"Přirozené hnízdo - Výchova dětí a vytváření komunit tak, jak to navrhla příroda" - jedna z nejdůležitějších knih na téma výchovy a sebepoznání
09. 01. 2025, TOMÁŠ HAJZLER
Zdá se mi, že zhruba jednou za desetiletí se objeví kniha, která výrazným způsobem posouvá naše porozumění tomu, kdo jsme a co potřebujeme proto, abychom mohli žít radostný, zdravý a dlouhý život. Kniha Přirozené hnízdo - Výchova dětí a vytváření komunit tak, jak to navrhla příroda je jedním z těchto titulů. Je to, po nějakém čase, jedna z důležitých knih na téma netraumatizující výchovy.
Přečtěte si předmluvu, kterou ke knize napsal Gabor Maté, přední odborník na téma lidské přirozenosti a léčení traumatu a následně i několik dalších pochval od předních světových antropologů, psychologů, sociologů, odborníků na výchovu. Knihu připravujeme na jaro 2025. Pokud chcete, abychom vám napsali, až bude k dispozici, nechte na sebe kontakt ZDE.
Předmluva Gabora Matého
Z piedestalu arogance toho, co rádi nazýváme naší civilizovanou kulturou, se zpravidla pokládáme za inteligencí a schopnostmi nadřazené našim evolučním příbuzným, ostatním Zvířatům, s nimiž sdílíme Zemi. Dokonce s pýchou shlížíme na naše lidské bratry a sestry, jako jsou původní obyvatelé různých kontinentů, a zejména několik málo zbývajících skupin lovců a sběračů, kterými ochotně pohrdáme coby „primitivy“, zatímco oni trpí nelehkou existencí tváří v tvář neúprosnému postupu našeho „pokroku“. Antropolog a spisovatel Wade Davis to nazývá „kulturní krátkozrakostí“, pocitem, že „ostatní národy jsou nepovedené verze nás samotných. Nebo že jsou to prastará, přežitá stvoření určená k zániku a zapomnění, svérázní a osobití lidé, kteří nosí peří. Jsou to živoucí, dynamičtí lidé, kteří nám mají mnohé co říct.“
Tato kniha je skutečným klenotem, skromným co do rozsahu, ale ohromným co do erudice a vhledu a bohatým na fascinující vědecké postřehy. Zanechá ve čtenářích pocit pokory i vděčnosti. Vyvrací naši egoistickou samolibost a osvětluje, jak lidstvo zapomnělo na svou vlastní přirozenost s tím, jak se odvrátilo od Přírody, která nás po miliony let formovala a udržovala, a obrátilo se proti ní. Naše autorky, psycholožky Darcia Narvaezová a G. A. Bradshawová, přitom ukazují cestu k nápravě. Nenajdete zde žádný fantaskní sociální utopismus; pouze hluboké pochopení toho, jaké jsou naše základní potřeby již od momentu početí a čemu se musíme naučit od našich lidských i zvířecích předků ohledně způsobu bytí, které se formovaly v kolébce Přírody.
Tato kniha je skutečným klenotem, skromným co do rozsahu, ale ohromným co do erudice a vhledu a bohatým na fascinující vědecké postřehy. Zanechá ve čtenářích pocit pokory i vděčnosti. Vyvrací naši egoistickou samolibost a osvětluje, jak lidstvo zapomnělo na svou vlastní přirozenost s tím, jak se odvrátilo od Přírody, která nás po miliony let formovala a udržovala, a obrátilo se proti ní.
Kniha Přirozené hnízdo přináší blahodárné narušení konvencí tím, že ukazuje naši vzájemnou podobnost — v nejhlubším emočním smyslu – s ostatními tvory, jako jsou Papoušci, Sloni, Velryby, Vlci, Tučňáci, a dokonce i Chobotnice. Užíváním velkých písmen nám autorky připomínají bytostnou osobnost a psychologickou složitost těchto jiných bytostí, o nichž předpokládáme, že se tolik liší od našeho rodu Homo.
Na rozdíl od lidí, kteří stále žijí ve spojení s Přírodou, většina z nás není přesvědčena, že bychom sdíleli emoční dynamiky s jinými Zvířaty. Z pohledu moderní neurovědy je však naprosto správné, když například domorodé národy od Aljašky po Amazonii mluví o zvířatech jako o příbuzných, které je třeba ctít. Neurovědci poukazují, že primární emoční procesy, které nám dala do vínku evoluce, sdílíme s celou řadou živočišných druhů. Mezi mozkové okruhy, které lidé sdílejí s ostatními tvory – jak tato kniha elegantně ilustruje na příkladech, které čtenáře nejednou přivádějí v úžas – patří starostlivá láska, radost, hra, panika a zármutek. Svědčí o tom například srdceryvný příběh mladé Slonice, která během svého krátkého života ztratila matku hned dvakrát. Autoři odhalují, že se Zvířaty sdílíme potenciál pro vědomí, pocity, myšlenky a sny. Copak ona Chobotnice má nějaký neurální základ pro kognici, sebeuvědomování a vědomí? Ano.
Emoční dynamiky produkované těmito mozkovými okruhy napomáhají dobré pohodě, soucitu, seberegulaci, sebedůvěře a dalším zdravým vlastnostem, jak je jejich účelem; ale pouze tehdy, pokud jsou vyvolány vhodnými okolnostmi – tedy pouze tehdy, pokud je jejich rozvoj podporován přirozeným hnízdem. Jak nám v úvodní kapitole říkají doktorky Narvaezová a Bradshawová, „přirozená hnízda jsou vývojové systémy uzpůsobené k uspokojování psychických, sociálních a fyzických potřeb způsobem, který je pro daný druh jedinečný“. Dále pak upřesňují, že v případě člověka je přirozené hnízdo souborem procesů a struktur, které dětem poskytují sociální a ekologické mikroprostředí dokonale přizpůsobené pro optimální růst a zdraví. Na rovinu řečeno, v honbě za naším ekonomickým a technologickým pokrokem jsme se ocitli nejen mimo hnízdo, ale zcela mimo mísu. ??? V rámci dějin našeho druhu to byl traumatický zlom ve vývoji, jehož důsledky až příliš citelně pociťujeme v podobě epidemií zdravotních potíží, duševních poruch, agrese, sociálního rozkolu a dalších pohrom, které sužují současnou společnost. Tvrzení autorek, že se máme hodně co učit od našich homininních předků a od Zvířat, jejichž přirozené hnízdní praktiky vzniklé procesem evoluce zde tak výmluvně dokumentují, není žádnou urážkou lidské vynalézavosti ani znevažováním skutečně zázračných vynálezů a úspěchů moderní doby.
Emoční dynamiky produkované mozkovými okruhy napomáhají dobré pohodě, soucitu, seberegulaci, sebedůvěře a dalším zdravým vlastnostem, jak je jejich účelem; ale pouze tehdy, pokud jsou vyvolány vhodnými okolnostmi – tedy pouze tehdy, pokud je jejich rozvoj podporován přirozeným hnízdem.
Věděli jste, že sloní novorozeně je na svět uvítáno něžným hlazením od celého houfu dalších matek? Že u Tučňáků Císařských si samci a samice mezi sebou dělí rodičovské povinnosti a že zajišťování bezpečí potomstva je u Velryb celospolečenským úkolem? Že Vlčice, i když jsou samy bezdětné, jsou schopné produkovat mléko, aby nakojily mláďata, když to vyžadují potřeby klanu? Příklad za příkladem nás tato kniha učí, jak Příroda vštípila nejrůznějším druhům spolupráci, empatii, komunitní etiku a vzájemnou podporu coby nezbytné dědictví pro optimální vývoj jejich mláďat. To platí i pro lidi, i když bychom to sotva poznali, kdybychom se podívali na to, jak dnes probíhá těhotenství, porod a následná výchova dětí. Ztrátou přirozeného hnízda jsme se odcizili blahodárným rodičovským instinktům, jimiž nás Příroda obdařila v průběhu věků. Jsme například jediným živočišným druhem, který podle cílených záměrů a pokynů „odborníků“ nechává kojence plakat, aniž bychom reagovali na jejich trápení, abychom je tím domněle „naučili“ spát, čímž narušujeme vývoj jejich mozku a ohrožujeme jejich budoucí duševní zdraví, jak ukázala Darcia Narvaezová na jiném místě. Ani v lidských kulturách žijícím v těsnějším sepětí s Přírodou nejsou děti „vychovávány“ prostřednictvím bití, krutých trestů nebo izolace od pečovatelů, ani pomocí dalších podobných způsobů, jak je přivést ke kázni. Naopak, jak poznamenávají autorky v další části této knihy, „odezvou na jakékoliv agresivní jednání v batolecím věku je hravá reakce, protože všichni vědí, že malé děti ještě nejsou plně empatické a neuvědomují si dopady svých činů“. Náš druh nejenže ztratil svou evoluční niku, ale své utrpení přenáší i na své zvířecí bližní, jak již zdokumentovala doktorka Gay Bradshawová ve své pozoruhodné práci o posttraumatické stresové poruše (PTSD) u Slonů. I tato kniha oplývá politováníhodnými příklady toho, jak jsou zvířecí kultury – například Vlci v Yellowstonském národním parku, nebo dokonce v aljašské divočině parku Denali – traumatizovány rukou lidí ze Západu, kteří na rozdíl od většiny původních obyvatel nemají ponětí o tom, že jsou součástí Přírody, jelikož se od své vlastní přirozenosti odtrhli traumatickou ztrátou přirozeného hnízda.
Příklad za příkladem nás tato kniha učí, jak Příroda vštípila nejrůznějším druhům spolupráci, empatii, komunitní etiku a vzájemnou podporu coby nezbytné dědictví pro optimální vývoj jejich mláďat. To platí i pro lidi, i když bychom to sotva poznali, kdybychom se podívali na to, jak dnes probíhá těhotenství, porod a následná výchova dětí. Ztrátou přirozeného hnízda jsme se odcizili blahodárným rodičovským instinktům, jimiž nás Příroda obdařila v průběhu věků.
Výsledkem je, že v této skvostně zpracované knize nacházíme téměř stejný díl smutku jako krásy. Přesto se díky autorkám závěr nese v pozitivním tónu. Kniha koneckonců není žádným žalozpěvem, ale naopak opěvuje existenci, možnosti, které v nás navzdory ztrátám dřímají, a volá po budoucnosti, která bude čerpat moudrost a sílu z toho, čemu nás může naučit minulost a věčná Příroda.
Toto je jedno z videí, které vysvětlují koncept, který autorky v knize rozvíjejí. Další zdroje najdete na stránce knihy zde.
Co o knize říkají další lidé:
„V tomto převratném díle se autorky Gay Bradshawová a Darcia Narvaezová plynule přesouvají mezi zvířaty a lidmi, aby popsaly hlubší mechanismy, které jsou společné všem a které se aktivují v přirozeném hnízdě, které optimalizuje sociálně-emocionální růst vyvíjejícího se organismu. Autorky píší sugestivním, zapáleným a místy poetickým stylem a nabízejí řadu fascinujících důvěrných vylíčení raných počátků přirozeného hnízda nejen u lidí, ale též u širokého spektra živočišných druhů, a tím i jejich společných vloh pro angažovanost, seberegulaci, hru, lásku a vědomí... Tato kniha je příjemným počtením, ale zároveň nás provokativně vyzývá, abychom přehodnotili náš vztah k ostatním druhům, s nimiž sdílíme planetu, a naši morální odpovědnost vůči nim.“
— ALLAN N. SCHORE, PhD (Department of Psychiatry and Biobehavioral Sciences, David Geffen School of Medicine, UCLA)
„Darcia Narvaezová a Gay Bradshawová nás berou na urgentně nutný a životně důležitý výlet do naší evoluční historie kooperativní výchovy dětí a poskytují nám zásadní důkazy o tom, že historie našich předků je [spíše] historií spolupráce coby širší identity než tím, co nám moderní kultura předkládá v podobě izolovaného „já“, a to nejen v péči o děti, ale i v širším kontextu našich životních cest. S touto perspektivou se nám otevírá cesta zpět k pravdě o našem širším prožívání sebe samých, které je hluboce vetkáno nejen v tělech, do nichž jsme se narodili, ale také ve vztazích s lidmi a Přírodou, jež čekají na to, až znovu získáme svoji radostnou sounáležitost s veškerým životem na Zemi.“
— DANIEL J. SIEGEL, MD (autor knihy The Whole-Brain Child, bestselleru deníku The New York Times)
„Lidské přesvědčení o vlastní výjimečnosti – domněnka, že lidé se zásadním způsobem odlišují od všech ostatních druhů a jsou jim nadřazeni – slouží k ospravedlnění naší raketově narůstající populace a snah podřídit celou přírodu naší vůli. To si vybralo strašlivou daň nejen v podobě masového vymírání a ničení ekologických systémů, ale také na našem vlastním emočním zdraví a pohodě. V této precizně zpracované knize Darcia Narvaezová a Gay Bradshawová ukazují, že když odmítáme přijmout a vážit si toho, co máme společného s jinými bytostmi, podkopáváme tím naši schopnost vychovávat z dětí šťastné a sociálně fungující dospělé lidi. Kdybychom jen věnovali pozornost tomu, jak to dělají ostatní Zvířata.“
— DR. REED NOSS (bývalý předseda organizace Society for Conservation Biology)
„… úchvatně komplexní, pronikavý a výjimečně tvůrčí pohled na intimní vazby mezi lidmi a Zvířaty, které jsou nezbytné nejen pro samotný život, ale také pro jeho vzkvétání. Čtenáři se dozvědí, že pozitivní budoucnost lidstva závisí na vzájemně prospěšných vztazích s různými živočišnými druhy, které sdílejí naši planetu a náš osud.“
— RICHARD M. LERNER (Bergstrom Chair in Applied Developmental Science, ředitel organizace Institute for Applied Research in Youth Development, Tufts University)
„Jedním z největších omylů dnešního převládajícího světonázoru je, že lidstvo se od zbytku přírody zásadně liší. V tomto mistrovském díle přinášejícím zcela nový koncept odhalují autorky Darcia Narvaezová a Gay Bradshawová hluboko sahající společné rysy vývojových systémů lidí i našich zvířecích příbuzných.“
— JEREMY LENT (autor knih The Web of Meaning a The Patterning Instinct)
„Hluboká, plná úžasu a hlubokých úvah... Kniha Přirozené hnízdo vám odhalí novou a povzbuzující cestu k novém přístupu k vašim blízkým, ke společnosti a ke světu Přírody, jehož jsme součástí.“
— DACHER KELTNER (ředitel Berkeley Social Interaction Lab, autor knihy AWE)
„Přirozené hnízdo by mělo být povinnou četbou pro lidi všech věkových kategorií na celém světě, protože budoucnost naší křehké, nádherné a vzájemně propojené planety závisí na dobré vůli a lásce všech lidí žijících všude na světě – lidí všech kultur. A není lepší cílové skupiny, na kterou se zaměřit, než jsou mladí lidé, protože právě oni jsou naší budoucností.“
— MARC BEKOFF (autor knihy Rewilding Our Hearts)
„Darcia Narvaezová a Gay Bradshawová napsaly krásnou knihu, která hladce propojuje poznatky ze světa přírody s antropologií, psychologií, a dokonce i s pokročilou neurobiologií. Moudrost, kterou vyvodily ze spletitých aspektů vývoje a evoluce, je hluboká a osvěžující. Přirozené hnízdo má mnoho co říct akademikům, společnosti i rodičům o tom, jak podpořit výchovu zdravých dětí.“
— C. SUE CARTER, PhD (profesorka psychologie na University of Virginia, vědecká pracovnice Kinsey Institute, Indiana University)
„Pro všechny, kdo chápou, že jsme součástí přírody – jak ve výchově dětí, tak v mnoha dalších ohledech –, je kniha Přirozené hnízdo fascinujícím a živým úvodem pro poznávání toho, jak lidská péče o děti zapadá do širokého spektra a hluboké evoluční historie péče, která je pro společenství klíčová.“
— MELVIN KONNER, MD, PhD (profesor antropologie, vědecký pracovník programu Program in Neuroscience and Behavioral Biology, Emory University)
„Tato krásně napsaná, z vědeckého pohledu bohatá kniha nás zavede do světa péče jiných Zvířat a zároveň nás nabádá, abychom se poučili z jejich moudrosti a byli tak schopni provést ony zásadní změny v tom, jak bych měla vypadat výchova a péče o naše vlastní děti. Lidé na celém světě odvrhli zásadní evoluční a ekologická moudra, která jsou nepostradatelná pro budoucí plnohodnotný naplňující život všech obyvatel naší stále více ohrožované planety.“
— GORDON M. BURGHARDT (profesor psychologie University of Tennessee)
„V knize Přirozené hnízdo nám Darcia Narvaezová a Gay Bradshawová soucitně připomínají naše evoluční a současné spojení s rozmanitými sociálními systémy dalších druhů, které obývají Zemi… Připomínají nám, že pro optimalizaci vývoje našich mláďat musíme hledat společné rysy s našimi fylogenetickými předky (Savci) a bratranci (Ptáky), abychom se poučili ze zásadních lekcí evoluce, které byly jejím prostřednictvím zakódovány v našem »přirozeném hnízdě«.“
— STEPHEN W. PORGES, PhD (vědecký pracovník Kinsey Institute, Indiana University; profesor psychiatrie University of North Carolina; autor knihy Polyvagal Safety)
„Metafora přirozeného hnízda jasně ukazuje základní potřebu všech zvířat, včetně lidí, mít svůj kontext podpory. Vědci i odborníci z praxe se budou moci inspirovat vzájemně provázanými zásadními poznatky vypozorovanými u celé řady živočišných druhů.“
— L. ALAN SROUFE (emeritní profesor dětské vývojové psychologie, University of Minnesota)
„… geniální a zároveň dech beroucí… Prostřednictvím zkoumání života zvířat a jejich vzorců péče tato kniha odhaluje mnohé o lidech a jejich vzájemném propojení.“
— DOUGLAS P. FRY, PhD (autor knih War, Peace, and Human Nature; Beyond War a Nurturing Our Humanity)
„Brilantní, duši posilující příběhy lidských a zvířecích rodin, které nám tady Darcia Narvaezová a Gay Bradshawová nabízejí, jsou vítanou cestou domů.“
— LISA REAGANOVÁ (redaktorka Kindred Media a spoluzakladatelka organizace Kindred World)
„Darcia Narvaezová a Gay Bradshawová ve své knize nabízejí přístup k učení, které Gregory Bateson označuje jako »vzorec, který spojuje mysl a přírodu«. Nabízejí učení, které vychází z pozorování našich zvířecích příbuzných, a ukazují nám, jak právě oni ztělesňují životu nakloněný přístup k fungování příbuzenských vztahů, který nás vedl po většinu historie lidského rodu. Pokud jim budeme naslouchat, mohl by nás takto vést znovu.“
— WAHINKPE TOPA (FOUR ARROWS) alias Don Trent Jacobs, PhD, EdD (spoluautor knihy Restoring the Kinship Worldview a autor knihy Teaching Truly)
„[Výzva] obrátit se zpět k přírodě a našim zvířecím příbuzným a naučit se od nich způsobům »mateřství« – péči o Zemi, všechny její bytosti a budoucí generace.“
— Dr. Vandana Shivaová (odbornice na fyziku, ekofeministka a aktivistka bojující za potravinovou svrchovanost)
„[Autorky] nabízejí vhled do nákladných kompromisů, na něž jsme přistoupili, abychom mohli žít natěsnáni v hierarchických společnostech, které nazýváme civilizací, a ukazují, jak najít cestu zpět do živého světa.“
— David Johns (emeritní profesor politických věd, School of Government, Portland State University)
„… povinná četba pro všechny, kterým záleží na dětech, na životě na této planetě, a pro ty, kdo si uvědomují (nebo si musejí uvědomit), že tato témata jsou neoddělitelně propojena.“
— Derrick Jensen (ekofilozof a autor knihy The Myth of Human Supremacy)
„Autorky prostřednictvím uctivého dialogu mezi znalostmi domorodých obyvatel a západními vědeckými poznatky ukazují cestu k vytvoření životně důležitých typů společenství, která se vážou k Zemi a nabízejí skutečnou péči.“
— Celia Deane-Drummondová (ředitelka Laudato Si’ Research Institute, Campion Hall, University of Oxford)
„Od Velryb po Vlky, autorky zde uvádějí dojemné příklady celostní výchovy potomstva, které by se snadno mohly stát i lidským ideálem.“
— Tamarack Song (zakladatel organizace Healing Nature Center a autor knihy Blossoming the Child)
„… zjevení a zároveň návrat k domorodým způsobům poznání... výzva ke znovunalezení moudrosti ve výchově dětí, znovuobjevení znalostí založených na přírodě, které jsou pečující, etické, duchovní a sociální.“
— Jennifer Markidesová (profesorka, Werklund School of Education)
„Kniha Přirozené hnízdo obohacuje naši představivost ohledně toho, jak můžeme přijmout společenskou péči, abychom vybudovali svět vztahů založený na odolnosti, empatii, vzájemnosti a respektu.“
— Mary Watkinsová, PhD (autorka knihy Mutual Accompaniment and the Creation of the Commons)
„Tato kniha uvádí důvody, které potřebujeme k tomu, abychom děti vychovávali k směrem humánnímu potenciálu našeho druhu, namísto toho, abychom je přizpůsobovali patriarchálnímu kapitalismu, který dnes ničí spletitou síť veškerého života.“
— Genevieve Vaughanová (autorka knihy The Gift in the Heart of Language)
„Krásné hnízdo vědomostí spletené z pramenů vědeckého, domorodého a přírodního myšlení.“
— Cheryl Alexanderová (autorka filmu Takaya: Lone Wolf)
„Úžasný manifest návratu lidstva k divočině, k podobě vztahů, které nám pomohou obnovit vnitřní poklid a ekologickou sounáležitost.“
— Robin Grille (psychoterapeut a autor knihy Parenting for a Peaceful World)
__________________
Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.
V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.