Blog o nové práci a dobrém životě

Jsem zpět po týdenní pobytu v offlajnu (výživná Honzíkova cesta do Chorvatska) a mám tu osm zpráv z našeho knižního světa. číst více

Tohle jsem vyfotil nedávno na I. P. Pavlova. Jazykem metafory o „stavitelích katedrál“ tam hledají „pokladače cihel“, možná „stavitele zdí“. Napadlo mě zkusit to napsat tak, aby to zaujalo „stavitele katedrál“. Jsem totiž přesvědčený, že firmy které nebudou „stavět katedrály“, v naší části světa 21. století nepřežijí. Proto se odvažuji tvrdit, že náborová inzerce (alespoň její větší část) bude v roce 2020 mluvit k lidem sdílejícím s firmou poslání (ne k těm, kteří hledají zaměstnání pro obživu či kariéru – viz: Méně práce. Více zábavy.)

číst více

Přijde mi, že oceány, moře, jezera a řeky jsou jakési naše svědomí. Nebo také zrcadlo, které nám může ukázat, jak žijeme. Ve videu O igelitkách a plastu jsem vzpomínal na hromady plastů v Mexiku a v Mali. Před měsícem jsem ale zjistil, že člověk nepotřebuje chodit daleko. Jeli jsme s holkama pod stan do Kravan nad Dunajom a na břehu Dunaje jsme místy zakopávali o hromady obalů, které přinesla řeka a já u toho lámal hlavu nad zodpovědností.

číst více

Kofoloví reklamníci před lety říkali: „Když ji miluješ, není co řešit“. Já myslím, že to platí i jinde. Řekl bych, že když někoho nebo něco milujeme, není třeba, aby nás do toho druzí postrkovali, neřkuli aby nám za to platili. Žijeme ale ve společnosti, která si myslí, že láska patří tak možná do našich ložnic či romantických filmů. Proto postrkujeme a uplácíme. A protože je to tak časté, naše mysl to vyhodnotí jako normální. A když je něco normální, proč bychom se tomu měli divit? Proč bychom se měli divit všemu tomu legálnímu uplácení, když už toho nelegálního je až, až?

číst více

Tohle je včerejší fotka z jednoho krámku s oděvy v Groningenu. Na jednu stranu jeden z tisíců sloganů, kterými se nám mnozí dnešní obchodníci snaží prodat mnohem víc, než potřebujeme. Na stranu druhou myslím, že je to též pěkná ukázka jednoho malého, ale o to významnějšího detailu na téma lidské motivace.

číst více

Včera jsme se z Kodaně na pár dní přemístili ke kamarádovi do Fríska. Do malé vesničky na úplném severu Holandska. Dnes ráno jsme se sebrali a jeli se podívat do nedalekého města. Mě nadchlo, že jsme za sebou přivřeli dveře. Jen tak. Klap. Kamarád podobně nezavírá ani auto. A já se vždy v takových místech zaraduji a připomenu si, jak snadný a radostný je život postavený na důvěře.

číst více

V tomto článku jsem se snažil informovat o tom, že jsme se pustili do příprav letošní Svobody NaŽivo. Prázdniny, neprázdniny, pokračujeme. Pilně :–) – viz úvodní video. Vloni jsme tuto konferenci uspořádali, abychom pojmenovali téma, propojili lidi, kteří se o nové směry fungování světa byznysu a práce zajímají, a nastartovali hnutí za změnu toho, jak se v naší zemi pracuje. Od té doby se ale vyrojilo hejno otázek, především na téma kompatibility vzdělávacího systému a společnosti jako celku se světem firem a práce. A proto jsme se letos rozhodli podívat právě na to, jak jsou tyto tři, zdánlivě oddělené světy, navzájem slučitelné.

číst více

Tohle jsem teď vyfotil za rohem našeho bytu v Kodani (viz včerejší Dávání jako nové braní) na místním kadeřnictví. Nadchla mě u toho představa, že přijdu do krámku a potkám tam „anděly“. A já se tak nějak neumím ubránit dojmu, že pro stále větší počet lidí je i u nás práce místem, kde mohou být anděly a zařizovat i tam pro druhé „náhodné zázraky“. Mám z toho radost. Říkám si, jak jste na tom s andělstvím vy (pokud vám ta metafora příliš neskřípe)? Zařídili jste už dnes pro někoho nějaký nečekaný zázrak? A co tento týden? A tento rok? Považujete se za „anděla v práci“?

číst více

Přijde mi, že prázdniny, ono a priori prázdné, činností nevyplněné období je jako stvořené pro Honzíkovy cesty. My jsme momentálně v Kodani. Opět, u známých, které neznáme. U dvou sympaťáků, kteří byli před rokem u nás. Letos jsme přijeli my. Zajímavé na tom je, že jsme se tu sešli s našimi holandskými kamarády, a protože jsme se do jednoho bytu nevešli, tihle Dánové nám nechali ještě jeden byt (shodou okolností mají v Kodani dva). A zatímco jsme tady, přestěhovali se na chatu. A mně tohle „dávání“ přijde jako nádherná ukázka jednoho z důležitých rysů nové práce. číst více

Ve videu O vodě v lahvi v restauraci jsem se zkusil podivit nad jedním ze zajímavých plíživých převratů, který se za posledních dvacet let udál v naší části světa. Od té doby to pozoruji, přemýšlím a testuji. Do tohoto blogu dávám ve zkratce své zkušenosti s kohoutkovkou v restauracích (za poslední dva měsíce), článek o kterém hodně dumám, prezentaci se zajímavými čísly a odkazy a nakonec dva obrázky, které se ke mně na téma vody dostaly. Pokud vás to čímkoli zaujme, prosím šiřte. A pijme vodu! číst více