O dávání

Předevčírem na konferenci o družstevnictví (mimochodem skvělá akce) zaznělo, že “život je založený na daru”, a že vlastně  většina toho, co zkraje života dostáváme, jsou dary. Život jako takový je dar (někdo nám ho dá), stejně tak láska a obecně náklonnost, přístřeší, výživa, výchova, vzdělání,... to všechno jsou dary. Až najednou přijdeme do práce (a předtím vlastně už do školy, máme-li tu smůlu a chodíme do té většinové ochočovací, známkovací) a najednou se učíme věřit, že “zadarmo ani kuře nehrabe” nebo že “čas jsou peníze”. Čím více se necháme těmito zcestnostmi oblbnout, tím spíše na otázku "Peníze, nebo život?" odpovíme: Peníze! A protože čas rovná se život, potom uvěříme tomu, že život jsou peníze. Život poč

Já se včera konečně zaregistroval na hearth.net (viz nahoře video, které jsme spolu nedávno dělali) a mám tam velké plány. Raduju se, že nám moderní technologie umožňují to, co dříve umožňovalo uspořádání každé vesnice - sdílet a vůbec spolu-pracovat s lidmi, s kterými máme něco společného. Všezaodvoz.cz, Odkomunity.cz, Autonapul.org, Kvasek, Komunitou podporované zemědělství, Homeforexchange, couchsurfing je jen několik dalších příkladů projektů, které umožňují fungovat na tom, co je nám nejpřirozenější, tedy na dávání, výměně a obecně na spolupráci (oproti oblíbenému konkurování a boji). Obecně, všechny tyto systémy fungují na důvěře, což je ta nejdůležitější součástka každého lidského společenství (Co se děje, když důvěra není - Příběh našeho zotročení nebo třeba Důvěra & nedůvěra). Pokud vám to dává alespoň trochu smysl, zapojte se do některého z podobných projektů a šiřme je, co to dá.

P.S.: Minulý týden jsme též točili nějaká videa s kamarády z Psychologie.cz (viz mikro-ukázka zcela dole). Honza Majer a Honza Smetánka jsou jedni z mála lidí u nás, kteří dovedou vytvořit obsah na internetu natolik užitečný, že jim za to lidi dobrovolně zaplatí. Dokáží to zcela čistě bez jakékoli dnes tolik rozšířené manipulace (typu "dejte nám email a dostanete se dál..", "první video zdarma", různý "affiliate programy", "sleva", cena zboží pro členy klubu v hodnotě x je y,...). Na jejich facebooku Jen mrtvé ryby plavou s proudem se objevila zajímavá "diskuze" o kradení a obohacování se - zjednodušeně o tom, že vykrádám druhé a nyní se obohacuji prodejem své knihy a videí. Tak mi je z toho vždycky tak nějak úzko, když si uvědomím, že je to většinový pohled, a že se vlastně nějak extra nemění. Potkávám sice stále víc aktivních lidí, kteří se odstřihují z krysího pachtění, ale obecně nevím, nevím. Někdy mám dojem, že je to nejspíš jen můj omezený mikrosvět.

Těším se na vás, kdo přijdete tuto ve středu na přednášku Svoboda v práci (čekám něco mezi 50-60 lidmi), že tam snad uděláme nějaký další mikro-krůček ke světu, který bude stát více na důvěře a dávání a méně na strachu a braní.  Užívejte!