Jsme první generace lidí, kteří na vlastní kůži pocítí vliv změny klimatu a zároveň jsme poslední generace, která s tím může něco udělat ... aneb fotoreportáž ze summitu 1% pro planetu

Minulý čtvrtek jsme strávili na evropském summitu organizace s názvem 1% pro planetu v Amsterdamu. Byl to den, který mě nabil i vybil na hodně dlouho. V tomto blogu se podívejte na pár fotek a dojmů.

S dovolením začnu mikro-kontextem: Od roku, kdy mě rodiče počali (1970), vyhynulo 60% všech živočišných druhů. Denně vymírá 200 druhů, to je týdně 1400 a ročně 42 tisíc. A vše stále zrychluje. Už se nemluví o šestém vymírání, ale o sedmém. Víme, že podmínky pro přežití člověka na Zemi udžíme pod podmínkou, že se neoteplí víc než 1,5 C. Při současném tempu emisí skleníkových plynů, odlesňování, okyselování oceánů a tání ledovců, však míříme k 3 - 6 C (Podívejte se na to, jaké oteplení znamená současná politika jednotlivých zemí světa zde). 

My, kdo jsme momentálně na světě, patříme k první generaci lidí, kteří na vlastní kůži pocítí vliv (člověkem vyvolané) změny klimatu. Zároveň jsme poslední generace, která s tím může něco udělat. 

Jak říká horolezec a zakladatel Patagonie Yvon Chouinard, z těchto informací je velmi těžké propadnout depresi. Zároveň ale dodává, že nejlepším lékem na depresi je akce. 

1% pro planetu je jednou z těch akcí, jejichž cílem je přispět k tomu, abychom tuto "hromadnou sebevraždu" (viz např. Co dělat do zániku světa) našeho druhu zastavili:


Spolek založil už zmiňovaný Yvon Chouinard jako nástroj, který bude v péči o planetu propojovat ziskové organizace s neziskovými. Cílem je spojit síly v nápravě škod, které na planetě páchá člověk. 

"Dnes je velmi těžké propadnout depresi. Nejlepším lékem na depresi je akce." Yvon Chouinard 

Peoplecomm se zapojil poprvé v tomto roce, kdy jsme podpořili čtyři organizace: Institut cirkulární ekonomiky, který se snaží vysvětlovat, že každý odpad je ve skutečnosti cennou surovinou, Skutečně zdravou školu, kteří se věnují ozdravování školních jídelen, v naší Montessori škole jsme zaplatili podíl biopotravin ze Svobodného statku, z které si tam vaří děti a přispěli jsme i Spolku pro Komořany, který kope za občanský život v naší čtvrti. Byla to kapka v moři, ale moře - jak známo - se sestává z kapek. Více - viz Jaké byly naše tržby za 2017 a s kým jsme se o ně podělili aneb zkuste to taky :-). Letos budeme rozhodovat znovu, komu naše 1% poslat.

Ale zpět k čtvrtečnímu Amsterdamu. Sešlo se nás tam cca 120 z většiny evropských zemí. Nejvíc bylo Britů. 

Konalo se to v evropské centrále firmy Patagonia (o Patagonii více v knize Zodpovědná firma). Zde je jejich - tolik inspirativní a všeříkající mise:

Tohle je náš český výsadek - Dáša Černíková, s kterou děláme Slušnou firmu, náš kamarád Frank Bennis, Jirka Studnický - zakladatel Hemp for Help, Petra a já. 

Tři cedulky:

Řečeno toho bylo hodně. Mně osobně se líbila nejvíc přednáška z Patagonie. Kdo je neznáte, tak Yvon Chouinard firmu založil, aby poukazoval na ekologickou krizi a burcoval ostatní k řešení. Jsou proslulí především podporou organizací usilujících o změnu zezdola. Chouinard říká, že sám by nic nedokázal ale s miliardovou firmou už nějaký vliv má. S příchodem Trumpa na scénu jim došlo, že jen zezdola to nestačí a pustili se i do politiky. Viz Patagonia vs. Trump. 

Nápis na jejich obchodechv Irsku. I ty se dají k burcování lidí skvěle využít: 

Jedna ze silných myšlenek čtvrtka: "Hlavní problémy světa jsou důsledkem rozdílu mezi tím, jak funguje příroda a tím, jak přemýšlejí lidé." 

The tempest two - Tihle dva típci si jednou řekli, že převeslují Atlantik. A taky že jo. Sedli do lodě a z Kanár veslovali na Barbados.  Od té doby udělali x dalších podobně bláznivých věcí, na kterých pak ostatním ukazují, že i nemyslitelné prostě jde, když se chce. 

Pro pocit si pusťte jedno z jejich videí: 

Vedle pražské Zero Waste v byznysu Ano? Ne? to byla první konference, kde se i v zákulisí “pilo víno, o kterém se řečnilo na pódiu” - parádní zdravé jídlo ze skutečných surovin ve skutečném nádobí. Žádné průmyslově zpracované potraviny, jednorázová obaly, rollupy, letáky. Asi víte, že v kraji tohle rozhodně není zvykem - viz moje přání: TEDx Bratislava aneb 10 přání na organizátory konferencí

Zde "obyčejné", nejednorázové, omyvatelené talíře. Jde to!!

Symbolická fotka na závěr: Frankův telefon byl celý den na "1% baterky"

Mimochodem na summitu padlo i to, že se to sice celé jmenuje "1% pro planetu", ale v podstatě je jedná ze 100% o naše děti, neboť ony budou těmi, kdo bude v následcích našich konzumních životů žít. 

P.S.1: Cestou do Amsterdamu jsme letěli s režisérkou Andreou Culkovou (ExekuceCukr a další snímky), která jela do Amsterdamu v rámci práce na novém filmu věnovaném nové ekonomice. Zjistili jsme tak, že děláme na stejné věci. Já píšu knihu, ona točí film na téma hledání nového ekonomického modelu. 

Mimochodem Andrea nám natočila i film o tom, jak jsme hledali školu: 

PS2: Jedna z věcí, kterou v NL miluju je jejich cyklodoprava. Říkám si, jak by to vypadalo u nás, kdybychom přesedli z aut na kolo (jako na dopravní prostředek).

Víte-li o někom, kdo by se do Jednoho procenta mohl/chtěl zapojit, propojte je. Díky.