• O umění dotýkat se (lidí)

    IMG_0546

    Až se někdo pročtete knihou Třináct tisíc dní, celkem by mě zajímalo, jaké příběhy se vám  líbily - prosím, dejte pak vědět.
    Hanka Valentová, s kterou jsme knihu poslední dva roky pilovali, má nejraději následující příběh. Na její počest ho sem dávám :-). Bez ní by ta kniha totiž vypadala dost jinak.
    Podobných drobných zvyklostí z cizích kultur, které je možné vzít a "importovat" k nám, je knížka plná. 

    číst více
  • Příručka pro seskočení z pece

    Přátelé, včera jsem si sedl před kameru, abych konečně představil moji novou knížku Třináct tisíc dní. Snažím se v tom videu říct vcelku jasnou věc, a to že život se dá žít dvojím způsobem - podle očekávání ostatních nebo po svém. Základním předpokladem proto, aby toho "po svém" bylo víc, je se poznat. Náš pohádkový Honza v tomto případě radí seskočit z pece a vyrazit do světa. No a tahle kniha se svými 146 příběhy z mého seskočení z pece by mohla být jakousi příručkou pro kohokoli, kdo hodlá učinit to samé. Do tohoto blogu dávám vše, co najdete i na stránce knihy: fotky, videa, pdfka. Mějte se hezky a moc prosím, pokud vás kniha zaujme, řekněte o ní lidem okolo vás. Díky!

    číst více
  • Moc veřejných nápisů

    IMG_0824

    V knize Třináct tisíc dní najdete i esej věnující se vlivu veřejných nápisů na naše nahlížení na svět. My jsme momentálně na Srí Lance, kde v mnoha částech narazíte na nápisy, které jako by byly dokonalým opakem těch našich. Pár jsem jich vyfotil a pokusil se je dát do kontrastu s těmi našimi. Nedokázal jsem se při tom vyhnout troše ironie - snad nikoho neurazí. Není to mým úmyslem.

    číst více
  • Tohle slovo je na pět papírů!

    IMG_1173

    Mám tu jeden z příběhů, který najdete v knize Třináct tisíc dní. Týká se toho, jak moc je možné se lišit od většiny, aby nám ostatní ještě vůbec rozuměli. Musím říct, že v oblasti hledání vlastní cesty (tak, aby byla zároveň pro druhé ještě přijatelná) jsem pár zkušeností už nasbíral.

    Tento příběh začíná v běloruském Minsku v roce 1989 slovem, které bylo na pět papírů. Poprosil jsem proto svoje holky, aby mi pro tenhle blog nakreslily ilustrační obrázek (Valentýnka kreslila S, V. Valérie O, O a společně vyrobily L).

    číst více
  • Od svobody ke slušnosti

    Na loňské Svobodě NaŽivo jsem se snažil vysvětlit, jak se posunul můj zájem od výlučného zaměření se na svobodu k zodpovědnosti. Před dvěma týdny jsme se s kolegy pustili do projektu "Slušná firma" (Na termín mě navedl Ján Košturiak zde). Napsal jsem k tomu krátký text, kterým chci vysvětlit, jak a proč jsem se ve svém zájmu od svobody posunul ke slušnosti a proč si myslím, že právě slušnost je tím hlavním, co potřebujeme do světa podnikání (a naší moderní západní kapitalistické společnosti obecně) dostat a proč si myslím, že svoboda může následně být vedlejším produktem snahy o slušnost.

    číst více
  • Turisté & cestovatelé

    Včera jsme složili vytištěných Třináct tisíc dní a mně tím skončil dvouletý maraton práce na této knize. Zvláštní pocit držet jí nakonec v ruce - mrkněte nahoře ve 44 sekundách :-).
    V úvodu knížky se snažím říct, že cestovat a žít je dnes možné v zásadě dvojím způsobem: Buď jako většina hledat smysl a štěstí v konzumu věcí a zážitků nebo uspokojení čerpat primárně ze souladu se sebou samým, svými blízkými a s okolním životem. Prvnímu přístupu říkám turistika, druhému cestování. Kniha je reportáží z mých dosavadních životních experimentů, omylů a klopýtnutí, snah pochopit a "hacknout" systém, prostě ze snah "cestovat životem".
    V tomto blogu se podívejte na rozdíl mezi turistickým a cestovatelským stylem života, zalis

    číst více
  • Podpoř svého vinaře

    Photo2313

    Dnešní hromádka fotek a text k tomu je jednou z mých odpovědí na otázku: "Doba jedová: Jak ji přežít?". Navazuje na: "Od marketů zpět k obchodníkům" a je to jakási aktualizace "Podpoř svého kavárníka" po našem přesunu z Holešovic do Komořan, případně též "O dvou nákupech".
    Věřím v to, že k-a-ž-d-ý máme na výběr, a že náš svět se může do velké míry utvářet podle toho, co si zvolíme. 

    číst více
  • Svobodná škola Sudbury: Existuje!

    Už je to nějaký pátek, co jsem si poprvé všiml, že naše první firma je pro většinu z nás rodina. Táta s mámou jsou naši první šéfové, sourozenci první kolegové nebo konkurence (podle toho, jak to kdo pojme). Tam se naučíme, zač je toho loket. Druhým kolem je pro většinu z nás škola. Ta tradiční funguje ještě dnes jako tuhá hierarchie 50. let minulého století.
    Naštěstí se svět vzdělávání mění jako máloco. Minule jsem psal, co všechno se můžeme naučit od Montessori. Minulý týden jsem dával do školního blogu zprávu z mé návštěvy v jeruzalémské Sudbury předminulý čtvrtek. Nebudu to dávat zbytečně do dvou blogů, a tak se na to podívejte tam: Škola, kterou (spolu)řídí děti

    číst více
  • Montessori: svobodná firma

    Možná někdo víte, že moje dcera Valérie chodí do státní Montessori devítiletky, a že já tam jako dobrovolník s pár věcma pomáhám. Jak jde čas (Valča už je ve 4.třídě), dochází mi kolik bychom se toho mohli od Montessori ve světě byznysu naučit, a že vlastně právě tady bychom mohli nalézt jeden z receptů na to, jak budovat svobodnější organizace. Škola je totiž procesně to samé jako jakákoli firma. I oni mají svůj smyl, své cíle, hodnoty, kulturu, zaměstnance, procesy, zákazníky, dodavatele... A i oni mohou fungovat jako moderní byrokratická hierarchie (například většinová státní škola) nebo jako, na sdíleném smyslu a hodnotách postavená, komunita (tak, jak funguje třeba ZŠ Montessori Na Beránku).

    číst více
  • Střední cesta jako umění života

    IMG_9782

    Kniha Třináct tisíc dní je vysázená a my jsme uprostřed první korektury s cílem mít knihu do konce února. Podívejte se zatím na část doslovu. Snažím se jím říct, na co jsem se snažil si v knížce odpovědět a co v životě hledám. Poslední čtvrt rok se zvýšenou intenzitou.

    číst více