovídali...

číst více

Je to už měsíc, co jsem se byl v Liberci podívat na místní "Summerhill" (viz jejich facebook nebo web), který se tam začíná zajímavě klubat. Záminkou byl cyklus přednášek, které škola uspořádala k tématu svobodného vzdělávání - viz záznam z povídání nahoře. K tomu jsem ještě cestou navštívil staré kamarády v Turnově (Vítku, Honzo, Péťo, mávám) a celý den mi sedl jako nějaký krásný film. Film, který vás vtáhne do děje. Film, který ale jaksi nejste schopni převyprávět, jen se cítíte plní toho krásného pocitu. V tomhle blogu dovolte tedy jen pár fotek a pocitů. V závěru i několik málo informací z mého současného fungování.

číst více

Prázdni-ny: prázdné, činností nevyplněné období je ideální pro reflexi a uspořádání si priorit. Kamarád ze Slovenska mi poslal kraťoučký film, který by k tomu mohl pomoct. Alespoň na mě tyhle věci - jako na pracujícího rodiče dvou dětí - působí.

číst více

Vloni mě na TEDxu v Bratislavě zaujal Jakub Ptáčín s Operačným programom: Krajšie" width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen> Slovensko. Řekl jsem si, že by se mi podobný občanský manifest taky líbil a rozhodl jsem se ho sepsat do deseti bodů v rámci Tišnov žije. Byla tam kamera, a tak se na to podívejte. Je to možná trochu dlouhý a upovídaný, ale třeba v tom najdete i něco pro sebe nebo to spolu propracujeme k větší dokonalosti. Je to o tom, jak žít svobodněji (více po svém) a zároveň zodpovědněji (více prospívat a méně škodit). O tom, jak (lépe) žít a (více) nechat žít.  číst více

Tento týden tu mám tři rozhovory se mnou. "Rozhovory se mnou" zní šíleně ego-maniakálně, ale nevím, jak jinak to nazvat. Mimochodem všiml jste si někdo, že se sem do blogu snažím psát jen jednou za týden, a to celkem pravidelně? Vždy v úterý +/- jeden den. Je to pro někoho fajn? Nebo spíš ne-fajn? Napište, prosím. Ať mám nějakou zpětnou vazbu. Díky.

číst více